*****

Hodnocení: 9/10

*****

Kniha Trest a smrt se mi opravdu líbila. I když jsem si původně po dobu Erasmu knihy na recenzi brát nechtěla, protože jsem s časem opravdu na štíru, ale když jsem zjistila, že jde ve Švédsku o velmi populární knihu, jejíž děj se částečně odehrává i v Göteborgu, ve kterém právě studuji, nemohla jsem odmítnout. A dobře jsem udělala. Nejen, že se mi opravdu líbil děj a styl psaní, které knihu dělají zajímavou pro všechny čtenáře, ale zaujaly mne také kulturní vsuvky o Švédsku, potažmo Skandinávii. Protože tu momentálně sama studuji, můžu si spoustu věcí ověřit, některé už vím, jiné od chvíle, co jsem se o nich v knize dozvěděla, objevuji. Pro ostatní čtenáře možná popisy Göteborgu a jeho podniků či uliček nebudou tak zajímavé, jako pro mě, když se v nich denně procházím, ale pokud vás sever a život zde zajímá, v této knize se o něm (možná nečekaně a někdy nenápadně) dozvíte hodně. 

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství kniha ZLIN!

Knihu najdete ZDE.

Jo Nesbø se znovu předvedl jako mistr detektivky. Celou dobu znáte vraha, máte ho dokonce rádi, ale Nor vás na posledních stránkách znovu překvapí. Děj a způsob, jakým je podáván, se vám mohou v průběhu čtení zdát průměrné, možná občas až klidné, přesto se od něj ale nebudete chtít odtrhnout, protože je natolik protkaný detaily a maličkostmi, které vás udrží ve střehu a vy budete chtít vědět, k čemu vás a hlavní hrdiny vlastně mají dovést.

Nevím, jestli se u Nesbøvých knih vůbec hodí používat označení ,,hrdina" pro hlavní postavy, přesto ho nadále používám. Oni totiž hrdinové většinou jsou, i když trošku zvrácení a určitě ne každým coulem správní. Přesto, kdo měl rád Harryho Holea, bude mít rád i hlavního vyšetřovatele Šimona Kéfase a ústřední postavu Sonnyho. Oba jsou zatíženi těžkou minulostí a oba se s ní vyrovnávají po svém. Ne vždycky jednají čestně a správně, přesto vás Jo donutí mít je rád. Sonnymu dokonce odpustíte i vraždy, budete mu vlastně přát, aby vzal spravedlnost do svých rukou. Je ale možné, že mu postupem času budete fandit méně a méně.

Jak už jsem psala v předchozím odstavci, Jo Nesbø v každé své knize stvoří postavu, kterou čtenáři budou v její životní cestě podporovat. Harry Holem počínaje a Olavem Johansenem zdaleka nekonče. V Synovi je takových postav hned několik. Klidný, na první pohled mírumilovný a správný mladík Sonny si vás okamžitě získá. Spravedlivý, starostlivý a vtipný detektiv Kéfas tvoří skvělou dvojici s mladou a nezkušenou vyšetřovatelkou Kari, která zpočátku vypadá jako klasická premiantka, která bude mít ale v praxi problémy, to ale Kéfasovi i čtenářům rychle vyvrátí. V neposlední řadě budete fandit i milé a dobrosrdečné Martě...

S tou se pojí romantičtější část knihy. Nesbø do svých příběhů rád motá city, nikdy ale nejde o jednoduché vztahy. Další podobnost můžete vidět v detektivech, protože jak Harry, tak Šimon, se vyléčili ze závislosti, bojují se svou minulostí a velmi osobitým a často netradičním způsobem také se zločinci. Roli v této detektivce sehraje nám všem již známý Kripos, který Jo Nesbø zřejmě opravdu nemá rád, protože si spolu s osloskou policií budou znovu lézt do zelí. O místech, na kterých už jsme se v Oslo procházeli třeba s Harrym Holem ani nemluvím...

*****

,,Byla to řeka. Udělal to manžel?"

Kněz sebou trhl. Jako když přímo před vámi cosi nečekaně protne černou vodní hladinu. ,,To nevím. Je to důležité?"

Žádná odpověď. Vollan si povzdychl. Opět pocítil nevolnost. Přepadá ho takhle už nějakou dobu. Možná by se měl objednat k lékaři na vyšetření.

,,Na to nemyslete Sonny. Nejdůležitější je, že venku se musí takoví jako vy neustále štvát, aby si opatřili dávku, ale tady se on postará o všechno. A nezapomeňte, že čas běží. Až si odkroutíte trest za ty minulé vraždy, už pro něj nebudete mít žádnou cenu. Tahle vražda vám lhůtu prodlouží."

,,Udělal to manžel. Je bohatý?"

Vollan ukázal na bibli. ,,Dům, do kterého jste vstoupil, je popsán tady. Zdál se vám velký a pěkně zařízený. Ovšem alarm, který měl to pěkné zařízení hlídat, nebyl zapnutý, dokonce ani nebyly zamčené dveře. Jméno Morsand. Ten rejdař s páskou přes oko. Možná jste ho zahlédl v novinách?"

,,Ano."

,,Vážně? Nehádal bych, že..."

,,Ano, zabil jsem ji. Ano, přečtu si, jak jsem to provedl."

*****

Knize dávám plné hodnocení proto, že jsem nenašla nic, co by mi na ní vadilo. Já jsem vlastně ani nehledala, protože mne bavil jak děj, tak postavy. Zmiňovala jsem se o tom, že se mi děj zdál občas poklidný, na to, že jde o detektivku, byl ale zajímavý a nutil mne číst dál. Líbilo se mi na příklad, že jsem si občas právě ani nepřipadala, jako když čtu detektivku. Byly chvíle, kdy šlo o klasický román a i tyhle pasáže se Nesbøvi povedly. Téměř s jistotou můžu říct, že pokud se vám líbily předchozí knihy, které norský spisovatel napsal, nebudete zklamaní ani z této. Je velmi podobná těm předchozím ve stylu psaní, najdete v ní i některé paralely, přesto se jedná o zcela nový příběh, který vás překvapí. Pozitivně také vnímám to, že jde o uzavřený příběh, takže si na těchto 500 stránkách vychutnáte úplně vše, co klasické detektivky nabízejí.

Pokud vás na knihu dostatečně nenaladila moje recenze, možná se to podaří traileru:

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Kniha ZLIN!

Knihu najdete ZDE.

Která žena si ještě nekoupila knihu o zdravém životním stylu s cílem zhubnout přebytečná kila? Zřejmě jich moc nebude. Název téhle knihy už ale napovídá, že tady půjde o víc, než jen o nějaký ten tuk. Alespoň ten okem viditelný autor tolik neřeší...

J Vita se totiž rovnou zaměřuje na špatné stravování, které především západní civilizace provozuje. Chcete žít zdravě a bez doktorů až do konce poklidného života? V téhle knize se (zatím celkem povrchově) dozvíte, jak na to. Buďte ale připraveni na mnoho kontroverzních tvrzení, autor boží mýty a nahrazuje je vlastními názory, které často má, ale někdy také nemá, vědecky podložené. Očekávejte, že vám tato kniha zakáže spoustu ,,potravin" (lépe řečeno otravin?), i když, vlastně nezakáže. Autor sice mluví o vyřazení potravin, nikomu ale nic nenařizuje. Sám píše, že jak se bude kdo stravovat a ovlivňovat tak nejen svůj život ale i životy ostatních (nejen lidí) na této planetě, je jen jeho věc, a tak je pouze na vás, co si ze čtení knihy odnesete...

V knize se zřejmě dozvíte mnoho zajímavého a zboříte některé mýty ve vaší hlavě, které vám tam nacpala společnost. Proč píšu vy? Protože sama se o stravu a jednotlivé složky potravy už docela dlouho zajímám a spoustu z těchto věcí jsem už dlouho věděla. Přesto jsem si je ráda přečetla znovu, tentokrát v trochu radikálnější a hlavně ucelenější verzi. Kniha vás společně se mnou donutí zamyslet se. Nad svým životem, nad životem ostatních, nad existencí přírody apod, ale také nad existencí marketingu a jeho působení. Určitě vás čtení nenechá chladnými. Možná vás některé pasáže přesvědčí změnit váš jídelníček, někdo se spíš bude usmívat a dál si myslet svoje. Ať tak či tak, některé pasáže, studie a přiložená videa vám mohou otevřít oči, které jste doposud zavírali, nebo vám je spíš zavírala sama společnost.

Kniha je relativně krátká, autor navíc píše v krátkých odstavcích, které se rychle čtou, takže ji můžete mít za odpoledne přečtenou. Hned na začátku nás autor upozorňuje, že kniha neprošla redakcí, což se na textu opravdu odrazilo. Nejsem gramatický úchyl a ani občasné vulgarity a nespisovnost mi nevadily, takže to pro mě bylo celkem překousnutelné. Poprosit nějakého kamaráda, aby si těch pár hodin na přečtení vyhradil a minimálně pár ,,íček" či opakujících se slov (které pak dělají větu nesmyslnou) opravil, by ale vážně nebylo od věci, protože takovéto naprosto základní chyby mi kazily celkový dojem a rušily mě u přemítání nad tématy, o kterých kniha pojednává. 

Na druhou stranu budete mít pocit, že s vámi autor mluví jako s kamarádem, což také zamýšlel. Neočekávejte tedy žádné slohové útvary na vysoké úrovni, očekávejte jednoduše a přímo podaná fakta či domněnky, které autor dokládá autoritami, výzkumy či vlastním selským rozumem. Jak už jsem se zmínila, v textu najdete spoustu odkazů hlavně na videa, některá jsem ani neotvírala, protože jsem věděla, co v nich bude a vidět jsem to opravdu nechtěla. Což taky něco dokazuje... Mnoho příkladů ze života autora či lidí, které poznal, jsou také skvělým zpestřením. 

*****

Teď přichází chvíle, kdy si musíme ujasnit jednu věc.

Budu vám zde sdělovat informace, o kterých nejspíš budete pochybovat. To uděláte naprosto správně.

Je potřeba přemýšlet nad tím, co vám kdo říká a vyhodnocovat, jestli vám to dává smysl nebo ne - a to ideálně jako lidské bytosti - ne jako výtvoru naší společnosti. V tom je velký rozdíl.

Mám totiž podezření, že společnost nás učí hodnotám, které se hodí společnosti (pár lidem z ní) a ne nám, jakožto lidským bytostem. 

Jednou z mnoha věcí, kterou nás naše společnost učí, je:

Poslouchej autority. Bude to tak, jak říkám. Ty jen poslouchej (mě a mé příkazy). 

*****

Normálně bych v tuhle chvíli knize udělila hodnocení, tentokrát se mi do toho nechce. Myslím si, že názor na tuto krátkou knihu, která je však plná mnoha (přinejmenším velmi zajímavých) informací, by si měl udělat každý z nás a ten názor bude naprosto odlišný člověk od člověka. Já sama jsem teď po dočtení knihy v pořádně rozpolceném stavu, kdy přemýšlím, jak chci nadále žít já, jak se tohle všechno, včetně světa samotného, bude vyvíjet a jakou součástí toho budu. Neříkám, že jsem právě z lednice vyhodila všechno maso a ani neříkám, že už si nikdy nekoupím oreo sušenku, na druhou stranu mám své (už teď dost špatné) zdraví ráda a chtěla bych si ho uchovat, nejlépe zlepšit a souhlasím, že k tomu budu potřebovat změnu. Jak to udělám, to ještě nevím. Myslím si, že ani autor by nechtěl, aby se každý čtenář teď obrátil bez většího přemýšlení k jeho tvrzením a žil už jen tak. O této knize totiž opravdu musíte přemýšlet... 

Myslím, že můj názor na knihu jsem vysvětlila už v předchozích odstavcích. Pokud bych to měla shrnout, kniha se mi (možná špatně řečeno) líbila a na rozdíl od jiných knih, které nás učí ,,správně" jíst, nás tahle učí správně přemýšlet nad tím, jak (snad správně) žít. Sama jsem nad mnoha tvrzeními váhala, u některých i nesouhlasila (jezte tofu a sojové maso - s tím ani náhodou nesouhlasím!), to už je ale rozdílné u každého čtenáře. Určitě bych ale příště investovala alespoň trochu času do korekce textu samotného. A doufám, že se autor odhodlá i k další knize, kde podá i víc informací k tomu, jak naopak jíst správně. V této knize se totiž věnuje hlavně tem špatným návykům a jejich vysvětlení, proč jsou špatné.

Knihu doporučuji všem lidem, kteří se zajímají o své tělo a zdraví, stravu i fungování světa. Musíte mít mysl alespoň trochu otevřenou (čímž nemyslím, že byste do čtení měli jít s tím, že okamžitě změníte celý svůj život...), jinak je pro vás kniha ztrátou času, protože číst něco, nad čím se nehodláte ani při samotném čtení zamyslet, je zbytečné... Věřím ale, že většinu lidí by tato kniha zaujala, ať už by si z ní odnesli cokoli. 

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji e-shopu http://makniha.cz/.

Knihu najdete ZDE.

*****

Čelní představitelé veleúspěšné firmy Google se rozhodli, že nechají svět nahlédnout pod pokličku své práce. Ale to není všechno... Podle názvu by se mohlo zdát, že se bude buď jednat o nudnou příručku, která bude plná dat a HTML kódů, nebo půjde o knihu, ve které bude stručně popsán chod firmy. Nejde však ani o jeden z případů. Pokud by se kniha jmenovala Jak vést úspěšnou firmu, nedivila bych se tomu a ještě by mi to přišlo jako vhodnější název. 

Stránky jsou totiž plné rad, jak vést firmu, zaměstnance a projekty, aby byli úspěšné, a přitom jsou podloženy zkušenostmi Erica Schmidta (výkonný předseda Googlu), Jonathana Rosenberga (výkonný poradce ředitele), Alana Eagleho (ředitel pro komunikaci), spoluzakladatelů Larryho Page a Sergeye Brina a dalších nejen vysoce postavených představitelů firmy Google. Tyhle rady a příběhy však poslouží nejen čtenářům, kteří by si rádi založili vlastní firmu a rozjeli byznys, ponaučení si odnesou i zaměstnanci či uchazeči o zaměstnání, a to nejen proto, že se autoři dlouze věnují tématu přijímacích řízení. 

Kniha začíná předmluvou spoluzakladatele firmy Google Larryho Page, dál už se s ním ale setkáte pouze očima jednoho ze dvou výkonných ředitelů. Ti se věnují opravdu každému tématu, které vás ve spojení s firmou napadne, od náboru nových zaměstnanců, který je mimochodem možná nejdůležitější složkou řízení firmy, až po kulturu na pracovišti či umožnění vzniku inovací. Všechny poznatky autoři čerpali sami ať už ve firmě Google či při předchozím působení většinou u firem s podobným zaměřením. Rady a tipy jsou však aplikovatelné na jakoukoli firmu v jakémkoli tržním odvětví a pokud ne, Eric a Jonathan radu poupraví tak, aby byla přinejmenším univerzální. Dalo by se tedy říct, že je kniha spíše takovou příručkou managementu. 

Čtenáře, kteří si ale koupili knihu s názvem Jak funguje Google asi nejvíc zaujmou příběhy z chodu firmy Google, které dokládají jednotlivé rady, jak může být vedena úspěšná firma. Ty se zdají být opravdu reálné, autoři totiž Google a jeho působení nevykreslují jen pozitivně a růžové brýle raději nechávají snílkům. Čtenáři se tak dozví nejen o úspěšných kampaních Google, ale také o neúspěších jak na trhu tak uvnitř firmy. Někdy si navíc autoři umí nejen ze sebe udělat legraci, o to příjemněji se kniha čte. 

*****

V polovině 90. let, když Larry a Sergey začali pracovat na doktorandském projektu, z něhož se pak vyvinul Google, řadily přední vyhledávače výsledky na základě obsahu webových stránek. Když jste napsali dotaz jako ,,univerzita", mohl se vám kromě odkazu na skutečnou univerzitu stejně tak zobrazit odkaz na knihkupectví nebo prodejnu kol. Při návštěvě jedné z vyhledávacích firem si tedy Larry postěžoval na špatné výsledky, které mu jejich produkt při použití dotazu ,,univerzita" nabídl. Řekli mu, že chyba byla na jeho straně. Měl zadat přesnější dotaz.

Larry se Sergeyem tak objevili lepší způsob. Přišli na to, že můžou určit kvalitu webové stránky - jak relevantní by její obsah byl k zodpovězení uživatelova dotazu - podle toho, které další stránky na ni odkazují. Najděte stránku, na níž odkazuje spousta jiných stránek, a pravděpodobně jste nalezli stránku s kvalitnějším obsahem (Tento způsob vychází z algoritmu PageBank, na němž je vyhledávání Google založeno a který byl pojmenován po Larrym Pageovi).

*****

Kniha Jak funguje Google mne opravdu bavila, nejedná se o žádnou učebnici, i když na druhou stranu, nejjednodušší čtení to také nebylo. Přesto se v ní dozvíte mnoho zajímavého jak o Googlu tak ze světa managementu. Navíc věřím, že i když nechci v budoucnu zakládat celosvětově úspěšnou firmu, rady a tipy můžu obrátit a aplikovat je na sebe - na budoucího, snad právě i díky této knize úspěšného, zaměstnance. Plný počet nedávám jen proto, že bych uvítala ještě o maličko víc informací ze zákulisí firmy. Knihu tak doporučuji nejen těm, koho zajímá Google samotné, ale také lidem, kteří se zajímají o management (či ho dokonce studují), věřím, že v ní totiž najdete užitečné a zajímavé informace, které v budoucnu využijete. 

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji internetovému knihkupectví KNIHCENTRUM.

Knihu najdete ZDE.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji autorovi. 

Více o knize naleznete ZDE.

*****

Knihu bych doporučila všem čtenářům, kterým se líbil první díl, protože pak je tato kniha určitě nezklame, autorka totiž standard drží stále vysoko.

*****

Podíval se někam za ni a pak zase rychle zpět. ,,Nezdám se ti jinej?" zeptal se. 

Zvedla pohled a podívala se mu do očí. Měly barvu černé kávy - ne úplně černou, ale sytě hnědou s nádechem šedé nebo oříškové. Zdá se jí jiný? Možná byla z toho chování od chvíle, kdy zabil vyššího démona Abaddona, cítit větší sebejistota. Ale také na něm byla znát určitá ostražitost, jako by na něco čekal nebo něco vyhlížel. Toho si předtím všimla i na Jaceovi. Možná to bylo jen vědomí smrtelnosti. ,,Pořád jsi Simon."

Přivřel oči, jakoby úlevou, a když spustil řasy dolů, všimla si, jak má najednou vystouplé lícní kosti. Určitě musel zhubnout, pomyslela si a chystala se to i říct, když tu se najednou Simon sklonil a políbil ji.

*****

Vlastní hodnocení:

Předchozímu dílu jsem dala plný počet. Možná jsem si měla nechat maličkou rezervu na posun. Tentokrát jsem si tu rezervičku nechala. Ne proto, že by mi druhý díl přišel nějak znatelně horší, vůbec ne, jen mám pocit, že to autorka mohla trošku vygradovat. Věřím však, že si to nechává do dalších dílů...

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji internetovému knihkupectví MegaKnihy.cz

Knihu naleznete ZDE.

*****

Sheldon Horowitz se na stará kolena na popud své vnučky přestěhuje do Osla. Rhea, vnučka, ho chce mít pod dohledem, protože starý Sheldon už vykazuje známky pomatenosti a Rhea ho tak chce mít pod dohledem. To ale netuší, že se její dědeček velmi brzo po příjezdu připlete k vraždě sousedky. Nepodaří se mu zachránit ji, a tak alespoň uteče s jejím synem a snaží se ho podle jeho nejlepšího vědomí a svědomí udržet naživu a v bezpečí. Společně překonají mnoho překážek a Sheldon navíc nám i chlapci odvypráví svůj životní příběh. Příběh židovského Američana, který který chce zlepšit svět i sebe.

Kniha Norsko v noci by se dala označit za román s prvky thrilleru. Čtenář si přečte o velkém množství životních příběhů, které se navzájem úzce prolínají. Nejdůležitější je však ten, který vypráví sám Sheldon Horowitz. Jeho příběh je plný mnoha životních tragédií, přičemž Sheldona tíží i tragédie světové. A za mnoho z nich si Sheldon klade vinu. Často přemítá, co mohl udělat jinak, nebo si jen situace stále dokola přehrává. A to silně ovlivňuje jeho chování. Román má tak silně psychologický nádech. 

Velkou roli v celém příběhu hrají i sociální faktory. Sheldonovo židovství, srbská a kosovská národnost, ale také národnost americká a norská. Když se k těmto hnacím motorům, které jednotlivé postavy pohánějí, přidá i nenávist a vina, vzniknou silné emoce a konají se často až nepochopitelné činy. Rozdíly mezi jednotlivými národnostmi autor, Sheldon i jiné postavy často rozebírají, a tak čtenář vidí, co si asi Američan myslí o Norech, či Srbové o Kosovanech.

Detektivní a thrillerové prvky jsou v ději důležité, dodávají mu totiž spád a vyvažují tak delší pasáže, kdy se Sheldon vrací hlavně ke své minulosti, přesto bych řekla, že hrají až druhé housle. Životní trable Sheldona a jeho blízkých autor vypráví zdá se náhodně, přesto vždy záhy poznáte, proč se Sheldon, ať už v mysli či slovem, k dané epizodě svého života nebo života někoho jiného, vrací. Jedna věc vás ale bude při čtení udržovat na vážkách, a to Sheldonova údajná demence. Díky ní budete stále hádat, zda si Sheldon jen vymýšlí a přikresluje tak svůj život, který sám považuje spíše za obyčejný.

Obyčejný ale opravdu není, už jen proto, že Sheldon nepřemýšlí, jako ,,obyčejný člověk". Nejen, že vidíte do hlavy člověka, který má pořád pocit, že dělá pro svět i své okolí málo, ale také vidíte do hlavy člověku, jež má za sebou vojenský výcvik, a tak přemýšlí i ve svém pokročilém věku jako voják, který stále čelí nebezpečí.

*****

Richard Krauz je mladý začínající detektiv, který pracuje na oddělení vražd s kolegy a také kamarády Burgerem a Hanzelem. Píše se rok 1988 v Československu, a tak kriminalisté musí víc řešit problémy politického rázu, a to i když mají zrovna vyšetřovat vážný případ. Tento případ  je závažný a zároveň zajímavý, protože nejde o pouhou vraždu. Tělo mrtvé je vlastně vzkaz. O to zajímavější vzkaz je, když je vlastně adresován Krauzovi...

Detektivka Básník je již 18. knihou v sérii,ve které je hlavní postavou právě Richard Krauz. Přestože mají knihy jednu ústřední postavu, okolo které se všechny příběhy točí, můžete stejně jako já sáhnout po jakékoli knize, aniž byste se v ní ztráceli či přišli o pořádný krimi zážitek. Každá kniha je totiž samostatný příběh. Přesto budete možná na začátku trošku zmatení, protože vás Dominik Dán vrhne do zatím spíše líného děje, kdy však každou kapitolu popisuje z pohledu jiné postavy. Postupně ale budete stále více poznávat prostředí a příběh samotný a uvidíte, proč byl některý úhel pohledu důležitý. V závěru už do sebe všechny díly skládačky perfektně zapadají.

Jako milovník severských detektivek jsem povětšinou zvyklá na mrazivé prostředí severu, v tomto případě jsem ho však velmi ráda vyměnila za nám všem blízké Československo a rok 1988. Přestože v knize není ústředním tématem politika a komunistický režim, dějem se prolíná a nejednou udává směr. Čtenáři, kteří si toto období pamatují, si ho tak připomenou, my mladší si o něm alespoň uděláme obrázek. Právě zasazení děje bylo jednou z věcí, proč na mne kniha tak zapůsobila.

Druhou věcí, díky které se mi Básník tak líbil, byly hlavní postavy. Všechny tři detektivy z oddělení vražd jsem si oblíbila pro jejich upřímnost, smysl pro humor a schopnost postavit se za své přátele. I proto v knize najdete mnoho sprostých slov, sexuálních narážek apod., které ale k ději neodmyslitelně patří. Celkově v příběhu najdete hned několik, jak se říká, správných chlapů, kteří vás utvrzují v tom, že lidé nejsou jen špatní a za spravedlnost je potřeba bojovat. Na druhou stranu sami uvidíte, že lhát mohou opravdu všichni. 

Co se mi však na knize líbilo opravdu nejvíce je, že Dominik Dán drží čtenáře po celou dobu daleko od rozluštění hlavní zápletky. Můžete tedy víceméně pátrat a hádat společně s detektivy. Přestože v knize není žádný velký zvrat, který by všechno obrátil naruby, a příběh by se mohl zdát předvídatelný,  budete v závěru překvapeni nejen tím, jak do sebe všechno zapadá a jak měl nejen autor všechno do detailu promyšlené.

*****

,,No... nějak mi začalo rachtat kolo, tak jsem zajel stranou, abych se na něj mrknul."

Oba dva dopraváci naráz stočili své pohledy k pohledné sekretářce v autě. Mladší vyprskl smíchy, starší se ovládl.

,,Tak vy říkáte, že vám rachtalo kolo?"

,,Jo."

,,A už jste v pořádku?"

,,Jo."

Muži od VB se po sobě podívali.

,,Tak v tom případě můžete pokračovat," zasalutovali a jako na povel se oba otočili čelem vzad. 

Vladovi se ulevilo, otevřel dveře a chystal se usednout za volant. Neusedl, vzpomněl si, co si s Vierkou předtím řekli. 

,,Ale poslyšte..."zvolal za dopraváky.

Zastavili se a ohlédli.

,,Já ale nechci pokračovat, já jsem vlastně jel za váma."

,,Za náma?"

,,Za váma. Chci vám říct, že jsem našel mrtvolu."

Starší příslušník se vrátil k Vladovi. 

,,Tak vám rachtalo kolo..."

,,Jo."

,,... a našel jste mrtvolu."

,,Jo."

Starší dopravák mávl na mladšího kolegu.

,,Tak přece jen si fouknem! Podej mi ten vercajk."

 *****

Jak už jsem v úvodu zmiňovala, Básník byl moje první ,,dánovka". Už teď vím, že nebyla poslední, protože si příběhů s hlavní postavou Krauzem ráda přečtu víc. Pokud po přečtení mojí recenze stále ještě váháte, máte rádi detektivky, kde má vrah zajímavý motiv, nebo máte rádi příběhy zasazené do komunistického Československa, dál už neváhejte. Básník je pro mě dobře napsaná a do posledního detailu promyšlená krimi, která vás navíc pobaví. O Dánově básnění, co se vražd, pitev, erotiky a pití týká, ani nemluvím. 

 

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji týmu Dominika Dána. 

Více naleznete na facebooku Dominika Dána.

*****

*****

Colm Moran je syn zámožných rodičů, a tak si prošel bezstarostným mládím, kdy jeho jedinou starostí bylo, aby dostudoval univerzitu. To se mu nakonec povedlo, a tak přemýšlí, co bude dělat dál. Chtěl by v Hollywoodu točit filmy, ale pro začátek by od otce potřeboval finanční podporu. Ten už však synovi dal spoustu peněz na různé rozmary a Colmův nápad se mu moc nezdá. Slíbí mu ale, že mu peníze dá, pokud zvládne rok pracovat ve firmě po jeho zesnulém strýci, která vyrábí plavky pro otylé ženy. Colm není nadšený, že se bude muset přestěhovat do malého městečka na západním pobřeží přes celé Státy. Nakonec na to ale kývne... 

Hlavní postavou je mladý a chytrý Colm, přesto je tato kniha díky jeho naivitě, neobratnosti ale i vtipu velmi zábavná. Nudit se nebudete ani s jeho hospodyní Jean, se kterou se snaží seznámit, i když to jde velmi ztuha. Colm je v příběhu pořád obklopen ženami (a boubelky v plavkách to většinou nejsou) a většině se snaží dostat do přízně. Ne vždy to ale funguje, jindy zas jde naopak všechno moc rychle. A tak se Colm do všech vztahů tak zamotá, že se vám občas bude zdát, že již není cesty ven, jenže Colm se života nebojí...

Příjemnou změnou je prostředí a čas, ve kterém se celý příběh odehrává. Padesátá léta, západní pobřeží USA. Payne čtenáře nechává do tohoto prostředí nahlédnout, čtenář si tak snadno představí život v tehdejší Kalifornii a hlavně způsob myšlení lidí. Přece jen v knize stojíme u zrodu dvoudílných plavek, konkrétně miniaturních bikin. Dnes se již nad těmito plavkami nikdo nepozastaví, tehdy se však jednalo o přelom, který byl obdivován i zatracován, kontroverzní kus (nebo kousek?) oblečení. 

Děj se může čtenáři zdát občas líný, autor ale vtipně popisuje zaučování Colma do všech úseků výroby plavek, jeho nemotornost, ale i chytré a inovativní nápady. Vývoj dvoudílných plavek je také zajímavým zpestřením celého příběhu, nejpodstatnější je však Colmův osobní život, kde se odehrává jedna zápletka za druhou, aniž by se ta první byť jen vzdáleně vyřešila. 

*****

Knihu bych doporučila opravdu všem. Ať podobný žánr čtete nebo ne věřím, že vás kniha zaujme, pobaví vás a skvěle se u ní odreagujete. Zajímavý příběh vývoje bikin a k tomu životní příběh nezkušeného mladíka vás zaručeně zaujmou.

*****

,,A jak by podle vás taková hospodyně měla vypadat?" zeptala se a konečně ke mně zvedla obličej. Její oči měly úchvatnou světle oříškovou barvu.

,,Jako Agnes Mooreheadová. takové si obvykle vybírají v Hollywoodu. Nebo seberou nějakou tlustou černošku, pokud to má být legrace."

,,Budete se muset spokojit se mnou. Jmenuji se Jean Vallandová. Vařím večeře, ale žádné snídaně ani obědi, takže v tomhle ohledu se o sebe musíte postarat sám. Kromě toho umývám nádobí, obstarávám nákupy, peru a vysávám. Pokud nemáte nějaké nechutné osobní návyky, možná vám taky uklidím koupelnu. Dotazy?"

,,A co ještě neděláte?"

,,To nechám na vaší fantazii. Posaďte se do jídelny a já hned přinesu večeři."

*****

Sama jsem si nějak nedovedla představit, že bych podobné knihy četla a líbily se mi, ale řekla jsem si, že dám zrovna této knize šanci a jsem za to opravdu ráda. Dlouho mě žádná kniha tolik nepobavila, aniž by to bylo opravdu nuceným a přehnaným způsobem. Plný počet bodů knize neuděluji snad jen proto, že bych uvítala maličko méně předvídatelný děj. Všechno ostatní mi ale vynahradilo prostředí a čas, ve kterém se příběh odehrává, stejně jako milý a občas trochu nemotorný hlavní mužský hrdina. Mládí v hajzlu od stejného autora si tedy plánuji co nejdříve přečíst, protože doufám, že si u této knihy oddychnu stejně, jako u Nestydatých plavek.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji internetovému knihkupectví KNIHCENTRUM.
Knihu najdete ZDE.

*****

Clary Frayová je se svým nejlepším kamarádem v klubu, když zahlédne dva mladíky, kteří pronásledují jiného muže. Protože se jí celá situace nezdá, jde se za nimi podívat. Když je najde ještě spolu s nějakou dívkou ve skladu, kde se chystají muže zabít, pokusí se je zastavit. Neúspěšně. Mladíci společně s dívkou se ale diví, že je Clary vidí. Jak je možné, že civil, Clary, může vidět lovce stínů a upíry? Vždyť Simon stojící u ní si nikoho nevšiml. Clary nemá ani tušení, jak moc tento večer a první setkání s Jacem a jeho přáteli obrátí její život naruby. 

Jak se v knize dozvíte, každá báchorka má reálný základ. A o tom se sami přesvědčíte, když v příběhu narazíte na každou nadpřirozenou bytost, kterou si jen dokážete představit. Ani tak se ale nemusíte bát, že by se jednalo o něco přehnaného, přitaženého za vlasy, naopak. Opravdu budete věřit, že takto možná svět kolem vás funguje. Děj je zasazen do reálného světa, většina se odehrává konkrétně v New Yorku. Proti světu civilů však existuje i podsvět a mezi nimi stojí lovci stínů.

Nemusíte se bát, že se budete muset prokousávat úvodním popisem jednotlivých světů, jejich fungování a poměrů mezi nimi, protože se všechno dozvíte za pochodu stejně jako hlavní hrdinka Clary. Většinu děje tak zabírají dialogy, které čtení velmi usnadňují a zrychlují.

Autorka dokázala do příběhu vložit stejnou měrou city i akci. Každý si tak v knize nalezne to své, ať už čeká boje mezi nadpřirozenem či nějakou tu lásku nebo zhrzenost. Nečekejte přehnané dokazování odvahy a zdlouhavé bitky, stejně tak ani věčnou lásku nebo srdceryvné scény.

To však neznamená, že by příběh postrádal emocionální náboj. Naopak. Různé emoce ve vás budou vyvolávat už samotné postavy, protože je každá jiná a svým přístupem k životu a nadpřirozenu jedinečná. Velmi jsem také ocenila, že Clary, hlavní hrdinka, není moc vysunuta do popředí a naopak dává autorka téměř stejný prostor příběhům všech postav, které jsou navíc velmi úzce propleteny.

Co jsem ale já na příběhu ocenila nejvíc byl fakt, že přestože se ubírá očekávaným směrem, vždy vás autorka něčím překvapí. Nejčastěji nějakou novou informací, která všechno buď dokonale zamotá, nebo rozlouskne. Očekávejte tak, že vaše domněnky budou často úplně mylné, ale autorka pro vás bude mít dokonalé vysvětlení, proč tomu tak je. 

*****

Knihu bych doporučila hlavně čtenářům, kteří mají rádi nadpřirozeno a dokážou se do neznámého světa ponořit. Přesto to neznamená, že pokud vás nebaví klasické upířiny, nebude se vám líbit ani Město z kostí. Může to být právě naopak, protože v poslední době se autoři zaměřovali hlavně na lásku mezi nadpřirozenou bytostí a lidmi, to však není případ Cassandry Clareové. 

*****

Clary už to nevydržela. Vykročila ze své skrýše za sloupem. ,,Ne!" vykřikla. ,,To nemůžeš."

Překvapený Jace se otočil tak prudce, že mu nůž vyklouzl z ruky a s řinčením přistál na betonové podlaze. Isabela a Alek se otočili společně s ním. Oba měli ve tváři stejný výraz údivu. Modrovlasý chlapec se ve svých poutech trochu uvolnil a ohromeně na ni zíral.

První promluvil Alek. ,,Co je tohle?" zeptal se a pohledem přejel od Clary ke svým společníkům, jako by snad oni měli vědět, co tu Clary dělá.

,,To je holka," opáčil Jace, když se vzpamatoval. ,,Určitě už jsi předtím nějakou viděl, Aleku. I tvoje sestra Isabela je holka." Udělal krok směrem ke Clary a mhouřil oči, jako by nevěřil tomu, co vidí. ,,Ona je civil," řekl, napůl pro sebe. ,,A vidí nás."

*****

Vlastní hodnocení:

Nemůžu dát knize jinak než plné hodnocení. Nejednalo se o jednu z těch knih, ze kterých si člověk sedne na zadek, přesto jsem v příběhu nenašla jedinou chybu a velmi se mi líbil. Nejvíc jsem ocenila celkovou propojenost všech dílčích příběhů a překvapivé momenty a zvraty. 

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji internetovému knihkupectví megaknihy.cz

Knihu najdete ZDE.