Archive for srpna 2015

TAG: Čtecí návyky

Ahoj všichni :)
Jak říkám, nemám ráda, když jsou na blogu jen recenze, na druhou stranu teď sedím hlavně nad učením a nemám ani moc nápady, co jiného bych přispívala, takže... je tu bohužel trošku prázdno. Snad se alespoň rádi dozvíte, jaké jsou mé čtecí návyky (protože já vlastně ani ještě nevím, jestli nějaké mám! :D)! Nechte se tedy překvapit společně se mnou :)

Na tenhle TAG jsem narazila na blogu u Katy a doufám, že jí nebude vadit, že jsem si ho od ní takto vypůjčila :)

1. Máš doma určité místo na čtení?
Nemám. Čtu, kde se dá a kde zrovna neleží nějaká kočka :) Nejčastěji si ale doma čtu na gauči nebo venku na zahradě na lehátku. Ráda bych si četla i v teploučku v posteli, ale to se mi poštěstí málokdy, většinou mě i ta nejakčnější kniha po pár stránkách uspí :D

2. Záložka, nebo kousek papírku, který se válí poblíž?
Naprosto cokoli. Od papírového ubrousku po dopis, občas ale najdu jednu ze záložek a to se pak hned cítím patřičně na výši :D Ale ne, opravdu mi jedno, čím knihu založím.

3. Můžeš prostě jen tak přestat číst nebo nejprve dočteš kapitolu?
Můžu, nevadí mi ani nechat knihu rozečtenou uprostřed stránky, pokud od ní ale odcházím na delší dobu, mám raději, když dočtu kapitolu. Jak už jsem ale výše zmínila, když si knihu vezmu večer do postele, většinou nedočtu ani první rozečtenou kapitolu :D

4. Jíš nebo piješ během čtení?
Ano! Čaj mi většinou vystydne, jídlo naopak dlouho nevydrží. Snažím se jídlo u čtení omezovat, ne proto, abych nezašpinila knížku, jen nechci, abych měla zadek ještě větší, než už mám :D

5. Posloucháš u čtení hudbu nebo televizi?
Ne. Obojí mne rozptyluje. Televize obzvlášť, to se nedokážu vůbec soustředit a pořád jen poslouchám, co říkají v televizi. Písničky si občas pustím, ale i ty, které neznám, mne většinou vtáhnou a spíš poslouchám text písničky, než abych se soustředila na řádky v knížce.

6. Čteš vždy pouze jednu knihu nebo několik naráz?
Ještě před půlrokem jsem se hrdě chlubila tím, že vždy čtu jen jednu knížku a další začnu až potom, co tu první dočtu. To se ale změnilo ve chvíli, kdy jsem rozečetla Měděného jezdce a tak ve třetí čtvrtině mne začal nudit. Od té doby ho mám pořád rozečtený, ale ještě jsem ho nedočetla :D Většinou čtu ale jen jednu knížku, víc jsem jich četla snad jen poslední měsíc ve škole, kdy jsem jednu četla při přednáškách na tabletu a doma dočítala druhou, papírovou. Stejně to ale vždy sklouzlo k tomu, že jsem zůstala jen u jedné.

7. Preferuješ čtení doma nebo čteš kdekoliv?
Preferuji čtení doma, protože mám ráda u čtení klid (když neposlouchám televizi, poslouchám - i když nechtěně - rozhovory v tramvajích atd.) a ráda vím, že mě nikdo nebude rušit. Vím, že nemusím za 5 minut vystupovat z vlaku nebo vím, že teď mám čas opravdu jen a jen na čtení. Ve škole o přednáškách se ale čte dobře :)

8. Čteš nahlas nebo pouze ve své mysli?
Čtu pouze ve své mysli. Tohle jsem se naučila opravdu brzy, takže už si ani nepamatuju, kdy naposledy jsem si četla nahlas. Vlastně pamatuju! Na testy z dějepisu na gymplu jsem se učila tak, že jsem si jednou celou látku přečetla nahlas - a vycházelo to :)

9. Čteš některé pasáže dopředu nebo dokonce přeskakuješ kapitoly?
Nepřeskakuji ani nečtu konkrétní pasáže dopředu. Mám ale zlozvyk, že když čtu poslední stránku nějaké napínavé kapitoly, u které vím, že na jejím konci bude důležitá informace, skočím očima na její poslední řádek. Takový malý spoiler, ale vždycky jsem na sebe naštvaná! :D

10. Lámeš hřbet nebo se jej snažíš uchovat jako nový?
Lámu. Lámu, jak je potřeba. Ať je to hardback nebo paperback, lámu, protože mě víc zajímá pohodlí u čtení, než jak kniha vypadá. Mám ráda nové knihy, ale na druhou stranu na těch svých oceňuji, když už jsou poničené, je totiž vidět, že je někdo vážně četl. Třeba takový Harry, ten už je opravdu zničený, ale je to proto, že ho čtu nejraději :)

11. Píšeš do knih?
Ne. Není to ale proto, že by mi to vadilo (i když, pokud by se mi vrátila popsaná kniha, nadšená bych z toho nebyla, takže piště si každý do svých!), jen mě nikdy nenapadlo, do nich psát. Snad bych si i chtěla podtrhávat pasáže, připisovat si poznámky, ale já když čtu, tak mám v mozku prostor jen pro čtení :D

A jaké jsou vaše čtecí návyky? Mě by to vážně zajímalo, takže si ráda přečtu vaše vyplněné TAGy, hoďte mi na ně odkazy do komentářů :)
Mějte se krásně
Míša

Posted in | 1 Comment

RECENZE: Jak funguje Google - Eric Schmidt, Jonathan Rosenberg, Alan Eagle

Už snad každý ví, co je to Google. Většina z nás tento internetový vyhledávač denně používá. Mnoho z nás využívá i další vymoženosti, které spadají pod velkou a úspěšnou firmu Google. A právě proto mne zajímalo, jak takový výdělečný kolos funguje...

Zdroj

Název: Jak funguje Google
Originální název: How Google Works
Autor: Eric Schmidt, Jonathan Rosenberg s Alanem Eaglem a s předmluvou Larryho Page
Nakladatelství: JOTA
Překlad: Martin Bednarski
Počet stran: 320
Rok vydání originálu: 2014
První vydání v ČR: 2015

*****

Čelní představitelé veleúspěšné firmy Google se rozhodli, že nechají svět nahlédnout pod pokličku své práce. Ale to není všechno... Podle názvu by se mohlo zdát, že se bude buď jednat o nudnou příručku, která bude plná dat a HTML kódů, nebo půjde o knihu, ve které bude stručně popsán chod firmy. Nejde však ani o jeden z případů. Pokud by se kniha jmenovala Jak vést úspěšnou firmu, nedivila bych se tomu a ještě by mi to přišlo jako vhodnější název. 

Stránky jsou totiž plné rad, jak vést firmu, zaměstnance a projekty, aby byli úspěšné, a přitom jsou podloženy zkušenostmi Erica Schmidta (výkonný předseda Googlu), Jonathana Rosenberga (výkonný poradce ředitele), Alana Eagleho (ředitel pro komunikaci), spoluzakladatelů Larryho Page a Sergeye Brina a dalších nejen vysoce postavených představitelů firmy Google. Tyhle rady a příběhy však poslouží nejen čtenářům, kteří by si rádi založili vlastní firmu a rozjeli byznys, ponaučení si odnesou i zaměstnanci či uchazeči o zaměstnání, a to nejen proto, že se autoři dlouze věnují tématu přijímacích řízení. 

Kniha začíná předmluvou spoluzakladatele firmy Google Larryho Page, dál už se s ním ale setkáte pouze očima jednoho ze dvou výkonných ředitelů. Ti se věnují opravdu každému tématu, které vás ve spojení s firmou napadne, od náboru nových zaměstnanců, který je mimochodem možná nejdůležitější složkou řízení firmy, až po kulturu na pracovišti či umožnění vzniku inovací. Všechny poznatky autoři čerpali sami ať už ve firmě Google či při předchozím působení většinou u firem s podobným zaměřením. Rady a tipy jsou však aplikovatelné na jakoukoli firmu v jakémkoli tržním odvětví a pokud ne, Eric a Jonathan radu poupraví tak, aby byla přinejmenším univerzální. Dalo by se tedy říct, že je kniha spíše takovou příručkou managementu. 

Čtenáře, kteří si ale koupili knihu s názvem Jak funguje Google asi nejvíc zaujmou příběhy z chodu firmy Google, které dokládají jednotlivé rady, jak může být vedena úspěšná firma. Ty se zdají být opravdu reálné, autoři totiž Google a jeho působení nevykreslují jen pozitivně a růžové brýle raději nechávají snílkům. Čtenáři se tak dozví nejen o úspěšných kampaních Google, ale také o neúspěších jak na trhu tak uvnitř firmy. Někdy si navíc autoři umí nejen ze sebe udělat legraci, o to příjemněji se kniha čte. 

*****

V polovině 90. let, když Larry a Sergey začali pracovat na doktorandském projektu, z něhož se pak vyvinul Google, řadily přední vyhledávače výsledky na základě obsahu webových stránek. Když jste napsali dotaz jako ,,univerzita", mohl se vám kromě odkazu na skutečnou univerzitu stejně tak zobrazit odkaz na knihkupectví nebo prodejnu kol. Při návštěvě jedné z vyhledávacích firem si tedy Larry postěžoval na špatné výsledky, které mu jejich produkt při použití dotazu ,,univerzita" nabídl. Řekli mu, že chyba byla na jeho straně. Měl zadat přesnější dotaz.
Larry se Sergeyem tak objevili lepší způsob. Přišli na to, že můžou určit kvalitu webové stránky - jak relevantní by její obsah byl k zodpovězení uživatelova dotazu - podle toho, které další stránky na ni odkazují. Najděte stránku, na níž odkazuje spousta jiných stránek, a pravděpodobně jste nalezli stránku s kvalitnějším obsahem (Tento způsob vychází z algoritmu PageBank, na němž je vyhledávání Google založeno a který byl pojmenován po Larrym Pageovi).

*****

Kniha Jak funguje Google mne opravdu bavila, nejedná se o žádnou učebnici, i když na druhou stranu, nejjednodušší čtení to také nebylo. Přesto se v ní dozvíte mnoho zajímavého jak o Googlu tak ze světa managementu. Navíc věřím, že i když nechci v budoucnu zakládat celosvětově úspěšnou firmu, rady a tipy můžu obrátit a aplikovat je na sebe - na budoucího, snad právě i díky této knize úspěšného, zaměstnance. Plný počet nedávám jen proto, že bych uvítala ještě o maličko víc informací ze zákulisí firmy. Knihu tak doporučuji nejen těm, koho zajímá Google samotné, ale také lidem, kteří se zajímají o management (či ho dokonce studují), věřím, že v ní totiž najdete užitečné a zajímavé informace, které v budoucnu využijete. 

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji internetovému knihkupectví KNIHCENTRUM.
Knihu najdete ZDE.

Posted in | Leave a comment

RECENZE: Galgad - Ergall

O knize jsem vůbec nic neslyšela, a tak když mi byla nabídnuta k recenzi a já na nabídku kývla, neměla jsem před čtením vysoká očekávání. Ale mohla jsem. Kniha by mne nezklamala...

Zdroj

Název: Galgad
Autor: Ergall
Nakladatelství: vlastní náklad
Počet stran: 232
Rok vydání: 2015

Galgad, strážce Země, se po staletích probudí a velmi rychle zjistí, že svět už není takový, jaký býval. Nerovnováha v přírodě, za kterou mohou lidé, je znát na každém kroku. O to horší je však fakt, že nerovnováha panuje i mezi jednotlivými lidskými kmeny. Obyvatelé Imrihu spolu s dalšími kmeny stojí proti hrozbě Órmanů, kteří jsou v přesile a v dobývání území a ničení přírody je nezastaví opravdu nikdo. Alespoň to tak vypadá, dokud se do záchrany Země nezapojí její strážce Galgad...

Malá knížka, která však v sobě skrývá zajímavý fantasy příběh. Zpočátku budete mít možná zamotanou hlavu a budete se chvíli do děje dostávat, tak jako tomu ostatně u příběhů v neobvyklém prostředí či s neobvyklými postavami bývá. Po počátečním tápání už však příběh plyne nenásilně a rychle.

Přestože je hlavní zápletka, k jejímuž vyvrcholení se děj ubírá, známá od začátku, začtete se i do dalších vedlejších příhod, které s dějem bezprostředně souvisí a napomáhají hlubšímu pochopení celé situace. K tomu pomáhá i velmi dobré vykreslení charakterů jednotlivých postav. Hlavně ty a jejich činy vás nenechají chladnými. 

Většinu knihy zabírá děj, který je plný akce. Popisy jsou krátké, postačují ale k tomu, aby si čtenář uvědomil krásu a fungování přírody. Je pravda, že jsem si však hlavně v popisných pasážích dlouho zvykala na autorův osobitý styl psaní, je totiž vidět, že by každý z nás použil jiná slovní spojení či věty, k vyjádření stejné věci či skutečnosti. To je ale jen můj subjektivní názor, který souvisí s mým vyjadřováním, mnoho z vás se určitě nad autorovým stylem psaní ani nepozastaví.

*****

Knihu bych doporučila nejen milovníkům klasické fantasy, ale hlavně čtenářům, kteří chtějí při čtení přemýšlet. Fantasy prvky v příběhu samozřejmě jsou, ale pro mne je přebily ony podněty k přemýšlení. Autor dává jasně najevo, že se mu změny, které lidé v přírodě provedli, nelíbí. Navíc nám i nenásilně ukazuje, proč jsou tyto změny špatné a jak špatní dokáží být sami lidé. Nechává už ale jen na nás, co si o tom všem myslíme my. 

*****

Začalo mu svítat, zubři, prasata, losi, bažanti, tetřívci, lišky, zajíci. Jak to, že nenašel i jiné stopy? Kde jsou vlci, medvědi, rysové?
,,Šelmy, šelmy, to opakoval Algyr," uprostřed ticha mu přejel mráz po zádech. ,,Liška zubra neuloví, ani jelena neskolí. Kde jsou zbylé šelmy?"
V tu chvíli si uvědomil vážnost Algyrových slov. Harmonie, vyvíjená po miliardy let, je narušena. Zvěř pasoucí se na rostlinách se bez predátorů přemnoží, sežere všechnu zeleň, promění zem v pustinu, pak hlady zemře. Koloběh života a smrti je narušen. 

*****

Vlastní hodnocení:


Fantasy, která má i zajímavý výchovný nádech, jež nás nutí přemýšlet, si mne získala. Získala si mne právě onou stránkou vybízející mě k zamyšlení. Samotný příběh je povedený, i když mě díky předvídatelnosti některých událostí do kolen přímo nedostal. Kniha jako celek se mi ale líbila a myslím si, že by si v ní každý čtenář našel to své - prvky fantasy, zajímavý příběh, historické prvky i apel na čtenáře. Podle informace na zadní straně knihy to vypadá, že je Galgad prvním takovýmto příběhem, ne však posledním. Sama se už na ty další těším!

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji autorovi. 
Více o knize naleznete ZDE.

Posted in | Leave a comment

RECENZE: Město z popela - Cassandra Clareová

Recenze obsahuje spoilery k událostem v prvním díle série Nástroje smrti.


První díl mne rychle vtáhl do děje a druhý mě z něj už nepustil. 

Zdroj

Název: Město z popela
Originální název: City of Ashes
Autor: Cassandra Clareová
Série: Nástroje smrti
Nakladatelství: Knižní klub
Překlad: Eva Maršíková
Počet stran: 392
Rok vydání originálu: 2008
První vydání v ČR: 2013

Clary ví, že pokud se jednou připletla mezi lovce stínů, mezi které, aniž by to věděla, patří, není cesty zpět. Nadšená z toho není a nejraději by byla, kdyby ona i všichni její kamarádi a blízcí byli v bezpečí a v klidu doma. To však půjde těžko, když její matka leží v kómatu, zatímco ona se svými přáteli a potažmo i Spolkem stojí proti hrozbě jménem Valentýn. Do toho se navíc připletou rodinné záležitosti, protože Clary má najednou jak bratra, tak otce. A Simon by nerad zůstal jen kamarád... Clary z toho jde hlava kolem, ale nemá čas o všem přemýšlet. Valentýn na nic nečeká.

Druhý díl série Nástroje smrti bezprostředně navazuje na díl první, a tak nečekejte žádné nové uvádění do děje či pár stránek potažmo kapitol na rozjezd, naopak. Autorka na nic nečeká a všechny postavy okamžitě vrhá do dalšího dobrodružství a nebezpečí. Určitě bych tak knihu nikomu nedoporučovala bez přečtení předchozího dílu, jen díky němu budete chápat jak děj, tak vztahy mezi jednotlivými postavami.

Nadále můžeme sledovat hned několik příběhů hlavních postav, které se ale čím dál tím úžeji prolínají. Na povrch vyvstávají dávné pravdy ale i nové záležitosti. Autorka tentokrát sáhla po oblíbeném milostném trojúhelníku, do kterého ještě vložila zakázanou lásku. O emocionální náboj tedy není nouze. A to ani nemluvím o nenávisti, která se mezi jednotlivé postavy často staví.

Děj má díky velkému množství dialogů rychlý spád a kniha se tak velmi dobře čte. Příběh po celou dobu směřuje k velkému vyvrcholení, po cestě se však vyskytne i mnoho malých, zato důležitých odboček. Spisovatelka Cassandra Clareová navíc umí děj okořenit nečekanými a důležitými informacemi, přičemž si tu nejdůležitější znovu ponechala až nakonec. Čtenáři tak nenechává prostor k nadechnutí, a ten nemá jinou možnost, než se co nejdříve pustit do dalšího dílu...

*****

Knihu bych doporučila všem čtenářům, kterým se líbil první díl, protože pak je tato kniha určitě nezklame, autorka totiž standard drží stále vysoko.

*****

Podíval se někam za ni a pak zase rychle zpět. ,,Nezdám se ti jinej?" zeptal se. 
Zvedla pohled a podívala se mu do očí. Měly barvu černé kávy - ne úplně černou, ale sytě hnědou s nádechem šedé nebo oříškové. Zdá se jí jiný? Možná byla z toho chování od chvíle, kdy zabil vyššího démona Abaddona, cítit větší sebejistota. Ale také na něm byla znát určitá ostražitost, jako by na něco čekal nebo něco vyhlížel. Toho si předtím všimla i na Jaceovi. Možná to bylo jen vědomí smrtelnosti. ,,Pořád jsi Simon."
Přivřel oči, jakoby úlevou, a když spustil řasy dolů, všimla si, jak má najednou vystouplé lícní kosti. Určitě musel zhubnout, pomyslela si a chystala se to i říct, když tu se najednou Simon sklonil a políbil ji.

*****
Vlastní hodnocení:
Předchozímu dílu jsem dala plný počet. Možná jsem si měla nechat maličkou rezervu na posun. Tentokrát jsem si tu rezervičku nechala. Ne proto, že by mi druhý díl přišel nějak znatelně horší, vůbec ne, jen mám pocit, že to autorka mohla trošku vygradovat. Věřím však, že si to nechává do dalších dílů...

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji internetovému knihkupectví MegaKnihy.cz
Knihu naleznete ZDE.

Posted in | Leave a comment

Search

Swedish Greys - a WordPress theme from Nordic Themepark. Converted by LiteThemes.com.