Books allow us to live thousand lives...

                                            *****

Horor Kroky v temnotě popisuje příběh mladého Brita Jacka Millera, který se připojí v roce 1937 ke dvěma bohatým šlechticům, aby společně podnikli expedici za severní polární kruh, kde budou pro britskou vládu mapovat počasí v průběhu celého roku. Jackova úloha ve skupině byla jediná, měl být hlavním radistou, který vysílá do Anglie třikrát denně informace o počasí z neobydleného fjordu Gruhukenu. Přestože jsou všichni členové expedice velmi natěšení, brzo je začnou provázet problémy, které začínají již po cestě lodí na předem vybrané místo. První várka pochybností o správném výběru fjordu na Špicberkách přichází při loučení s kapitánem lodi, která všechny tři muže do Gruhukenu dopravila a její posádka jim pomohla postavit srub a meteorologickou stanici. Kapitán chce z daného místa co nejrychleji odjet a pouze Jackovi se svěří, že tak jedná proto, že je prý tato část Norského ostrova posedlá. Přestože nad tím Jack mávne rukou a je dál nadšený z výběru místa pro usazení expedice, brzy se sám přesvědčí o tom, že něco na fjordu není v pořádku. Když kvůli zánětu slepého střeva musí jeden z členů na několik dní odjet do vzdálené nemocnice a doprovází ho i další člen výpravy, zůstává v Gruhukenu Jack sám. Bude se za dlouhých polárních nocí Jack bát? Čeho vlastně? Dokáže sám vydržet několik týdnů v pustině pouze se svými psy? Přežije?

Většina příběhu je psána formou deníku, který si Jack sepisuje od chvíle, kdy jde žádat o místo v expedici. Hned na začátku je však čtenář upozorněn v dopise jednoho z členů výpravy, který byl odeslán o deset let později od oné osudné události, na to, o čem celá knížka vlastně bude. Díky tomu je napětí zvýšeno hned na začátku knížky, a tak člověk stále očekává, co se na další stránce stane, a kdy mu budou informace z dopisu vysvětleny. Většina knížky může být zdánlivě nudná a čtenář si uvědomí, že se v každodenním životě Jacka  většinou neděje nic převratného, přesto je příběh zasazen do polární pustiny v období, kdy slunce téměř nebo vůbec nevychází, a tak je o napětí vlastně postaráno. Musíme ještě přihlédnout k velmi naturalistickému popisu skutečnosti, což autorka zvládla i díky svému pobytu na Špicberkách.

Strach ve čtenáři však nebude vyvolávat jen tma a samota, ale taky pozvolné ale stálé stupňování napětí, které vyvrcholí přesně tak, jak většina z vás bude v průběhu čtení očekávat, přesto vás bude polévat studený pot jen při pomyšlení, že byste se octli na místě Jacka.

Mnoho z vás by očekávalo, že kniha bude končit ve chvíli, kdy vyvrcholí napětí, jak tomu v dnešní době u podobných příběhů často bývá. Autorka však zřejmě nechtěla nic ponechat náhodě, a tak v závěru naleznete ještě vysvětlení a naprosté rozuzlení celého příběhu, které udělá za expedicí na Špicberkách definitivní tečku.

Vlastní hodnocení:
Jak jistě víte, pět hvězdiček dávám pouze knihám, které považuji za dokonalé. Nevím vlastně proč jsem téhle knize těch pět neudělila, nedokážu najít důvod, snad jen že mi tam chybělo to pověstné TO! Přidávám tedy k hvězdičkám alespoň smajlíka :) Jinak se ale budu o příběhu Kroky v temnotě vyjadřovat jen v dobrém. Nevím, zda je to tím, že jsem knihu podobného rázu dlouho nečetla, ale já se vážně bála (ano, včera jsem šla spát z rodiny jako první, abych nemusela chodit v už utichlém domě :D). Na druhou stranu jsem byla příběhem a hlavně právě místem, kde se odehrává, fascinovaná. Představa, že chodím na procházku se psy za polární noci a vídám při tom polární záři? Lákavá! Pak si ale představím, že nemám mobilní telefon, abych zavolala o pomoc, nebo že zůstanu na takovém místě úplně sama, a celá situace mě lákat přestane. Předpokládám, že všichni nejste takoví strašpytlové jako já, ale i tak si myslím, že vám bude přebíhat mráz po zádech.