RECENZE: Zpověď inkvizitora - Michael Weber

Musím se přiznat, že jsem knihu podobného rázu četla poprvé. Přijde mi, že všichni znají alespoň Kladivo na čarodějnice (tato kniha je i zmíněna na obálce), já však nečetla ani to. Možná to bude tím, že patřím ke slabším povahám, které podobné příběhy nevyhledávají. Rozhodla jsem se ale, že si knihu s touto tématikou přečtu... Recenze tedy bude ochuzena o srovnání, které by se v tomto případě velmi hodilo, na druhou stranu můj čistý štít by mohl pomoci ostatním, kteří jsou na tom podobně, aby po takovéto knize sáhli...

Zdroj
Název: Zpověď inkvizitora
Autor: Michael Weber
Nakladatelství: Moba
Počet stran: 480
Rok vydání: 2014

*****

Společně s bezejmenným historikem se ponořme do životního příběhu šumperského knížecího rychtáře. Ústřední postavou románu je František Ferdinand Gaup, muž, který se přestěhoval do Šumperka, aby kontroloval rychtáře Huttera. Jeho touha po moci se ale začala projevovat velmi záhy, a tak se mu povedlo Huttera z významného místa vyštípat a díky své píli ho dokonce nahradit. I v osobním životě se mu daří, po letech, kdy si jen užíval, se mu podaří získat bohatou a mladou vdovu, se kterou založí rodinu. Úspěchy má ale Gaupovi brzy zmařit sám ďábel a to v podobě čarodějnických setkání...

Kniha Zpověď inkvizitora vás zavede do 17. století. Už tím, že se celý příběh odehrává na Moravě (patřící tehdy pod Rakousko-Uhersko), může být čtenářům bližší. Přestože je nejdůležitější životní příběh samotného Gaupa a jeho inkvizitorské práce, čtenář také dostává možnost blíže se seznámit se způsobem tehdejšího života. Jistě oceníte i mluvu, která působí opravdu dobově, a tak dodává celému příběhu na autentičnosti, uvěřitelnosti. Můžete si proto připadat, jako byste se s otevřením knihy octli o  několik století zpět. 

Děj se maličko pomaleji rozjíždí, je to ale nutné, protože se čtenář potřebuje s celou situací seznámit. Nejedná se však o žádné nudné popisy. Gaup sám vás provede celým svým životem a nezapomene právě ani na dobu před příjezdem do Šumperka či zabydlování se v něm, kdy ještě neměl s vymýtáním ďábla a jeho poddaných nic společného. Začátek děje je tedy velmi důležitý, aby si čtenář mohl prohlédnout Gaupovu změnu v celkovém srovnání, hlavně tedy změnu vnitřní. 

S tím souvisí opravdu precizní vykreslení postav a vztahů. Velmi rychle poznáte, jaké názory jednotlivá postava zastává a jakým směrem se bude dále vyvíjet. Největší osobnostní vývoj samozřejmě zaznamenáte u hlavní postavy, Gaupa. Ten se díky působení okolí i svého vlastního ega toužícího po moci změní opravdu značně. Zřejmě je vám jasné, jakým směrem ...

Když pak dojde na samotné inkviziční procesy, atmosféra by se dala krájet nejen v místnostech, kde probíhají výslechy či mučení, ale také kolem vás. Vše je detailně a barvitě popsáno, takže slabší povahy (já) se budou nechutí minimálně oklepávat. Autor si v celé knize dal záležet, aby se čtenář cítil součástí příběhu. U těchto scén by to ale snad občas ani nebylo potřeba :) (to je samozřejmě jen takové povzdechnutí, vůbec se nejedná o negativní hodnocení :)).

*****

Knihu bych doporučila opravdu všem. Můžete se na dílo dívat z hlediska historického, psychologického, nebo budete knížku brát jako pouhý thriller. Určitě se ale jedná o knihu, jejíž děj vás uchopí a už nepustí, protože se v něm stále něco odehrává. Nejdůležitější jsou však emoce, které ve vás čtení tohoto životního příběhu jednoho inkvizitora vyvolá. Některé postavy budete nenávidět, jiným fandit, v určitých situacích budete zavírat oči před nepříjemnými událostmi či ohromnou nespravedlností. 

*****

,,Probůh, jak si můžeš rozumět s takovými ničemy?" poukázal na Bobliga a jeho nejbližší starý rodinný přítel Peschke, kterému jsem se již odcizil. Neměl sebemenšího tušení, co se připravuje. Mlčel jsem.
S nevolí sledoval, jak se bratříčkuji s losinskými ,,paliči". A také s Bobligovým ,,potkanem" Vinařským, který mi nadhání nové oběti. Je pravda, že s Peschkem jsme se poslední dobou čím dál méně scházeli, abychom poklábosili. Společná povyražení v horké lázni u losinské lázeňské Doroty Biedermannové už byla minulostí. Nebylo kdy, abychom důvěrně probrali nejen starosti, ale i pomluvy o fešných sousedkách.
Čas chvátal a bral si oběti. Kdyby jen tušil, že už se chystá komise nová - šumperská, kde bude i pro mě významné místo...

*****

Vlastní hodnocení:

Kniha se mi velmi líbila, pokud se to dá v tomto případě takto napsat. Neznamená to však, že bych od této chvíle knihy s podobnou tématikou vyhledávala. Ještě hůře možná bude znít když řeknu, že mě její čtení opravdu bavilo. Je to myšleno tak, že jsem se u čtení vážně nenudila. Přestože jsem zmínila pomalejší rozjezd děje, chápu, že byl nutný. Když už se ale celá mašina inkvizičních procesů rozjede, člověk pomalu ani nestíhá sledovat, jak rychle se poměry i osoby mohou změnit a jen kroutí hlavou nad chybějící spravedlností a také lidskostí. Lidská krutost a žádostivost opravdu nezná mezí, sami se o tom přesvědčíte. Dá se také očekávat, že každý bude celý příběh a souvislosti v něm chápat jinak. Roli bude hrát hlavně fakt, zda jste věřící, či ne. Mnoho věřících také může zaskočit, jakým způsobem byla víra dříve šířena a lidem vnucována. S tím souvisí i otázka fanatismu. Čtenář si také uvědomí, jak silný může mít jeden jediný člověk vliv na životy ostatních a jak se tento vliv dá zneužít. Často totiž bývá ďábel na druhém konci prstu, který někoho jiného za ďábla označuje. 

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji autorovi knihy, Michaelu Weberovi.
Knihu naleznete ZDE

Posted in . Bookmark the permalink. RSS feed for this post.

5 Responses to RECENZE: Zpověď inkvizitora - Michael Weber

  1. Kniha mě zaujala obálkou, anotací už trochu méně, ale když vidím Tvou nadšenou recenzi...možná si ji někdy přečtu :) Pěkně napsáno!

    Jinak fakt perfektní kniha s touto tématikou je to zmíněné Kladivo na čarodějnice - patří k mým vůbec nejoblíbenějším a myslím, že se fakt vyplatí ho přečíst :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Asi po té knize opravdu sáhnu. Sice neříkám, že bych o těchto věcech chtěla číst pořád, ale to srovnání mne opravdu zajímá :)

      Vymazat
  2. Já viděla a četla Kladivo na čarodějnice a to byla opravdu síla. Je naprosto nespravedlivý a neomluvitelný činy, které se v té době stávaly zcela normálně a beztrestně. Knihu bych si chtěla přečíst, ale nevím, jestli bych na to měla, znovu prožít tak ošklivé chvíle. I tak skvělá recenze! :)

    OdpovědětVymazat
  3. Tohle musím doporučit mojí kamarádce, která byla tak zažraná do Kladiva na čarodějnice že se jí o tom později zdály sny. A samozřejmě si tu knihu vytáhla u maturity. A do dneška o ní mluví pozitivně (jakože ne pozitivně jako že by souhlasila s tím, co se dělo... ale s tou knihou jako takovou. asi chápeš.).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Neboj, chápu jak to myslíš :) A kamarádce o téhle knize určitě řekni :)

      Vymazat

Předem děkuju za každý komentář :)

Search

Swedish Greys - a WordPress theme from Nordic Themepark. Converted by LiteThemes.com.