Books allow us to live thousand lives...

Když mi díky spolupráci s knihkupectvím Neoluxor přišel email, který mi dával možnost jít na předpremiéru filmu Dárce, nevěděla jsem, o co se jedná. Rychle jsem ale ,,zagooglila" a když na mě vypadla v popiscích slova jako drama, sci-fi a dystopie, neváhala jsem a příležitosti se chytla! 

Název: Dárce

Originální název: The Giver

Režie: Phillip Noyce

Předloha: kniha Dárce od Lois Lowryové

Scénář: Robert B. Weide, Michael Mitnick

Kamera: Ross Emery

Hudba: Marco Beltrami

Premiéra: 11. září 2014

Hrají: Jeff Bridges - Dárce, Meryl Streep - Vůdce, Brenton Thwaites - Jonas, Odeya Rush - Fiona, ...

Představte si černobílý dokonalý svět. Všechno funguje, lidé neznají bídu ani smutek. Vše je stejné. nikdo a nic nesmí vybočovat z určeného řádu. Přestože je život lidstva přísně řízen, všichni jsou spokojení. Co když je to ale jen kvůli nedostatku informací?

Jonas je mladík, který se stejně jako jeho kamarádi při obřadu stane dospělým a bude mu na základě dlouholetého pozorování vybrána příslušná funkce ve společnosti - práce. V průběhu ceremoniálu je ale přeskočen a stejně jako všichni jeho blízcí znervózní. Ukáže se, že byl vynechán, protože byl vybrán jako Příjemce, který v průběhu výcviku dostane od Dárce paměti vzpomínky na to, jak svět vypadal dříve. Jsou jediní dva lidé z celého lidstva, kteří vědí, čím vším si lidstvo prošlo a o co v současnosti přichází...

Dobrý film potřebuje zajímavý námět, a ten Dárce určitě má. Na začátku příběhu je vše rychle, stručně ale dostatečně vysvětleno a znázorněno tak, aby divák mohl pochopit, v jakém světě a v jaké době se právě nachází. Když je vše objasněno, nabírá film velmi rychle obrátky...

Příběhem nás provází Jonas, se kterým si i my v průběhu výcviku prohlédneme vzpomínky, které nás i jeho nutí zamyslet se. Jonas přemýšlí nad minulostí a tím, jak by mohla vypadat přítomnost. Diváci uvidí současnost z jiného úhlu pohledu a určitě se zamyslí jak sami nad sebou, tak nad celým fungováním světa a vztahů v něm.

Film je výborně zpracován, protože svět i život v něm působí opravdu reálně. Herecké výkony nejsou vůbec přehnané a výběr představitelů hlavních postav musel probíhat opravdu precizně, protože jejich vzhled umocňuje divácký dojem z postavy jako takové. Zvídavého a nezkušeného Jonase si oblíbíte, zatímco vám na nervy budou lézt milovnice šedého řádu.

Velmi zdařilá je také hudba k filmu, o kterou se postaral americký skladatel Marco Beltrami. Hudba věrně kopíruje prostředí, a tak je velmi nenápadná, ale přitom plná skrytých emocí. Velké oblibě se těší oficiální soundtrack, který má na svědomí známá rocková skupina OneRepublic. Píseň Ordinary Human přesně vystihuje život v dané době.

Přestože se jedná o žánr sci-fi, neočekávejte žádnou přehlídku vymožeností. Svět je v útlumu a lidé se snaží žít co nejméně nápadně. Stejně tak ve filmu nenajdete ani přehnané množství citů, naopak. Přesto ve vás film vyvolá spoustu emocí, často protichůdných a zmatených.

Příběhu by se dala vytknout předvídatelnost. Není to tak, že by divák od začátku věděl, jakým směrem se děj bude ubírat. Přesto přijde chvíle, kdy člověk si člověk uvědomí, co se v posledních minutách filmu stane. 

Na film Dárce bych poslala opravdu každého, protože příběh i jeho zpracování uspokojí jak romatické duše, tak i milovníky napětí či smýšlených světů. Nemusíte však být fanouškem ani jednoho, stačí když máte chuť přemýšlet o životě a světě ve kterém žijeme, a film se vám bude líbit.

Podívejte se na oficiální trailer, protože ten vám o filmu prozradí ještě daleko víc... 

Zda se film shoduje s knižní předlohou porovnat nemůžu, protože jsem si knihu od Lois Lawryové ještě nepřečetla. Slyšela jsem na ní ale jen samé pozitivní ohlasy, a tak se na ní sama chystám. Pokud by knižní předloha zajímala i vás, knihu naleznete ZDE .

Kdybych měla film na závěr ohodnotit procentuálně, vysloužil by si ode mne 85% a doporučení, aby se na něj všichni došli podívat a užít si nával emocí sami.