RECENZE: Město z popela - Cassandra Clareová

Recenze obsahuje spoilery k událostem v prvním díle série Nástroje smrti.


První díl mne rychle vtáhl do děje a druhý mě z něj už nepustil. 

Zdroj

Název: Město z popela
Originální název: City of Ashes
Autor: Cassandra Clareová
Série: Nástroje smrti
Nakladatelství: Knižní klub
Překlad: Eva Maršíková
Počet stran: 392
Rok vydání originálu: 2008
První vydání v ČR: 2013

Clary ví, že pokud se jednou připletla mezi lovce stínů, mezi které, aniž by to věděla, patří, není cesty zpět. Nadšená z toho není a nejraději by byla, kdyby ona i všichni její kamarádi a blízcí byli v bezpečí a v klidu doma. To však půjde těžko, když její matka leží v kómatu, zatímco ona se svými přáteli a potažmo i Spolkem stojí proti hrozbě jménem Valentýn. Do toho se navíc připletou rodinné záležitosti, protože Clary má najednou jak bratra, tak otce. A Simon by nerad zůstal jen kamarád... Clary z toho jde hlava kolem, ale nemá čas o všem přemýšlet. Valentýn na nic nečeká.

Druhý díl série Nástroje smrti bezprostředně navazuje na díl první, a tak nečekejte žádné nové uvádění do děje či pár stránek potažmo kapitol na rozjezd, naopak. Autorka na nic nečeká a všechny postavy okamžitě vrhá do dalšího dobrodružství a nebezpečí. Určitě bych tak knihu nikomu nedoporučovala bez přečtení předchozího dílu, jen díky němu budete chápat jak děj, tak vztahy mezi jednotlivými postavami.

Nadále můžeme sledovat hned několik příběhů hlavních postav, které se ale čím dál tím úžeji prolínají. Na povrch vyvstávají dávné pravdy ale i nové záležitosti. Autorka tentokrát sáhla po oblíbeném milostném trojúhelníku, do kterého ještě vložila zakázanou lásku. O emocionální náboj tedy není nouze. A to ani nemluvím o nenávisti, která se mezi jednotlivé postavy často staví.

Děj má díky velkému množství dialogů rychlý spád a kniha se tak velmi dobře čte. Příběh po celou dobu směřuje k velkému vyvrcholení, po cestě se však vyskytne i mnoho malých, zato důležitých odboček. Spisovatelka Cassandra Clareová navíc umí děj okořenit nečekanými a důležitými informacemi, přičemž si tu nejdůležitější znovu ponechala až nakonec. Čtenáři tak nenechává prostor k nadechnutí, a ten nemá jinou možnost, než se co nejdříve pustit do dalšího dílu...

*****

Knihu bych doporučila všem čtenářům, kterým se líbil první díl, protože pak je tato kniha určitě nezklame, autorka totiž standard drží stále vysoko.

*****

Podíval se někam za ni a pak zase rychle zpět. ,,Nezdám se ti jinej?" zeptal se. 
Zvedla pohled a podívala se mu do očí. Měly barvu černé kávy - ne úplně černou, ale sytě hnědou s nádechem šedé nebo oříškové. Zdá se jí jiný? Možná byla z toho chování od chvíle, kdy zabil vyššího démona Abaddona, cítit větší sebejistota. Ale také na něm byla znát určitá ostražitost, jako by na něco čekal nebo něco vyhlížel. Toho si předtím všimla i na Jaceovi. Možná to bylo jen vědomí smrtelnosti. ,,Pořád jsi Simon."
Přivřel oči, jakoby úlevou, a když spustil řasy dolů, všimla si, jak má najednou vystouplé lícní kosti. Určitě musel zhubnout, pomyslela si a chystala se to i říct, když tu se najednou Simon sklonil a políbil ji.

*****
Vlastní hodnocení:
Předchozímu dílu jsem dala plný počet. Možná jsem si měla nechat maličkou rezervu na posun. Tentokrát jsem si tu rezervičku nechala. Ne proto, že by mi druhý díl přišel nějak znatelně horší, vůbec ne, jen mám pocit, že to autorka mohla trošku vygradovat. Věřím však, že si to nechává do dalších dílů...

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji internetovému knihkupectví MegaKnihy.cz
Knihu naleznete ZDE.

Posted in | Leave a comment

Rozbaleno #24

Ahoj všichni :)

Dlouho jsem nepřidala žádné rozbaleno, protože jsem byla moc líná a zároveň na knížk moc natěšená :) Teď jsem si ale řekla, že vám své dva přírůstky z minulého týdne ukážu :)

Nejdřív se pochlubím knihou, jejíž rozbalování jsem ale nevyfotila. Jde o knihu Galgad, o které jsem neslyšela až do chvíle, kdy se mi ozval sám autor (ani to jsem nepoznala O:)) s tím, jestli nechci knihu zrecenzovat. Potom, co jsem si o knize něco málo přečetla, jsem nadšeně souhlasila a už teď se na těsím, až se vrhnu do čtení :)
Jako milovník pevných vazeb bych čekala, že se mi obal knihy nebude moc líbit, ale opak je pravdou. Kniha je neobvyklého - malého - formátu a díky paperbacku je i skvěle ohebná, takže je ideální třeba do tašky na cesty, protože se nejen pohodlně skladuje ale dobře se s ní i manipuluje :))

Druhým přírůstkem, kterým se pochlubím, je kniha, kterou mám na zrecenzování od internetového knihkupectví knihcentrum a opravdu se na ni těším. Znáte mě, nejsem typický knižní bloger, který čte jen beletrii, nejlépe Young Adult. Naopak si moc ráda přečtu skutečné příběhy a informace. A na ty se v této knize těším...




Kdo z vás by si chtěl přečíst knihu Jak funguje Google? Společnost, která ovlivňuje nejen internetový život většiny z nás nechává čtenáře nahlédnout pod svou pokličku a já jsem více než zvědavá, co všechno se dozvím :)


Tohle jsou tedy mé dva nové přírůstky do knihovničky, na které brzy čekejte recenzi :)
Jaké nové knížky máte doma vy? Četli jste Galgad či Jak funguje Google? 
Hezký den
Míša

Posted in | 6 Comments

Hipsterský TAG

Ahoj všichni :)
Protože v poslední době přidávám málo článků a jsou to výhradně recenze, myslela jsem si, že by se vám líbil nějaký TAG. Na blogu u Lucy jsem jeden našla a protože se mi líbil, vypůjčila jsem si ho :) Abych ale řekla pravdu, u poloviny otázek naprosto netuším, co odpovím, takže... Jdeme na to? :D

1. Populární kniha nebo série, kterou nemáš ráda
Tak tohle je jednoduché, nad odpovědí nemusím vůbec přemýšlet. Hvězdy nám nepřály je kniha, která mne vůbec neoslovila, většinu času jsem měla chuť Hazel propláchnout pusu i mozek. Maličko si u mne tento příběh vylepšil reputaci díky filmovému zpracování, kde naštěstí Hazel nebylo vidět do hlavy :D

2. Populární kniha, kterou miluješ a druzí ji nemají rádi
Nevím, jestli to pak je až tak populární kniha? Druhá šance, lásko byla kniha, která se mi velmi líbila a přitom jsem zaznamenala spoustu spíš negativních ohlasů či rovnou odsuzujících slov, že lidé tuhle knihu vůbec nebudou číst... Já ji ale můžu jedině doporučit, pokud se chcete odreagovat :)

3. Milostný trojúhelník, ve kterém hlavní postava skončila s někým jiným, než jsi chtěla
Určitě se to stalo už mnohokrát, já si v tuhle chvíli vybavuju jen Bellu a Jacoba. I když celá série nepatří k mé ani trochu oblíbené, jako puberťačka jsem ji četla a když už jsem měla někomu držet palce, vždycky to byl Jacob!

4. Populární žánr, který stále nechápeš a nemáš ráda
Jsem čtenář, který si podle žánrů moc nevybírá. Dokážu si zamilovat knihu jakéhokoli žánru, a tak tu otázku tak trochu otočím - žánr, který máš ráda, i když to ostatní moc nechápou: biografie nebo nejlépe autobiografie. Pokud to bude autobiografie nějakého sportovce, na 110% se od ní neodtrhnu, dokud ji nedočtu :)

5. Oblíbená postava, kterou nemáš ráda
Taková Mia z Jestli zůstanu mi k srdci vůbec nepřirostla, i když ostatní ji v knize měli celkem rádi. O Edwardovi ze Stmívání ani nemluvím. A co třeba taková Tris z Divergence mi taky moc nešla pod vousy (vždyť taky žádné nemám, žejo...).

6. Populární autor, jehož stále nemáš rád
Tady přichází na řadu moje averze vůči Johnu Greenovi, i když si to chudák vysloužil jednou (pro mě) nepovedenou knihou a velkým humbukem, který se kolem něj strhl... Hodlám ale dát jemu i dalším jeho knihám šanci :)

7. Populární série, kterou si vůbec nechceš přečíst
Vůbec si nevybavuji populární sérii, která by mne nelákala. Teď snad ani nevím, jaké jsou populární série :D Když bych si to ale poupravila na populární knihu, kterou si nechci přečíst, byl by to Muž jménem Ove nebo takový Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel.

8. Filmové zpracování, které máš raději než knihu
Tady znovu jednoznačně odpovím Hvězdy nám nepřály. Opravdu v nich Hazel nebyla tak nesnesitelná, asi proto, že jsme neměli možnost vidět do její hlavy a poslouchat tu její přechytralost ;)

Jak byste odpověděli vy? Nikoho nenominuji, ale ráda bych si vaše odpovědi přečetla, tak mi kdyžtak hoďte odkaz do komentářů :))
Hezký den
Míša

Posted in | 2 Comments

RECENZE: Norsko v noci - Derek B. Miller

Jako milovník všeho, co je jakkoli spojené s Norskem, jsem si tuhle knihu chtěla přečíst už jen kvůli názvu. A zklamaná jsem rozhodně nebyla, i když nešlo jen o Norsko, ale také o židovství či Kosovo...

Zdroj

Název: Norsko v noci
Originální název: Norwegian by Night
Autor: Derek B. Miller
Nakladatelství: KNIHA ZLIN
Překlad: Pavel Černovský
Počet stran: 330
Rok vydání originálu: 2013
První vydání v ČR: 2015

*****

Sheldon Horowitz se na stará kolena na popud své vnučky přestěhuje do Osla. Rhea, vnučka, ho chce mít pod dohledem, protože starý Sheldon už vykazuje známky pomatenosti a Rhea ho tak chce mít pod dohledem. To ale netuší, že se její dědeček velmi brzo po příjezdu připlete k vraždě sousedky. Nepodaří se mu zachránit ji, a tak alespoň uteče s jejím synem a snaží se ho podle jeho nejlepšího vědomí a svědomí udržet naživu a v bezpečí. Společně překonají mnoho překážek a Sheldon navíc nám i chlapci odvypráví svůj životní příběh. Příběh židovského Američana, který který chce zlepšit svět i sebe.

Kniha Norsko v noci by se dala označit za román s prvky thrilleru. Čtenář si přečte o velkém množství životních příběhů, které se navzájem úzce prolínají. Nejdůležitější je však ten, který vypráví sám Sheldon Horowitz. Jeho příběh je plný mnoha životních tragédií, přičemž Sheldona tíží i tragédie světové. A za mnoho z nich si Sheldon klade vinu. Často přemítá, co mohl udělat jinak, nebo si jen situace stále dokola přehrává. A to silně ovlivňuje jeho chování. Román má tak silně psychologický nádech. 

Velkou roli v celém příběhu hrají i sociální faktory. Sheldonovo židovství, srbská a kosovská národnost, ale také národnost americká a norská. Když se k těmto hnacím motorům, které jednotlivé postavy pohánějí, přidá i nenávist a vina, vzniknou silné emoce a konají se často až nepochopitelné činy. Rozdíly mezi jednotlivými národnostmi autor, Sheldon i jiné postavy často rozebírají, a tak čtenář vidí, co si asi Američan myslí o Norech, či Srbové o Kosovanech.

Detektivní a thrillerové prvky jsou v ději důležité, dodávají mu totiž spád a vyvažují tak delší pasáže, kdy se Sheldon vrací hlavně ke své minulosti, přesto bych řekla, že hrají až druhé housle. Životní trable Sheldona a jeho blízkých autor vypráví zdá se náhodně, přesto vždy záhy poznáte, proč se Sheldon, ať už v mysli či slovem, k dané epizodě svého života nebo života někoho jiného, vrací. Jedna věc vás ale bude při čtení udržovat na vážkách, a to Sheldonova údajná demence. Díky ní budete stále hádat, zda si Sheldon jen vymýšlí a přikresluje tak svůj život, který sám považuje spíše za obyčejný.

Obyčejný ale opravdu není, už jen proto, že Sheldon nepřemýšlí, jako ,,obyčejný člověk". Nejen, že vidíte do hlavy člověka, který má pořád pocit, že dělá pro svět i své okolí málo, ale také vidíte do hlavy člověku, jež má za sebou vojenský výcvik, a tak přemýšlí i ve svém pokročilém věku jako voják, který stále čelí nebezpečí.

*****

Rhea má potřebu věci vyjadřovat a vykládat a snaží se učinit svět pochopitelným, třebas by to bylo pouze pro ni samotnou.
Nechat něco být, přejít to a vydat se dál, odevzdat se mlčení - to není její styl.
Avšak Larsův ano. Lars dokáže přijmout lidstvo takové, jaké je vidí. Neprojevuje se přívalem slov, myšlenek a zkratů, náhlých prozření a nečekaných propadů, ale schopností čelit tomu, co přichází. Vidět to jasně. Říct pouze to, co je nutné říct, a skončit. Co je pro Rheu akt vůle, to je pro Larse běh života.

*****


Knihu Norsko v noci bych doporučila lidem, kteří mají chuť při čtení přemýšlet a zamýšlet se nad životem Sheldona, životem svým i nad mezinárodními problémy. Samotné se mi kniha líbila, nejde však o knihu, kterou bych přečetla jedním dechem. Právě kvůli tomu, že před dějem má přednost psychologická, sociologická a politická stránka příběhu, četla jsem pasáže s myšlenkami, názory a jednotlivými životními příběhy déle, snažila jsem se myšlenky vstřebat a sama si z nich něco vzít. Člověk si ani neuvědomí, kolik se toho může od židovského Američana či kosovského migranta naučit. Čtenář navíc pozná, že je autor odborníkem na mezinárodní politiku. Děj pro mne byl až druhořadý, i když je sám o sobě také zajímavý, hlavně díky Sheldonovi a jeho netradičním záchranným postupům. 

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji internetovému knihkupectví KNIHCENTRUM.
Knihu naleznete ZDE.

Posted in | 2 Comments

RECENZE: Básník - Dominik Dán

Dostala jsem do ruky první ,,dánovku" a  hodně jsem se na ni těšila, protože jsem o tomto autorovi a jeho detektivkách hodně slyšela. Rovnou prozradím, že zklamaná jsem rozhodně nebyla.

Zdroj

Název: Básník
Autor: Dominik Dán
Nakladatelství: slovart
Překlad: Josef Šmatlák
Počet stran: 326
Rok vydání originálu: 2013
První vydání v ČR: 2015

*****

Richard Krauz je mladý začínající detektiv, který pracuje na oddělení vražd s kolegy a také kamarády Burgerem a Hanzelem. Píše se rok 1988 v Československu, a tak kriminalisté musí víc řešit problémy politického rázu, a to i když mají zrovna vyšetřovat vážný případ. Tento případ  je závažný a zároveň zajímavý, protože nejde o pouhou vraždu. Tělo mrtvé je vlastně vzkaz. O to zajímavější vzkaz je, když je vlastně adresován Krauzovi...

Detektivka Básník je již 18. knihou v sérii,ve které je hlavní postavou právě Richard Krauz. Přestože mají knihy jednu ústřední postavu, okolo které se všechny příběhy točí, můžete stejně jako já sáhnout po jakékoli knize, aniž byste se v ní ztráceli či přišli o pořádný krimi zážitek. Každá kniha je totiž samostatný příběh. Přesto budete možná na začátku trošku zmatení, protože vás Dominik Dán vrhne do zatím spíše líného děje, kdy však každou kapitolu popisuje z pohledu jiné postavy. Postupně ale budete stále více poznávat prostředí a příběh samotný a uvidíte, proč byl některý úhel pohledu důležitý. V závěru už do sebe všechny díly skládačky perfektně zapadají.

Jako milovník severských detektivek jsem povětšinou zvyklá na mrazivé prostředí severu, v tomto případě jsem ho však velmi ráda vyměnila za nám všem blízké Československo a rok 1988. Přestože v knize není ústředním tématem politika a komunistický režim, dějem se prolíná a nejednou udává směr. Čtenáři, kteří si toto období pamatují, si ho tak připomenou, my mladší si o něm alespoň uděláme obrázek. Právě zasazení děje bylo jednou z věcí, proč na mne kniha tak zapůsobila.

Druhou věcí, díky které se mi Básník tak líbil, byly hlavní postavy. Všechny tři detektivy z oddělení vražd jsem si oblíbila pro jejich upřímnost, smysl pro humor a schopnost postavit se za své přátele. I proto v knize najdete mnoho sprostých slov, sexuálních narážek apod., které ale k ději neodmyslitelně patří. Celkově v příběhu najdete hned několik, jak se říká, správných chlapů, kteří vás utvrzují v tom, že lidé nejsou jen špatní a za spravedlnost je potřeba bojovat. Na druhou stranu sami uvidíte, že lhát mohou opravdu všichni. 

Co se mi však na knize líbilo opravdu nejvíce je, že Dominik Dán drží čtenáře po celou dobu daleko od rozluštění hlavní zápletky. Můžete tedy víceméně pátrat a hádat společně s detektivy. Přestože v knize není žádný velký zvrat, který by všechno obrátil naruby, a příběh by se mohl zdát předvídatelný,  budete v závěru překvapeni nejen tím, jak do sebe všechno zapadá a jak měl nejen autor všechno do detailu promyšlené.

*****

,,No... nějak mi začalo rachtat kolo, tak jsem zajel stranou, abych se na něj mrknul."
Oba dva dopraváci naráz stočili své pohledy k pohledné sekretářce v autě. Mladší vyprskl smíchy, starší se ovládl.
,,Tak vy říkáte, že vám rachtalo kolo?"
,,Jo."
,,A už jste v pořádku?"
,,Jo."
Muži od VB se po sobě podívali.
,,Tak v tom případě můžete pokračovat," zasalutovali a jako na povel se oba otočili čelem vzad. 
Vladovi se ulevilo, otevřel dveře a chystal se usednout za volant. Neusedl, vzpomněl si, co si s Vierkou předtím řekli. 
,,Ale poslyšte..."zvolal za dopraváky.
Zastavili se a ohlédli.
,,Já ale nechci pokračovat, já jsem vlastně jel za váma."
,,Za náma?"
,,Za váma. Chci vám říct, že jsem našel mrtvolu."
Starší příslušník se vrátil k Vladovi. 
,,Tak vám rachtalo kolo..."
,,Jo."
,,... a našel jste mrtvolu."
,,Jo."
Starší dopravák mávl na mladšího kolegu.
,,Tak přece jen si fouknem! Podej mi ten vercajk."

 *****


Jak už jsem v úvodu zmiňovala, Básník byl moje první ,,dánovka". Už teď vím, že nebyla poslední, protože si příběhů s hlavní postavou Krauzem ráda přečtu víc. Pokud po přečtení mojí recenze stále ještě váháte, máte rádi detektivky, kde má vrah zajímavý motiv, nebo máte rádi příběhy zasazené do komunistického Československa, dál už neváhejte. Básník je pro mě dobře napsaná a do posledního detailu promyšlená krimi, která vás navíc pobaví. O Dánově básnění, co se vražd, pitev, erotiky a pití týká, ani nemluvím. 
 
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji týmu Dominika Dána. 
Více naleznete na facebooku Dominika Dána.

Posted in | 3 Comments

RECENZE: Krev na sněhu - Jo Nesbø

Nedovedete si představit knihu Joa Nesbøho bez Harryho Holea? A co takhle Olav Johansen?

Zdroj
Název: Krev na sněhu
Originální název: Blod på snø
Autor: Jo Nesbø
Nakladatelství: Kniha ZLIN
Překlad: Kateřina Krištůfková
Počet stran: 151
Rok vydání v originálu: 2015
První vydání v ČR: 5. 6. 2015

*****

Olav Johansen je nájemný vrah. Sám o sobě říká, že se na nic jiného ani nehodí. Se svou prací je spokojený a dělá, co se od něho žádá. To však neznamená, že by neměl city. Je zamilovaný do němé Marie, kterou zachránil před životem prostitutky, očividně ho přitahují alespoň zdánlivě slabé a bezmocné ženy, jež má potřebu chránit. A tak nastane problém, když po něm šéf chce, aby zabil jeho ženu. Při pozorování před vraždou totiž Olav objeví ženin problém...

Je zřejmé, že hlavní postavou knihy Krev na sněhu je Olav Johansen a celý příběh se točí právě kolem něj. Mohlo by se zdát, že jde o jednoduchou postavu, která si žije svůj spokojený přízemní život, to vám ale Olav svou nenápadnou zpovědí vyvrátí a vy nahlédnete do jeho vlastního světa, který se občas může od reality dost lišit. 

Právě ona jednoduchost celého příběhu dává ději spád a navíc čtenáře dokonale zmate, což však zjistí až na samém konci. Jo Nesbø bravurně tahá za nitky ve vaší hlavě a dostane vás přesně tam, kam chce - do pohodlné důvěřivosti. A poté nejen vám sundá růžové brýle...

Dějová linka sama o sobě není nijak složitá, často také snadno předvídatelná. Všechno ale Nesbø čtenáři vynahradí psychologickou stránkou celého díla. Olav se vám společně s jeho způsobem uvažování a cítění dostane i na těch - chtělo by se říci - pár stránkách pod kůži a vy budete vše prožívat společně s ním. 

Mrazivé prostředí Osla v 70. letech dodává příběhu ten správný nádech a hlavně po dočtení poslední stránky vám i v nynějších u nás tropických teplotách bude běhat mráz po zádech. A dost možná si ani nevzpomenete na charismatického Harryho Holea...


*****
Knihu Krev na sněhu bych doporučila všem čtenářům, kteří se rádi nechají překvapit a stejně tak rádi se ponoří do zajímavého světa jednoho (ne)obyčejného vraha. Pokud se vám líbila série Harryho Holea od Joa Nesbøa, ani nový hlavní hrdina Olav vás nezklame, připravte se ale na naprosto odlišný typ příběhu, který má s těmi předchozími společné snad jen to, že je z kriminálního prostředí. A možná také to, že si vás hlavní hrdina, i když zrovna u Olava by to nikdo nečekal, omotá kolem prstu...

*****

Takže si to shrneme: Nedokážu jezdit pomalu, jsem měkký jako máslo, příliš snadno se zamilovávám, když se rozčílím, ztrácím hlavu, a nejde mi matika. Sem tam jsem něco přečetl, ale nemám žádné extra znalosti, rozhodně ne žádné použitelné. A píšu pomaleji, než roste stalaktit. 
K čemu proboha může teda chlap jako Daniel Hoffmann využívat člověka, jako jsem já?
Asi už jste si spočítali, že odpověď zní: Jako zabijáka. 

*****


Musím přiznat, že jsem se na knihu od Joa Nesbøho bez Harryho Holea těšila a zároveň mi to přišlo až nereálné. Očekávání však byla vysoká a tahle kniha je naplnila, i když úplně jiným způsobem. Zvláštním způsobem jsem si třeba oblíbila Olava, který se sám považuje za prostého a skoro až hloupého člověka, čtenář si ale rychle uvědomí, že to není tak úplně pravda. Ráda jsem například četla vsuvky z toho, co si Olav pamatuje z přírodovědných knížek. Čtení jsem si užívala, jde o jednohubku, která vás díky charismatu hlavní postavy rychle vtáhne do děje a vyplivne vás až poslední řádek, který teprve dodá knize ten správný význam a nádech. Pokud bych něco maličko mohla vylepšit, byla by to ona předvídatelnost, která většinu knihy provází. Ale ani ta není konečná a na konci se vsadím, že většina z vás bude kroutit hlavou nad tím, co všechno vám uniklo.

Pokud jsem vás nenavnadila já, třeba vám k tomu pomůže oficiální trailer knihy.


Za e-knihu k recenzi děkuji nakladatelství KNIHA ZLIN
Knihu najdete ZDE.

Posted in | 1 Comment

RECENZE: Nestydaté plavky - C. D. Payne

Kniha, která vypadá velmi nenápadně, ale po jejím přečtení tuším, že může zaujmout každého čtenáře!

Zdroj
Název: Nestydaté plavky
Originální název: Cheeky Swimsuits of 1957
Autor: C. D. Payne 
Nakladatelství: JOTA
Překlad: Naďa Funioková
Počet stran: 312
Rok vydání v originálu: 2014
První vydání v ČR: 2015

*****

Colm Moran je syn zámožných rodičů, a tak si prošel bezstarostným mládím, kdy jeho jedinou starostí bylo, aby dostudoval univerzitu. To se mu nakonec povedlo, a tak přemýšlí, co bude dělat dál. Chtěl by v Hollywoodu točit filmy, ale pro začátek by od otce potřeboval finanční podporu. Ten už však synovi dal spoustu peněz na různé rozmary a Colmův nápad se mu moc nezdá. Slíbí mu ale, že mu peníze dá, pokud zvládne rok pracovat ve firmě po jeho zesnulém strýci, která vyrábí plavky pro otylé ženy. Colm není nadšený, že se bude muset přestěhovat do malého městečka na západním pobřeží přes celé Státy. Nakonec na to ale kývne... 

Hlavní postavou je mladý a chytrý Colm, přesto je tato kniha díky jeho naivitě, neobratnosti ale i vtipu velmi zábavná. Nudit se nebudete ani s jeho hospodyní Jean, se kterou se snaží seznámit, i když to jde velmi ztuha. Colm je v příběhu pořád obklopen ženami (a boubelky v plavkách to většinou nejsou) a většině se snaží dostat do přízně. Ne vždy to ale funguje, jindy zas jde naopak všechno moc rychle. A tak se Colm do všech vztahů tak zamotá, že se vám občas bude zdát, že již není cesty ven, jenže Colm se života nebojí...

Příjemnou změnou je prostředí a čas, ve kterém se celý příběh odehrává. Padesátá léta, západní pobřeží USA. Payne čtenáře nechává do tohoto prostředí nahlédnout, čtenář si tak snadno představí život v tehdejší Kalifornii a hlavně způsob myšlení lidí. Přece jen v knize stojíme u zrodu dvoudílných plavek, konkrétně miniaturních bikin. Dnes se již nad těmito plavkami nikdo nepozastaví, tehdy se však jednalo o přelom, který byl obdivován i zatracován, kontroverzní kus (nebo kousek?) oblečení. 

Děj se může čtenáři zdát občas líný, autor ale vtipně popisuje zaučování Colma do všech úseků výroby plavek, jeho nemotornost, ale i chytré a inovativní nápady. Vývoj dvoudílných plavek je také zajímavým zpestřením celého příběhu, nejpodstatnější je však Colmův osobní život, kde se odehrává jedna zápletka za druhou, aniž by se ta první byť jen vzdáleně vyřešila. 

*****

Knihu bych doporučila opravdu všem. Ať podobný žánr čtete nebo ne věřím, že vás kniha zaujme, pobaví vás a skvěle se u ní odreagujete. Zajímavý příběh vývoje bikin a k tomu životní příběh nezkušeného mladíka vás zaručeně zaujmou.

*****

,,A jak by podle vás taková hospodyně měla vypadat?" zeptala se a konečně ke mně zvedla obličej. Její oči měly úchvatnou světle oříškovou barvu.
,,Jako Agnes Mooreheadová. takové si obvykle vybírají v Hollywoodu. Nebo seberou nějakou tlustou černošku, pokud to má být legrace."
,,Budete se muset spokojit se mnou. Jmenuji se Jean Vallandová. Vařím večeře, ale žádné snídaně ani obědi, takže v tomhle ohledu se o sebe musíte postarat sám. Kromě toho umývám nádobí, obstarávám nákupy, peru a vysávám. Pokud nemáte nějaké nechutné osobní návyky, možná vám taky uklidím koupelnu. Dotazy?"
,,A co ještě neděláte?"
,,To nechám na vaší fantazii. Posaďte se do jídelny a já hned přinesu večeři."

*****


Sama jsem si nějak nedovedla představit, že bych podobné knihy četla a líbily se mi, ale řekla jsem si, že dám zrovna této knize šanci a jsem za to opravdu ráda. Dlouho mě žádná kniha tolik nepobavila, aniž by to bylo opravdu nuceným a přehnaným způsobem. Plný počet bodů knize neuděluji snad jen proto, že bych uvítala maličko méně předvídatelný děj. Všechno ostatní mi ale vynahradilo prostředí a čas, ve kterém se příběh odehrává, stejně jako milý a občas trochu nemotorný hlavní mužský hrdina. Mládí v hajzlu od stejného autora si tedy plánuji co nejdříve přečíst, protože doufám, že si u této knihy oddychnu stejně, jako u Nestydatých plavek.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji internetovému knihkupectví KNIHCENTRUM.
Knihu najdete ZDE.

Posted in | 2 Comments

RECENZE: Město z kostí - Cassandra Clareová

Série, kterou jsem si chtěla už dlouho přečíst a vlastně ani nevím proč. Očividně mě to ale táhlo správným směrem, protože se mi první díl opravdu líbil a už se plánuji vrhnout po tom druhém...

Zdroj
Název: Město z kostí
Originální název: City of Bones
Autor: Cassandra Clareová
Série: Nástroje smrti
Nakladatelství: Knižní klub
Překlad: Eva Maršíková
Počet stran: 416
Rok vydání originálu: 2007
První vydání v ČR: 2013

*****
Clary Frayová je se svým nejlepším kamarádem v klubu, když zahlédne dva mladíky, kteří pronásledují jiného muže. Protože se jí celá situace nezdá, jde se za nimi podívat. Když je najde ještě spolu s nějakou dívkou ve skladu, kde se chystají muže zabít, pokusí se je zastavit. Neúspěšně. Mladíci společně s dívkou se ale diví, že je Clary vidí. Jak je možné, že civil, Clary, může vidět lovce stínů a upíry? Vždyť Simon stojící u ní si nikoho nevšiml. Clary nemá ani tušení, jak moc tento večer a první setkání s Jacem a jeho přáteli obrátí její život naruby. 

Jak se v knize dozvíte, každá báchorka má reálný základ. A o tom se sami přesvědčíte, když v příběhu narazíte na každou nadpřirozenou bytost, kterou si jen dokážete představit. Ani tak se ale nemusíte bát, že by se jednalo o něco přehnaného, přitaženého za vlasy, naopak. Opravdu budete věřit, že takto možná svět kolem vás funguje. Děj je zasazen do reálného světa, většina se odehrává konkrétně v New Yorku. Proti světu civilů však existuje i podsvět a mezi nimi stojí lovci stínů.

Nemusíte se bát, že se budete muset prokousávat úvodním popisem jednotlivých světů, jejich fungování a poměrů mezi nimi, protože se všechno dozvíte za pochodu stejně jako hlavní hrdinka Clary. Většinu děje tak zabírají dialogy, které čtení velmi usnadňují a zrychlují.

Autorka dokázala do příběhu vložit stejnou měrou city i akci. Každý si tak v knize nalezne to své, ať už čeká boje mezi nadpřirozenem či nějakou tu lásku nebo zhrzenost. Nečekejte přehnané dokazování odvahy a zdlouhavé bitky, stejně tak ani věčnou lásku nebo srdceryvné scény.

To však neznamená, že by příběh postrádal emocionální náboj. Naopak. Různé emoce ve vás budou vyvolávat už samotné postavy, protože je každá jiná a svým přístupem k životu a nadpřirozenu jedinečná. Velmi jsem také ocenila, že Clary, hlavní hrdinka, není moc vysunuta do popředí a naopak dává autorka téměř stejný prostor příběhům všech postav, které jsou navíc velmi úzce propleteny.

Co jsem ale já na příběhu ocenila nejvíc byl fakt, že přestože se ubírá očekávaným směrem, vždy vás autorka něčím překvapí. Nejčastěji nějakou novou informací, která všechno buď dokonale zamotá, nebo rozlouskne. Očekávejte tak, že vaše domněnky budou často úplně mylné, ale autorka pro vás bude mít dokonalé vysvětlení, proč tomu tak je. 

*****
Knihu bych doporučila hlavně čtenářům, kteří mají rádi nadpřirozeno a dokážou se do neznámého světa ponořit. Přesto to neznamená, že pokud vás nebaví klasické upířiny, nebude se vám líbit ani Město z kostí. Může to být právě naopak, protože v poslední době se autoři zaměřovali hlavně na lásku mezi nadpřirozenou bytostí a lidmi, to však není případ Cassandry Clareové. 

*****
Clary už to nevydržela. Vykročila ze své skrýše za sloupem. ,,Ne!" vykřikla. ,,To nemůžeš."
Překvapený Jace se otočil tak prudce, že mu nůž vyklouzl z ruky a s řinčením přistál na betonové podlaze. Isabela a Alek se otočili společně s ním. Oba měli ve tváři stejný výraz údivu. Modrovlasý chlapec se ve svých poutech trochu uvolnil a ohromeně na ni zíral.
První promluvil Alek. ,,Co je tohle?" zeptal se a pohledem přejel od Clary ke svým společníkům, jako by snad oni měli vědět, co tu Clary dělá.
,,To je holka," opáčil Jace, když se vzpamatoval. ,,Určitě už jsi předtím nějakou viděl, Aleku. I tvoje sestra Isabela je holka." Udělal krok směrem ke Clary a mhouřil oči, jako by nevěřil tomu, co vidí. ,,Ona je civil," řekl, napůl pro sebe. ,,A vidí nás."

*****
Vlastní hodnocení:
Nemůžu dát knize jinak než plné hodnocení. Nejednalo se o jednu z těch knih, ze kterých si člověk sedne na zadek, přesto jsem v příběhu nenašla jedinou chybu a velmi se mi líbil. Nejvíc jsem ocenila celkovou propojenost všech dílčích příběhů a překvapivé momenty a zvraty. 

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji internetovému knihkupectví megaknihy.cz
Knihu najdete ZDE.

Posted in | 4 Comments

RECENZE: Nezbytná smrt Lewise Wintera - Malcolm Mackay

Máte rádi detektivky a chcete lépe vidět jak pod pokličku vyšetřování tak pod přípravy vraždy? První díl glasgowské trilogie vám nabídne obojí a ještě mnohem víc.

Zdroj



Název: Nezbytná smrt Lewise Wintera
Originální název: The Necessary Death of Lewis Winter
Autor: Malcolm Mackay
Nakladatelství: Panteon
Překlad: Ivan Němeček
Počet stran: 240
Rok vydání originálu: 2013
První vydání v ČR: 2015

*****

Calum MacLean je devětadvacetiletý nájemný vrah na volné noze. Když se mu ale s nenápadnou nabídkou práce ozve jeden z velikánů glasgowského podsvětí, je mu jasné, že by spolupráce u jedné zakázky končit nemusela. Calum později práci přijme a ujme se jí jako profesionál, nechce za sebou zanechat žádné stopy a dostat tak do potíží sebe či své zaměstnavatele. A to nedokáže každý...

Hned na začátku knihy najdete přehled postav, který vám doporučuji si pozorně přečíst, autor Malcolm Mackay se totiž rovnou pouští do příběhu a s popisováním všech vztahů a spojitostí se nadále moc nezdržuje. Vypravěči se po kapitolách střídají, a tak od samotného počátku máme možnost příběh sledovat hned z několika velmi rozdílných pohledů, kterými jsou pohledy nájemného vraha (a ne jednoho), lidí stojících v pozadí vraždy, detektiva, svědků i oběti. 

Díky různým pohledům se čtenář hlouběji ponoří do uvažování všech výše zmíněných postav, a protože se autor nebál poodhalit tajemství glasgowského podsvětí a způsob uvažování jeho jednotlivých členů, Chvílemi se vám tak může zdát, že čtete knihu: ,,Jak správně uvažuje nájemný vrah", která je sama o sobě velmi zajímavá a vlastně i poučná. Autor vás také naučí jak se chovat při domlouvání špinavé práce či spojenectví, nebo jak číst životní rutinu ostatních lidí. 

Pokud si však myslíte, že nejdůležitější zápletkou celé knihy je vražda Lewise Wintera, mýlíte se. Samotná vražda pouze rozpoutá další vlnu zápletek, které jsou daleko významnější. Každá postava se potýká se svými vlastními problémy a jak se v závěru dozvíme, v dalších dílech jich zřejmě bude ještě víc. 

Velmi jsem ocenila strohý jazyk, který dodává příběhu na syrovosti a reálnosti. Většina z nás přece jen nepřemýšlí ve zbytečně přezdobených větách, o to víc to platí pro nájemné vrahy a další zločince. 

Nakladatelství Panteon znovu vsadilo na v České republice méně známého autora a věřím, že touto sázkou znovu získá, protože příběh ze skotského Glasgow velmi nenuceně spojuje městské podsvětí se životem nic netušících lidí. Nejzajímavější je pohled do života nájemného vraha, který v této knize způsobuje, že vám vrah vlastně ani nebude připadat jako záporná postava.

*****

Nemusíte být milovník klasických detektivek, aby se vám kniha Nezbytná smrt Lewise Wintera líbila. Jde totiž o velmi netypickou detektivku. V tomto příběhu jde hlavně o detaily, které do sebe v závěru musí zapadat, protože čtenáři díky různým vypravěčům pachatele i všechny ostatní podrobnosti zločinu znají. Nejdůležitější a nejzajímavější je však pohled do života jednotlivých postav a celého glasgowského podsvětí. 

*****

Začátek je snadný. Zjistíte, kde vaše oběť bydlí, a sledujete ji. Když toho člověka dobře znáte, ušetříte si spoustu času. Mnozí lidé nakonec zabijí někoho, koho dobře znají. Lidi, se kterými pracovali, s kterými se v branži mnohokrát setkali. Mohli s nimi chodit na večírky. Mohli to dokonce být jejich přátelé. Ale stejně to uděláte, protože je to práce. Oběti to vědí, stejně jako útočníci. Když nevstoupíte do branže s otevřenýma očima, někdo vám je brzy otevře. Brzy poznáte, jak to chodí. Sledujete je, abyste poznali jejich rutinu. Každý má nějakou rutinu. Někdy je to složité, někdy v tom chaosu najdete jen zlomek rutiny. Jakmile proniknete do rutiny, máte je. 

*****

Vlastní hodnocení: 
Detektivka z glasgowského podsvětí se mi velmi líbila. Pokud bych jí měla něco vytknout, chybělo mi snad nějaké větší vyvrcholení v závěru, které by více vyčnívalo z celkového dojmu, který ve mně kniha zanechala. Všechno mi však vynahradily neotřelé úvahy jednotlivých postav, se kterými jsem se v jiné detektivce nesetkala. Pokud vás tedy zajímá, jak to chodí mezi nájemnými vrahy a dalšími zločinci, Malcolm Mackay vám to velmi jednoduše, srozumitelně a poutavě vysvětlí.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Panteon.
Knihu naleznete ZDE.

Posted in | Leave a comment

Rozbaleno #23

Ahoj všichni :)

Posledních pár dní, možná týdnů, jsem ,,such a mess" :) Zapomínám, nestíhám, mozek mi naprosto stávkuje atd atd atd... Jedno pozitivum to ale má, když zapomenete, že vám má přijít knížka (i když jste ji vyjednávali před dvěma dny!) a pak je to pořádné překvapení :) Takové, jaké bude teď pro vás :)
Takže? :))
PS: Vážně mám v příjmení krátké I!!! :D 




Uź tušíte? Ještě tak před půl rokem bych si takovou knihu určitě neobjednala, teď se na ni ale vážně těším. Hlavne potom, co jsem si znovu přečetla anotaci :))


Kdo z vás knihu četl? Chcete si ji přečíst nebo vás vůbec neláká? :)
Čtenářské chutě se očividně mění :))

Posted in | 3 Comments

Search

Swedish Greys - a WordPress theme from Nordic Themepark. Converted by LiteThemes.com.