Archive for října 2014

Rozbaleno #15

Ahoj všichni :)

Hlásala jsem, jak už moc balíčků nedorazí, ale to bych nesměla na některé ,,objednané" recenzáky zapomenout O:)
Dnes mi tedy přišla tahle kráska od nakladatelství Fragment! Přečetli byste si ji? :)




Posted in | 7 Comments

Rozbaleno #14

Ahoj všichni :)

Tak mi zase přišel jeden balíček, jeden z posledních řekla bych, protože v listopadu a prosinci se hodlám vrhnout na učebnice :) (ten usmívající se smajlík se mi k tomu úplně nehodí :))! 

Jdeme rozbalovat?


Posted in | 6 Comments

TAG - Zpověď blogerky

Ahoj všichni! :)
Určitě jste si už všimli, že se na mém blogu v poslední době objevují jen recenze (a ještě málo, omlouvám se, za jejich pozdní dodávání...) a občas nějaké to Rozbaleno, se kterým už taky ale budu pomalu končit, protože jsem se rozhodla teď recenzáky přijímat jen minimálně, nečekaně kvůli škole. Abych udělala zkoušky (a nejlépe na první pokus a ještě ke všemu v předtermínu), měla jsem už dávno začít číst ty tisícistránkové učebnice. Neučinila jsem tak, a tak se do toho hodlám pustit teď od začátku listopadu (ještě týden si dávám na splnění recenzních restů). Je tedy možné, že blog bude trošku prázdnější, nebo se bude víc věnovat i neknižním tématům, uvidím. Určitě ale zase ožije můj druhý blog, protože jsem dopředu ke svým pondělním dvacetinám dostala ten nejúžasnější dárek!!! :)
Ale teď už dost vykecávání!
Jsem nemocná, a tak jenom čučím na seriály. Unavuje mě cokoli, takže jsem líná i číst a psát. Proto i když už TAGy moc nežeru, přišel mi tento, do kterého mě nominovala Anet, za což jí moc děkuju, vhod (vyznáte se v té čárkovací větě? :D). Alespoň se také dozvíte něco jiného, než můj názor na určitou knihu :))
Takže jdeme na to...

1. Kolik času denně trávíš psaním a upravováním článků?

Dřív bych odpověděla, že blogováním trávím spoustu času. Ať už to bylo psaní článků, či nekonečné obíhání blogů. Dnes se může stát, že si na blog ani nevzpomenu. Cizí články čtu málo a své píšu ještě méně. Snad se to zase trošku rozjede, ale v nejbližší době to nebude určitě víc jak hodina párkrát týdně. Pokud by se do toho ale počítalo i čtení recenzáků, pár minut/hodin by tím přibylo. Já sama bych to k tomu ale nepřiřazovala...

2. Utrácíš nebo šetříš?

Utrácím! Neskutečně moc. Míň než ostatní, které kolem sebe pozoruji, ale na mé dřívější poměry je to pořád strašně moc. Naštěstí už taky konečně něco málo vydělávám...

3. Kdy je to pro tebe nejjednodušší blogovat?

Když jsem sama na bytě... takže max víkendy, jinak to moc nezvládám :)

4. Co ti dělá psaní za počítačem pohodlným?

Když se mi do toho chce :D A to se teď moc nestává :)

5. Jaký je tvůj nejhorší makeupový zlozvyk?

Asi všechno co dělám, protože se moc o líčení nestarám. Naplácám na sebe, co je zrovna po ruce (ani odstíny neřeším) a jdu. Nijak mě ale moje prohřešky netrápí, vlastně si jich vůbec nevšímám...

6. Jakým citátem by se měl podle tebe řídit svět?

Těch je spousta... mohla bych tu vyjmenovávat do nekonečna :) Ale třeba Try and fail but never fail to try. Ať už se snažíte o cokoli, objevit sebe, zhubnout, najít si práci, přátele, zaběhnout 100m pod 10s (nový Bolt?), nevzdávejte se a zkoušejte to dál, protože nejhorší, co můžete udělat, je to vůbec nezkusit.

7. Jak dlouho ti trvá, než se vypravíš ven?

Jak kdy. Někdy 5min, jindy hodina. Podle toho jak moc se připravuju, kolik mám času, nebo co všechno u toho ještě dělám. Navíc neznamená, že když mám jen půl hodiny, nebudu se připravovat 40 minut O:)

8. Kdo je tvůj oblíbený/á bloger/ka?

Těch je. Ze všech odvětví blogování - fitness, životní styl, motivace, knihy, filmy, móda,... Nemá smysl, abych tu teď někoho jen tak plácla ;)

9. Který bloger by si zasloužil více čtenářů než má?

Těch blogů je spousta. Ale z toho širšího hlediska bych řekla, že knižní blogeři. My (taky se k nim částečně počítám ne?) máme proti módním, beauty či fitness blogerům jen nepatrnou pozornost a malý počet čtenářů. Nevadí mi to, ale je škoda, že lidé se raději podívají na fotky nového outfitu, než na článek o knížce. Nehodlám tu teď propagovat čtení, ale věřím, že i spousta těch fashion blogerek si večer občas sedne s knížkou a čajem, tak proč se k tomu nepřidá těch lidí víc? :)

10. Na co se nejvíc těšíš v příštím roce?

Zatím se těším na dva další měsíce tohoto roku a takto dopředu nemyslím. Dřív jsem žila ve snu budoucnosti, teď žiju přítomností. Pokud bych ale měla něco odpovědět, tak se těším na léto - chci teplo! :))

11. Jak dlouho ti trvá připravit příspěvek?

Když je přidávám fotky do Rozbalena, může to být  min, když píšu recenzi, tak cca tu hodinu a půl.

12. Co máš právě na sobě?

Legíny, noční košili a mikinu. Ležím v posteli s čajem a teplejma ponožkama :))

13. Na co si ve svém životě nejvíc hrdá?

Toho, že jsem se na sebe nikdy nevykašlala. Stále se objevuji a hledám, i když to není nic jednoduchého :) A to se vlastně vztahuje k výše zmíněnému citátu...:)))

Jak byste odpověděli vy?

Dále nominuji:
Kohokoli! Samozřejmě bych si ráda přečetla odpovědi Basterky, Madlenky, Kriss, Janičky, Andy, a nejlépe všech, které jsem potkala na srazech!!!! Protože miluju číst TAGy :D Ale jestli vás vůbec neznám a vy chcete tento TAG vyplnit, udělejte to taky a nejlíp mi pošlete odkaz! :))

Mějte se krásně, já si zkusím chvilku číst :)))



Míša

Posted in , | 2 Comments

Druhá nebo poslední šance?

Láska prý bývá slepá a pády zpátky do reality po prvotním poblouznění tvrdé. Jenže co když se necháme opít rohlíkem hned dvakrát? Bude to už naposledy a může to mít šťastný konec?


Alexandra si zrovna v butiku, ve kterém pracuje její nejlepší kamarádka, zkouší jedny z drahých, sexy šatů, když si všimne, že ji zvenčí pozoruje neznámý muž. Ten dlouho neotálí a vejde do obchodu, aby se s ní setkal a pozval ji na rande. I když by Alexandra s tak šarmantním a přitažlivým mužem ráda šla, odmítne. Bydlí totiž na předměstí Bratislavy se svou sestrou a jejím synem a žijí doslova od výplaty k výplatě. Uvědomuje si, že takovou ženu tenhle zámožný neznámý určitě nehledá. Navíc ona sama má s bohatými muži špatné zkušenosti. Přesto si alespoň trochu zaflirtuje a k tomu se představí jako majitelka celého obchodu.

...celou recenzi si můžete přečíst na blogu knihkupectví Neoluxor.

Posted in | Leave a comment

RECENZE: Mého manžela nezastřelil Kajínek - Eva Jandová

Název: Mého manžela nezastřelil Kajínek
Autor: Eva Jandová (Havlová) - vdova
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 95
První vydání v ČR: 2014

Anotace: Pro mě samotnou i pro celou naši rodinu byla Štefanova smrt strašnou tragédií, která dodnes poznamenává naše životy. Byla to skutečně obrovská rána pro všechny v mém nejbližším okolí. Ti, kterých se událost osobně nedotýkala, ji považovali naopak za obrovskou senzaci.
Po celá dlouhá léta ve mně uzrávala myšlenka očistit Štefanovo jméno a dovědět se pravdu. Konečně zjistit, jak to tenkrát doopravdy bylo. Jsem totiž přesvědčená, že mého muže nezabil Jiří Kajínek, který je za jeho vraždu odsouzený na doživotí!

*****

30. května 1993 došlo k zastřelení podnikatele ve světě fitness - Štefana Jandy - a jednoho z jeho bodyguardů. Tato událost rozpoutala velký mediální povyk, který, i když v menší míře, trvá dodnes. Může za to odsouzení Jiřího Kajínka na doživotí i přesto, že všeobecně přetrvává pochybnost, zda za vraždou Jandy stál opravdu on. Často se ale zapomíná na fakt, že se nejedná jen o případ, který změnil život Kajínkovi, ale také vdově po zastřeleném Jandovi, Evě Jandové, a jejím dvěma dcerám. 

Relativně tenká knížka, která přichází se zpovědí Evy Havlové (dříve Jandové), by se mohla líbit hlavně čtenářům životopisů, protože se jedná o bio/autobiografii. Dozvíte se informace o Jandově dětství, ale hlavně pak o průběhu společného života Evy a Štefana, později Jandových. Autorka Eva vás při čtení mnohokrát upozorní na pozdější možné spojitosti s vraždou, a také vám poodhalí své názory na jednotlivé životní situace. K samotné tragické události a jejímu vyšetřování se dostáváme až v poslední části knihy, kde Eva už otevřeně mluví o svých pocitech a pochybnostech. 

Celý životní příběh hned několika lidí, i když hlavně Štefana a Evy Jandových, je čtenáři předložen stručně, ale přehledně a výstižně. Můžete si tak utvořit svůj vlastní obrázek, aniž by vám autorka, čehož jsem se po pravdě trochu obávala, nějak výrazně nutila svůj názor. V závěru dostanou prostor k vyjádření i Štefanovy dvě dcery, které díky incidentu přišly velmi záhy o svého otce. V knize najdeme také několik fotografií a mapu pro případ důležitých lidí, kterou nikde jinde nenajdete.

Název knihy považuji za takový malý (a věřím, že dobrý) marketingový tah. Je jasné, že jméno, které každý zná, upoutá pozornost, a lidé se budou snažit domoci odpovědí na to, zda je Kajínek opravdu vrahem. Bohužel se o něm v knize, i když z pochopitelných důvodů (autorka sama údajného vraha dříve nikdy neviděla), moc nepíše, a důvody udávané autorkou, proč jejího muže Kajínek nezabil, se mohou zdát velmi chabé. 

*****

Pokud si tedy knížku kupujete proto, že se toho chcete dozvědět více o případu ve spojitosti se samotným Kajínkem, budete možná zklamáni. Na druhou stranu se vám dostane mnoha informací a indicií, které vám umožní, utvořit si vlastní názor a možná znovu otevřít onu pochybnost o tom, kdo vlastně 30. května 1993 zastřelil u Plzně dva muže. Jak už jsem ale zmínila, hlavně milovníci životopisů si přijdou na své, protože je kniha zpracována velmi dobře, přehledně a poutavě.

*****

Vlastní hodnocení:
Knihu jsem si chtěla přečíst, protože mě kauza Jiřího Kajínka, a tedy i Štefana Jandy zajímá. Vždy jsem si přála, aby se jednou dalo s určitostí říci, že vraždu plzeňského podnikatele spáchal/nespáchal právě Jiří Kajínek. Tato kniha mne maličko zklamala snad jen tím, že jsem se nedozvěděla více informací o případu právě ve spojitosti s Kajínkem. Na druhou stranu mě opravdu bavilo (což v tomto případě zní trošku divně, ale snad chápete, jak to myslím) číst životní příběh dvou manželů, kterým osud zrovna dvakrát nepřál. Nikdo z nás nemá rád spoilery a tohle je kniha, kde dopředu víme, jak celý ,,příběh" dopadne. Přesto mě kniha upoutala ke čtení a já se zajímala, jak se život Evy, Štefana a dalších, bude vlastně vyvíjet dál. Vždy je potřeba mít ale na paměti, že tohle je pouze jeden z mnoha úhlů pohledů...

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.
Knihu najdete ZDE.

Posted in | 4 Comments

RECENZE: Nemravné známosti - Sylvia Day

Název: Nemravné známosti
Originální název: Scandalous Liaisons
Autor: Sylvia Day
Nakladatelství: Beta
Překlad: Adéla Bartlová
Počet stran: 344
Rok vydání originálu: 2006
První vydání v ČR: 2014

Anotace: Známá spisovatelka láká čtenáře na tři romantické smyslné povídky z prostředí předviktoriánské Anglie, která nebyla zdaleka tak nevinná, jak by se mohlo zdát. Mladí bohatí hrdinové, aristokraté a aristokratky, se setkávají s partnery, k nimž by se za normálních okolností ani nepřiblížili, a zjišťují, že srdce si společenských konvencí nevšímá. Olivii vybral ženicha otec a ona se teprve po svatbě dozvídá, že její manžel je proslulý mořský pirát, lady Julienne pronikne v pánském přestrojení do klubu pro gentlemany, kde se zamiluje, a ve třetí povídce se Juliennin urozený bratr Hugh zblázní do krásné a nezávislé Charlotte.

*****

Jedna kniha, tři erotické povídky. Všechny mají společné, že jsou zasazeny do 19. století, a že se většinou jedná o lásku dvou osob, které by k sobě podle společenských zvyků patřit neměly. Hlavní hrdinové - páry - se znají, i když na sebe jednotlivé příběhy nijak nenavazují. V prvním je mladičká Olivia provdána za hraběte z Merricku, který ale žije nespoutaným životem piráta brázdícího moře. Druhá povídka se točí kolem zvrhlého Luciena a nebojácné Julienne. Poslední příběh k sobě připoutá tajemnou Charlotte a hraběte Hugha. 

Přestože si většina z vás pod pojmem ,,erotické povídky" představí bezduché stránky plné pouze popisů aktu, Sylvia Day do knihy vložila víc. Neočekávejte žádné hlubokomyslné příběhy, které vám ještě několik dní po dočtení nedají spát. Spíš vás upoutají milé zápletky protkané láskou a velmi zajímavě okořeněné společností z 19. století. 

Celá kniha je psána jednoduchým jazykem, který je často tak peprný, že se čtenáři nestačí divit, obzvlášť pokud ona slova vycházejí z úst jedné z křehkých hrdinek. S laškováním je také spojen humor, který mnohé situace perfektně uvolní. 

*****

Knihu Nemravné známosti bych v první řadě doporučila ženám, protože tyto povídky jsou hodně postaveny na citech, a i když jsou některé scény podávány z pohledu muže, myslím si, že by pány toto zženštělé podání nenadchlo. Dámské osazenstvo si ale čtení určitě užije, protože u této knížky mohou čtenářky vypnout a pouze se nechat unášet na vlnách jednoduchého příběhu, citů a vášně.

*****

,,Vy jste pirát," nařkla ho tiše. 
,,Ano."
,,Přepadl jste loď mého otce a ukradl jste její náklad."
,,Přesně tak."
Zaklonila hlavu na štíhlé šíji a upřela na něj vyčítavý pohled čokoládových očí. ,,Proč jste na mě tak hodný, když máte v úmyslu mě znásilnit?"
Chytil ji za prsty a položil je na svůj pečetní prsten. ,,Většina lidí by vám řekla, že muž nemůže znásilnit svou manželku."
Podívala se dolů a vytřeštila oči na erb, stejný, jaký se skvěl na jejím prstenu. Zvedla oči. ,,Kde jste to vzal? Nemůžete přece být můj..."
Usmál se. ,,Ale podle vás jsem."

*****

Vlastní hodnocení: 
Knížku jako celek hodnotím velmi pozitivně. Povídky se mi líbily, mohla jsem si u nich odpočinout a neřešit nic jiného. Příjemné čtení maličko narušovala předvídatelnost, kterou jsem u tohoto žánru sice očekávala, maličko mne ale zarazila podobnost povídek, hlavně prvních dvou. Velmi jsem ocenila zasazení příběhů do 19. století, což dodalo ději zase trochu jiný nádech. Nemravné známosti bych ale klidně doporučila všem čtenářkám, protože takovéhle čtení se perfektně hodí pro sychravé podzimní večery.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Beta.
Knížku nejdete ZDE!

Posted in | 3 Comments

RECENZE: Přízrak - Jo Nesbø

Zdroj

Název: Přízrak
Originální název: Gjenferd
Autor: Jo Nesbø
Nakladatelství: KNIHA ZLIN
Překlad: Kateřina Krištůfková
Počet stran: 515
Rok vydání originálu: 2012
První vydání v ČR: 16. října 2014

Anotace: 9. díl krimi série o detektivu Harrym Holeovi. Harry Hole se po třech letech strávených v Hong Kongu vrací domů do Norska, nejde ovšem o žádnou zdvořilostní návštěvu. Po příletu okamžitě míří na policejní ředitelství, kde žádá svého někdejšího nadřízeného, aby se mohl ujmout vyšetřování již takřka uzavřeného a objasněného případu vraždy na drogové scéně. V Oslu se díky spolupráci nového sociálního úřadu a nového šéfa policejní složky pro potírání organizovaného zločinu snížil počet drogových gangů a značně klesl též prodej heroinu. V ulicích se však objevila nová droga jménem fiolin, opiát mnohonásobně silnější než heroin, jež vede méně často k předávkování, ale zato vyvolává mnohem silnější závislost. Harrymu je umožněno setkat se s domnělým vrahem. Jde o osmnáctiletého chlapce, jehož Harry dlouho neviděl, avšak který mu byl kdysi velice blízký. Jejich setkání není jediným překvapením, jež Harryho při vyšetřování čeká. Zpočátku vražda typická pro drogové prostředí se rozroste do rozměrů, o jakých se Harrymuani nesnilo. Sám se okamžitě ocitá ve značném nebezpečí, neboť se kvůli svým aktivitám stává velmi nepohodlnou osobou. Většina stop přitom ukazuje jediným směrem. Směrem vzhůru. A také vyšetřování vede k jedinému, nadmíru překvapivému vyústění.

*****

Harry Hole se po třech letech strávených v Honkongu vrací do Osla, protože se dozvídá, že je jeho nevlastní syn ve vězení. Přestože už u policie nepracuje, využívá starých kontaktů a své známé tváře k tomu, aby na vlastní pěst vyšetřoval případ, ve kterém je právě jeho nevlastní syn Oleg hlavním a také jediným podezřelým. I když se na začátku chytá pouze stébel slámy, kterých je navíc zoufale málo, věří, že je Oleg nevinný a svého nejlepšího přítele nezavraždil. Problém je ale v tom, že byli oba feťáci, přičemž si Oleg onu noc, kdy údajně svého kamaráda zabil, ani nepamatuje. 

Mohlo by se zdát, že se bude celý případ odehrávat hlavně ve velkém  osloském drogovém podsvětí, ale Harry se při svém vyšetřování dobere k daleko nepředvídatelnějším závěrům a zdá se, že hlavní podezřelí se mohou skrývat i v daleko vyšších patrech společnosti. Samozřejmě je Harry se svou snahou vyvrátit vinu svého nevlastního syna nepohodlným aspektem pro mnoho dalších lidí, takže se znovu ocitá i on sám v nebezpečí.

Detektiv Harry Hole, stejně jako jeho ,,stvořitel" Jo Nesbø, už je světoznámou osobností. V devátém díle série se čtenářům představí ale zase trochu jinak. Ženy po celém světě doposud doufaly, že Harryho, nebo někoho jemu velmi podobného, potkají. To však ještě neviděly Harryho po návratu z Honkongu. Bručoun zůstává bručounem, ukazuje však i svou další stránku, kdy nadále touží po Rachel, možná ještě o něco víc díky tomu, že je znovu blízko ní, a kdy se nezastaví před ničím, aby svého, i když nevlastního, syna dostal z vězení. 

Od začátku vás Nesbø svým brilantním stylem psaní připoutá ke čtení, a vy se budete zároveň chtít rychle dozvědět, kdo všechno a jak je do případu zamotán, na druhou stranu budete mít pocit, že byste tuto knihu mohli číst donekonečna, abyste si ono perfektní podání příběhu mohli vychutnávat. 

Příběh je vyprávěn z několika pohledů. Nejdůležitější je samozřejmě pohled bývalého detektiva Harryho Holea, pro to aby byl ale v obraze čtenář jsou důležité i ostatní pohledy, přičemž jsou některé retrospektivní, ty jsou vyprávěny obětí, feťákem Gustou, kterého údajně zabil Oleg. Hlavně ty nám dávají možnost nahlédnout do krutého a často anonymního světa drogových dealerů. 

U Nesbøa jsme zvyklí na spoustu krve a řekněme nechutných scén, nejlépe hned od začátku. V Přízraku se nám tohoto dostane daleko méně. Možná proto, že se autor více věnuje vyšetřování a také citovým aspektům. Může se stát, že skalní fanoušci Nesbøa budou zklamaní, protože spisovatel trochu pozměnil to, na co se primárně zaměřuje, a tak se celá kniha může zdát oproti těm předchozím poklidnější s menším množstvím pravé severské akce.

*****

Přestože se výše zmiňuji, že by příznivci předchozích případů Harryho Holea mohli od Přízraku očekávat víc, myslím si, že by si knihu stejně měli přečíst, protože Jo Nesbø znovu prokázal, jak skvělý je spisovatel a jak perfektní příběh dokáže vymyslet. Milovníci severských detektivek a krimi obecně z děje a jeho rozuzlení určitě nebudou zklamaní. Navíc by si Nesbø mohl získat i nové obdivovatele, dost možná z řad žen, protože v tomto díle hraje více na emoční strunu. 

*****

Podívejte se na UKÁZKU z knihy, která vám napoví, proč se Harry Hole vrátil do Osla a proč o tom vy chcete vědět víc! 
Ještě víc vás ale navnadí TRAILER!

*****

Vlastní hodnocení:
9 bodů z 10 je u mě už hodně vysoké hodnocení, takže tím prozrazuji, že se mi další případ Harryho Holea opravdu hodně líbil! Přízrak vás nenechá spát a budete chtít vědět, co se stane dál. Na druhou stranu vás ke knížce upoutá i nenápadnost celého děje, která vás nebude pohánět za jediným - zjistit, kdo je vrah, ale spíš vás bude nutit číst kvůli tomu, že budete chtít znát všechny detaily a příběhy jednotlivých osob zapletených do celého případu. Knihu doporučuji opravdu všem, nudit se u ní rozhodně nebudete, i když třeba nejste zrovna milovník pravé severské krimi. Takže šup šup zítra do knihkupectví! :))

Za poskytnutí recenzní e-knihy moc děkuji nakladatelství KNIHA ZLIN.
Knihu naleznete ZDE.

Posted in | 2 Comments

Rozbaleno #13

Ahoj všichni! :)

Píšu zase v rychlosti - jak jinak taly! Už bych měla dávno spát, protože jsem unavená z mnoha nocí o pár hodinách spánku a navíc ráno vstávačka v 6, chtělo by to se trochu prospat... Ale já jdi radši psát článek pro vás! O mé nealtivitě...
Miluju Prahu, studentský život a nabitý program. Je toho v mém životě tolik nového. Pro mnohé z vás by to byly nevýznamné a nezajímavé věci, ale já si užívám každou minutu :) S tím je ale spojená má blogová a recenzentaká nealtivita... Bohužel... Vážím so důvěry, kterou do mne vložilo velmi brzo po založení blogu hned několik nakladatelství, knihkupectví a serverů a mrzí mě, že se s recenzemi opožďuji. Chci je ale psát co nejlépe (i když i ty mají teď z mého pohledu sestupnou tendenci, jak je píšu ve spěchu a brzo po přečtení knížky...), a tak raději o pár dní prošvihnu deadline... Recenzáky jsem teď doslova zavalená! A jedna kniha je lepší než druhá! Není ale moc ody najit čas na čtení - buď jsem ve škole, nebo na brigádě (mé první, za lterou vděčím úzlasné Madlence) v Neoluxoru, či s přáteli. Přesto so ten čas snažím udělat, i když často marně. Teď bych mohla mít pár dní klidnějších, takže se vrhnu na všechny čtecí resty a budu se držet zuby nehty, abych si o další knížky neříkala, protože pro úspešné atestace ve škole musím přečíst několik pořádných knih (pohybujeme se okolo 1000 stran u jedné a navíc jsou to učebnice, takže je musím také umět). Tím samozřejmě neříkám, že už nadále s nikým nechci spolupracovat, to vůbec ne! Jen se trochu uklidním v odebírání recenzáků a budu doufat, že to druhá strana pochopí :) Pro mě je totiž každá spolupráce pocta a mám hodně výčitek svědomí, když nestíhám... 
A doma se mi válí tolik nepřečtených knih!!! Achjo... A teď si představte, že noví členové knižního klubu si mohou objednat až tři knihy za poloviční cenu!!! ... A co vlastně teď čtu? Nesbøa! A eroťárnu :)
A už to nemůžu prodlužovat, nebo ráno nevstanu, a to bych nerada, protože mě čtení staroseverských textů vážně baví a zajǐmá! :))

Takže jdeme rozbalovat... 


Máme tu balíček od Fragmentu :)




Tušíte?


Spooousta bublinek!!!


A jedna knížka, na kterou se po přečtení prvního dílu hoooodně těším, takže Fragmentu děkuju! :))

Mějte se krásně a uživejte života!
Míša

PS: to byla zpověď blogera v prvním ročníku VŠ v Praze psaná horkou jehlou :D

Posted in | 3 Comments

RECENZE: Rodokmen smrti - James Rollins

Zdroj
Název: Rodokmen smrti
Originální název: Bloodline
Autor: James Rollins
Nakladatelství: BB art
Překlad: Zdík Dušek
Počet stran: 376
Rok vydání originálu: 2012
První vydání v ČR: 2013

Anotace: Chtěli byste žít věčně? Galilea, 1025. Templářský rytíř nachází ve starověké tvrzi posvátný poklad, ukrytý v bludišti pod pevností: Bachal Isu, hůl Ježíše Krista - relikvii nevyčíslitelné hodnoty s tajemnou a hrozivou mocí, jež může jednou provždy změnit lidstvo. O tisíc let později somálští piráti napadnou nedaleko Afriky jachtu a unesou mladou těhotnou Američanku. Velitel Gray Pierce má za úkol vést záchrannou misi do afrického pralesa - unesenou ženou totiž není obyčejná bohatá turistka, ale Amanda Gant-Bennettová, dcera amerického prezidenta. Sigma musí záchranit nevinné nenarozené dítě, jež představuje klíč k záhadě a jehož samotná existence klade otázky o podstatě lidství: Lze žít věčně? A chtěli byste žít věčně?

*****

Amanda, dcera amerického prezidenta, spí se svým manželem na soukromé jachtě poblíž afrického pobřeží, když je jejich loď přepadena, manžel zabit a Amanda odvlečena. To vše se stalo i přesto, že s manželem na základě varování utekli pod falešnými jmény z USA a doufali, že se jim podaří ještě nenarozeného syna ochránit před nebezpečím. Přestože americký prezident společně s vládními jednotkami zahájili pátrání a snaží se unesení své dcery ututlat, aby ji ještě více neohrozili, Amanda hned po únosu zjistí, že se jí a jejího syna nezmocnili jen náhodní piráti, kteří kolem somálského pobřeží brázdí moře. Navíc se dozví, že vůbec nechtějí ji... Jde jim pouze o dítě a jeho DNA. Zdá se, že někdo pracuje na nalezení nesmrtelnosti a nezastaví se před ničím. Dokáží tajné služby zachránit Amandu a jejího syna? A co když se u toho dostanou do problémů? Kdo ale vlastně za celou situací stojí?

Detektivní román Rodokmen smrti je nabitý akcí od samotného začátku. Na prvních stránkách nás autor seznámí s historií a různými fakty, které ale čtenáři nebudou zpočátku dávat smysl a zdánlivě spolu ani nesouvisí. Při čtení ale všechny souvislosti vyplavou na povrch a v závěru se dějová linka nenápadně ale jistě vrátí zpět k historickým základům. Jak už jsem ale zmínila, mezitím čtenář dostane pouze málo příležitostí se nadechnout a nad dějem přemýšlet, protože se v díle vyskytuje mnoho zvratů a nečekaných situací. 

V knize najdeme hned několik hlavních postav, a tak má každý čtenář možnost si nalézt tu svou, která mu bude sympatická. V akčním a detektivním románu navíc nechybí ani city a romantické chvilky, které jsou ale jen velmi krátké. Zbytek zabírá krev, zbraně, moderní technika, genetika a destrukce. 

Možná si budete při čtení ťukat na čelo a říkat si, že nic z toho, o čem čtete, není možné. Na konci knihy ale naleznete několikastránkové vysvětlení, kde autor uvádí odkazy na knihy, výzkumy a videa, která vás nenechají na pochybách, že všechno má svůj reálný podklad, což knize hned přidá na atraktivitě. 

Autor James Rollins píše velmi poutavým stylem, nic neprotahuje a hned jde rovnou k hlavní zápletce či bodu zlomu. Protože je celý příběh sestaven z prostřihů z mnoha míst a časových rovin, je hlavně na začátku těžké uvědomit si, kterou dějovou linku právě sledujeme a které postavy v ní vlastně figurují. Brzy se ale čtenáři zorientují, což však neznamená, že by mohl děj předvídat. Je velmi těžké uhodnout, kam se hlavní linie ubírá, natož pak její rozuzlení. 

*****

Rodokmen smrti je kniha, kterou by si měli přečíst jak milovníci detektivek, tak hlavně fanoušci akčních příběhů. Pokud máte rádi americké akční filmy, kde se na vás valí jedna pohroma za druhou, každá podivnější než ta předchozí, a kde autoři opravdu ničím nešetří, je tento příběh napsán přímo pro vás. Nerada bych ale, aby mé doporučení vyznělo tak, že akce přebíjí detektivní prvky. Vyšetřování a spojitosti jsou precizně vymyšlené a vykreslené, takže budete do poslední chvíle pouze hádat, a i tak zjistíte, že jste se mýlili a zůstanete překvapení. 

*****

Nad hlavou jí dusaly kroky pobíhající sem a tam.
Vzhlédla ke stropu a pokoušela se odhadnout, co se děje nahoře. Kolik útočníků je napadlo?
Od dveří zaznělo opatrné zaškrábání a někdo tiše zaklepal.
Přeběhla ke dveřím a podívala se kukátkem. Mack na ní kývl a rychle se ohlédl do chodby. Našel únikovou cestu z jachty, nebo ji jen ze zoufalství přišel bránit sem?
Otupěle odemkla a chystala se otevřít, ale dveře se najednou rozletěly. Šokovaně uskočila. Do místnosti vpadl vysoký černoch s nahou hrudí - ale nebyl to její manžel. 
V pravé ruce držel za hrdlo Mackovu hlavu a po předloktí mu stékala lesklá krev. V druhé ruce třímal neméně krvavou mačetu. Vycenil na ni bílé zuby jako žralok - jeho žert ho zjevně pobavil. 

*****

Vlastní hodnocení:

Knize Rodokmen smrti dávám 7 bodů z 10, což je podle mě velmi hezké hodnocení a poukazuje na to, že mě kniha bavila. Bohužel už mi některé zvraty a výjevy přišly přehnané a často i zbytečné. Navíc dílo jako celek předvídatelné není, některé zápletky a jejich rozuzlení ale ano. Přesto se mi ale kniha líbila a stále kroutím hlavou nad tím, že takto zamotaný a propletený příběh dokázal autor napsat. Reálné podklady můj obdiv navíc ještě prohlubují. 

Za poskytnutí recenzní e-knihy děkuji serveru http://www.palmknihy.cz/.
Knihu naleznete ZDE.

Posted in | 1 Comment

Projekt #2 : Napříč žánry

Za logo moc děkuju Nikolce z blogu Knižní království!
Ahoj všichni!
Protože byl můj první projekt celkem úspěšný, rozhodla jsem se vymyslet další. Ten první byl však úspěšný hlavně díky účastníkům - blogerům, kteří vás dokázali zaujmout svými názory a odpověďmi. Proto je pro mne tento další projekt trošku těžší, musím vás pro věc nadchnout pouze já :) Tak snad se to podaří...

Samotný název Napříč žánry mnohé napovídá! Tento projekt má účastníky popostrčit k tomu, aby si v době jeho konání vybírali knihy z různých žánrů. Můj cíl je tedy ,,pomoci" čtenářům, aby nezůstali jen u svého oblíbeného žánru, ale zkoušeli i nové, nebo ty, které jim napoprvé nesedly. Třeba se vám někomu stalo, že jste sáhli po detektivce, i když čtete pouze YA, a nelíbila se vám. To se může stát, ale proč hned zavrhovat celý žánr? Třeba to jen nebyla ta pravá detektivka pro vás :) 

A jak by celý projekt probíhal? Pro začátek si musíte ujasnit, zda se ho chcete účastnit, nebo ne. Pokud ano, tak mi napište e-mail na vavrinovamichaela@gmail.com s předmětem Projekt a v textu mi napište jméno/přezdívku a případně blog. Pokud chcete, můžete si také stanovit počet žánrů, které byste chtěli za dobu trvání projektu přečíst. Já všechny účastníky zapíšu do dalšího článku i s odkazy na vaše blogy apod. (neznamená to ale, že musíte mít blog, abyste se mohli projektu účastnit). Jestli vám je milejší Facebook, napište mi zprávu na blogové fb stránce. Přihlašovat se můžete v průběhu celého projektu, žánry (počet knih z nich) si budete započítávat od data začátku projektu, což je 10. 10, 2014
Ano, začínáme už zítra, protože vás nechci ochudit o knihu/žánr, kterou právě čtete. Jak se budou knihy/žánry počítat? Knihu musíte v první řadě dočíst do konce. Pokud jste ji dočetli 10. října nebo déle, zapíšete si ji, jako číslo 1 (+ si poznamenejte žánr, např. fantasy). Pokud je další kniha, kterou budete číst, z jiného žánru, napíšete si číslo 2 (+ žánr sci-fi). Jestli je ale třetí kniha, kterou od 10. října stihnete přečíst z žánru fantasy nebo sci-fi, nezapočítáváte si nic. A takto budeme postupovat až do ukončení projektu, což bude 17. prosince 2014 (abyste měli ještě čas požádat Ježíška o knížku z vašeho možná nově oblíbeného žánru :)). 

Je všechno jasné? Ufff :) A teď k rekapitulaci vašich čtenářských pokroků... Nechám ji na vás. Buď můžete přidávat články průběžně (např. po každém dalším přečteném žánru), nebo budete průběžně aktualizovat jeden článek, či všechno shrnete až na konci celého projektu. Odkazy na články mi na konci (nebo v průběhu - zveřejnila bych odkazy třeba na FB nebo v nějaké vykecávačce ;)) prosím pošlete, uvedu je ve vyhodnocení projektu :) Je možné, že ten, kdo se prokouše nejvíce žánry dostane nějakou odměnu. Stejně tak ten, kdo mne případně zaujme pojetím celého projektu - rekapitulační články atd. Finální číslo, počet žánrů, které za ty necelé dva měsíce přelouskáte) mi pošlete znovu mailem či zprávou i s krátkým okomentováním do 20. prosince, abych mohla sepsat článek s vašimi postřehy :))

Tak kdo jde do toho se mnou? Neznamená to, že musíte číst pokaždé jiný článek, pouze vás třeba díky projektu napadne sáhnout i po knížce, která už na vás v knihovničce třeba dlouho čeká :))
Doufám, že mě v tom tedy nenecháte samotnou! :))

Těším se na zprávy!
Míša


Posted in | 3 Comments

RECENZE: Ahoj z nebe - Laurie Frankelová

ZDROJ
Název: Ahoj z nebe
Originální název: Goodbye for now
Autor: Laurie Frankelová
Nakladatelství: Fortuna Libri
Edice: Fortuna Litera
Překlad: Jana Jašová
Počet stran: 304
Rok vydání originálu: 2012
První vydání v ČR: 2012

Anotace: Román 21. století – o lásce až za hrob
Sam Elling vymyslí algoritmus, s jehož pomocí vám počítač naprosto neomylně najde vhodného partnera. Mysleli byste, že se za to dočká mimořádné prémie? Kdepak! Sam za to dostane výpověď – ukáže se totiž, že jeho program je tak geniální, že páry, které se díky němu seznámili, se nerozcházejí – a firma tak přichází o klienty.
Sam se díky svému programu seznámí s Meredith. Když jeho milované zemře babička, s níž se nestačila rozloučit, vymyslí pro ni algoritmus, s jehož pomocí může s babičkou dál chatovat, e-mailovat skypovat… Ukazuje se, že jeho nový program je zlatý důl… Přinese však vítězství nad smrtí lidem opravdu štěstí?
Strhující příběh o hloubce lidských citů, o přátelství a lásce, ale i o smutku, loučení a naději.

*****

Sam Elling je počítačový programátor ve firmě, která provozuje mimo jiné i internetovou seznamku. Když chtějí vymyslet algoritmus, který by mohl uživatelům ukázat jejich ideální protějšek vybraný z databáze klientů, povede se Samovi stvořit tak přesný program, že firma přestane vydělávat, protože lidé po prvním přihlášení už dále nikoho hledat nemusÍ - svého životního partnera najdou hned na poprvé. Sam je kvůli tomu propuštěn. Ještě předtím se ale díky testování svého algoritmu setká s Meredith Maxwellovou. Tráví spolu mnoho času a zjistí, že se k sobě perfektně hodí. Idylku ale naruší smrt Meredithiny babičky Livvie, která si byla s vnučkou velmi blízká.

Meredith pro babičku dlouho truchlí, až z toho Sama přivádí k zoufalství. Ten jí chce pomoct a zbavit ji smutné nálady, a tak bez Meredithina vědomí začne pracovat na dalším algoritmu. Díky němu může babička poslat vnučce e-mail nebo ji zavolat na skypu. Zdá se to až neuvěřitelné a Livvie vypadá, jako by pouze volala z každoročního pobytu na Floridě. Může ale podobná aplikace pomoci člověku přenést se přes ztrátu milované osoby, nebo naopak truchlení ještě více utvrzuje a pomáhá člověku popírat realitu?

Román Ahoj z nebe je precizně propracované psychologické dílo, které popisuje častý styk se smrtí a způsob, jak se lidé s těmito situacemi vyrovnávají. Autorka nezapomněla na žádnou z možností, jak se mohou pozůstalí chovat, a tak se může mnoho čtenářů v některých postavách najít. 

Pro vás, kteří se zajímáte o počítače a počítačové programy, bude jistě zajímavé sledovat vývoj hned dvou algoritmů. Přestože obzvlášť volání s nebožtíky v dnešní době ještě neexistuje, Sam v knize vše pečlivě vysvětlí, a tak tato možnost působí velmi reálně a kdo ví, třeba se jí jednou také dočkáme. Je však ale o co stát?

Hlavními postavami v knize jsou právě Sam a Meredith. Sam je čerstvě zamilovaný mladý muž, který pro svou milovanou osobu udělá první i poslední, a tak se může občas zdát, že je Meredith ukňouranou a rozmazlenou holkou, která Sama pouze využívá. Je tedy možné, že bude některým z vás lézt věčně nespokojená Meredith na nervy stejně jako mně. 

Na počátku čtení se vám může zdát, že se pouštíte do dalšího romantického příběhu, ale brzy přijde zvrat v podobě Livviiny smrti, která spouští velké množství událostí točících se právě kolem úmrtí a následném smutku. Protože se autorka Laurie Frankelová tohoto tématu drží opravdu věrně, může se někdo z vás při čtení začít nudit. Občasným oživením jsou pouze málo četné zamilované rozhovory Sama a Meredith, či popisování problémů spojených s vedením nově založené firmy.

*****

Román Ahoj z nebe bych doporučila všem empatickým čtenářům, kteří mají chuť ponořit se do pochmurné nálady celého díla. Nejedná se o lehké čtení, naopak příběh často nutí k zamyšlení. Pokud máte v knize rádi mnoho zvratů, pak tento román ale není to pravé pro vás, protože dějovou linku protnou pouze dvě závažnější zápletky, které si jsou navíc velmi podobné. Jestli vám ale nevadí téma smrti a naopak se chcete zaobírat jejím dopadem na okolí zesnulého, je tato kniha napsána právě pro vás.

*****

,,Ty jsi při své prezentaci vyrazil všem v sále dech, ty tvoje algoritmy je úplně uchvátily. Naše společnost působí úspěšně. Investoři nám začínají nabízet peníze. Z B. B. bude boháč."
,,To jsem přesně chtěl," ušklíbl se Sam. ,,A špatná zpráva?"
Jamie se zamračil. ,,Nařídil mi, abych tě vyhodil."
Sam měl pocit, že to je snad vtip. ,,To je vtip?"
,,Ne."
,,Proč?"
,,Tvůj algoritmus nás přišel draho. Je brilantní, Same. Měl bys za něj dostat nějakou cenu. B. B. si myslí, že jsi génius. Jenže to funguje až moc dobře."
,,Jak to může fungovat až moc dobře?"
,,Ukázalo se, že jsme nevydělávali peníze tím, že jsme dávali lidi dohromady. Vydělávali jsme tím, že se to nedařilo - lidi si pořád nenacházeli toho správného partnera a nám dávali peníze ve víře, že by jim to konečně mohlo vyjít."

*****

Vlastní hodnocení: 
V celkovém součtu dávám knize bohužel pouze šest bodů z deseti. Hlavním důvodem je stereotyp, který čtení velmi rychle přineslo, protože se téma točí pouze kolem smrti. Druhá hlavní zápletka přibližně v polovině díla, která mohla celou knihu oživit, bohužel působí uměle a navíc zanechává děj v téměř stejných zajetých kolejích. Přesto věřím, že se najdou čtenáři, kteří si takto psychologicky zpracované téma smrti užijí a kniha je bude bavit. Mně osobně se líbila hlavně pobídka zamyslet se nad daným tématem.

Za poskytnutí recenzní e-knihy děkuji serveru http://Knihy.iDNES.cz/, kde e-knihu také můžete najít - ZDE.

Posted in | 1 Comment

Rozbaleno #12

Ahoj všichni :)
Tak jsem po hektickém týdnu z Prahy zase doma v naší malé vesničce :) Jsem neskutečně utahaná a protože mě čekají dva náročné týdny plné školy, brigády a zřejmě i výletů, doplňuji energii tím, že celý den ležím s kočkou a knížkou v posteli :) Večer ale máme u nás posvícení, a tak vyrazím na takovou tu klasickou vesnickou zábavu, nad lterou by všichni Pražáci jen ohrnovali nos :))

No ale proč píšu dnešní článek? V týdnu se mi tu objevil jeden balíček! Rozbalovala jsem ho o půlnoci po příjezdu z Prahy a návratu z naší hospůdky, ale vyfotit jsem to musela! :)


Posted in | 6 Comments

RECENZE: Neviditelný strážce - Dolores Redondo

Název: Neviditelný strážce
Originální název: El guardián invisible
Autor: Dolores Redondo
Nakladatelství: Panteon
Překlad: Marie Jungmannová
Počet stran: 404
Rok vydání originálu: 2013
První vydání v ČR: 2013

Ohlasy: 
„Dolores Redondo je po Stiegu Larssonovi novým velkým zjevem žánru."
Peter Nadermann, producent filmů podle trilogie Milénium Stiega Larssona

„Má všechny předpoklady pro velký úspěch!"
L’Humanité

„Basajaun, druhá hlavní postava románu, je tím záhadným elementem a originální "duší" knihy: člověk proti brutalitě zločinu, dávné legendy proti moderním vyšetřovacím metodám, rodinná traumata proti temné víře."
L’Express

„V Elizondu se osten strachu utrhl ze řetězu v jednom z nejočekávanějších románů tohoto roku, na který koupila práva už víc jak polovina Evropy."
ABC

*****

Inspektorka Amaia Salazarová je přivolána k vraždě mladé dívky Ainhoy. Vrah svou práci odvedl velmi precizně, nezanechal za sebou žádné stopy. Přesto inspektorka brzy nalezne shodu s případem, který je měsíc starý. Vypadá to, že u městečka Elizondo řádí sériový rituální vrah. Amaia je postavena do čela vyšetřování, a tak se vrací do svého rodného města, ve kterém však neprožila jen příjemné chvíle. Když se tedy vydá po stopách nemilosrdného zločince, potýká se i s osobními problémy a s komplikovanými vztahy v rodině. 

Je možné, že by inspektorka Amaia byla tou nejpovolanější, která má daný případ vyšetřovat? Co když může některé souvislosti odhalit jedině ona? Vraždy se navíc odehrávají v lesích poblíž řeky Baztán, což je velmi magické místo, kde se nemusí potloukat pouze lidé...

Detektivní román Neviditelný strážce se točí kolem vyšetřování případu, který není nijak složitě zamotaný, pouze chybí pár indícií, které by inspektorku s jejím týmem, ale také čtenáře, dovedly k rozuzlení. Až do samotného konce tedy nikdo netuší, kdo je vlastně vrah, i když jeho profil už Amaia podrobně zpracovala a jsou i jasné důvody, proč se tak onen neznámý chová. 

Možná ještě zajímavější je ale psychologická strana románu, protože ta je detailně propracovaná a čtenáři si tak všechna traumata, stres, strach a zoufalství prožijí společně s Amaiou. Ta je sice v práci nesmlouvavá a racionální osobnost, v soukromí si už ale tuto masku mnohdy nedokáže udržet a nechává se unést jak minulostí, tak přítomností. 

Celá kniha je psána velmi příjemným stylem a navíc tak, aby čtení rychle ubíhalo. Toho autorka dosáhla hlavně pomocí mnoha dialogů či vsuvkami v podobě náhledu do minulosti a snů hlavní hrdinky. Pokud už narazíte na nějaké delší popisy, jedná se o velmi důležité informace ať už k případu, či k příběhu Amaii, takže se je budete chtít všechny dozvědět. Občas je navíc celý děj obohacen příměsí magie a záhad, což vás přivede na úplně jiné myšlenky, než které se vám honí hlavou když se zrovna snažíte přijít na to, kdo je vrah. 

Velmi přesné je vykreslení postav, které ve vás budou vyvolávat rozmanité ale silné emoce. Dané charaktery také perfektně zapadají jak do případu, tak do životního příběhu inspektorky Salazarové. Všechny navíc působí reálně, a tak čtenář také dostane příležitost uvědomit si, jakých hrůz či podlostí jsou lidé schopni. 

*****

Knihu Neviditelný strážce bych doporučila všem milovníkům detektivek, protože autorka dokázala relativně jednoduchý případ natolik zamaskovat, že by i sám Sherlock Holmes do poslední chvíle nevěděl, kdo je onen sériový vrah. Pokud si ale chcete odpočinout od chladných severských příběhů, bude se vám líbit i zasazení děje do magických pyrenejských lesů v Baskicku. Co víc, psychologická linka je natolik silná, že pro některé čtenáře může hrát při čtení knihy prim. Ženy si také přijdou na své, protože autorka Dolores Redondo se věnuje i emocionální stránce, která dává jasně znát, že tuhle detektivku psala žena.

*****

,,Inspektorko Salazarová, říkala jste, že pocházíte z Elizonda, je to tak?"
,,Ano, pane komisaři, žije tam celá moje rodina."
,,Myslím, že znalost oblasti a některé aspekty případu společně se vzděláním a zkušenostmi vás činí způsobilou vést vyšetřování. Kromě toho nám teď může být velmi užitečná vaše stáž v FBI v Quantiku. Vypadá to, že tu máme sériového vraha, a tam jste pracovala do hloubky s nejlepšími odborníky na tomto poli... Metody, profily, psychologické studie, policejní záznamy... Prostě, povedete ten případ a dostane se vám veškeré podpory, kterou budete potřebovat, jak tady, tak v Elizondu."
Komisař je kývnutím pozdravil a vyšel ze sálu.
,,Gratuluju šéfová," ozval se Jonan, podíval jí ruku a pořád se usmíval.
,,Hodně štěstí, paní inspektorko," přidal se San Martín.
Amaie neunikl znechucený úšklebek, s nímž ji tiše pozoroval Montes, zatímco se k ní ostatní policisté hrnuli a blahopřáli jí. Vyhýbala se poplácávání po zádech, jak jen mohla.

*****

Vlastní hodnocení:
Tuhle knihu nemůžu ohodnotit jinak než deseti body z deseti. Zajímavý případ mne nutil neustále přemítat, kdo by mohl být vrah. Životní příběh inspektorky Amaii se může zdát nenápadný, ale je velmi silný a člověka nenechá chladným. Velmi se mi také líbily malé a pouze okrajové epizody v ději, které ale působily velmi reálně. Tyto situace ze života byly navíc popisovány  jemně, a z celé knihy tak byla cítit přítomnost ženy, autorky. Styl psaní Dolores Redondo v kombinaci s psychologickou a kriminální zápletkou mne opravdu vtáhl do čtení a já můžu knihu všem vřele doporučit. 

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Panteon.
Knihu naleznete ZDE.

Posted in | 1 Comment

Search

Swedish Greys - a WordPress theme from Nordic Themepark. Converted by LiteThemes.com.