Zdravím všechny :)
Možná víte, že jsem už jednou do Blogger TAG nominovaná byla, proto si pravidla trošku pozměním a vlastně už jenom odpovím na otázky, které mi MonulkaS16 vymyslela a já jí za to moc děkuju :)
Součástí Blogger TAGu je i zmínění 10 věcí o sobě samém, ty použiju už z mé předchozí účasti (protože nestíhám a hlavně jsem líná cokoliv vymýšlet :)). Podívejte se na ně tedy TADY.


Odpovědi na 10 otázek od Monulky :)
2. Co tě vedlo k založení blogu?
4. Jaké jsou tvé oblíbené seriály?
5. Jaký je tvůj oblíbený autor/ oblíbení autoři
6. Co ty a domácí mazlíčci?
7. Nejoblíbenější knižní postava?
8. Je nějaká kniha, u které tě zklamalo filmové zpracování?
9. Jaké je tvé oblíbené jídlo?
10. Jaká je tvá oblíbená květina?
Děkuju za otázky :))
A teď k Hvězdám...
Mějte se krásně, užívejte si víkend! Ten můj je nabitý, protože celé odpoledne budu po lese pobíhat převlečená za loupežníka a strašit děti v rámci každoročního Pohádkového lesa. A to ani nemluvím o tom, že bych se nejraději ve tři hodiny vypařila a šla fandit Petře Kvitové ve finále Wimbledonu! Kdyžtak držte palce i za mě :)!

1. Kdy jsi poprvé šla do knihovny?
Poprvé to bylo asi když jsem přestoupila na gympl, takže v primě/6. třídě. Moc dlouho jsem do ní ale nechodila a nevrátila se tam dodnes...
K založení tohoto blogu vedla asi hlavně nuda. Po maturitě jsem začala číst víc knížek, protože jsem na to konečně měla čas. A protože mě baví psát a dělit se o své názory, blog se mi jevil jako nejschůdnější možnost. 
3. Co plánuješ na léto?
Spoustu akcí s kamarády, zábavy, festivaly, nějakou tu tuzemskou dovolenou. Taky bych ráda zhubla, ale když vidím ten seznam akcí kam se chystám, půjde to těžko :))
Určitě to budou The Vampire Diaries a teď už i The Originals. Dál mám ráda i Glee a bavily mě i Pretty Little Liars. Chystám se ale začít sledovat i další seriály a tak budu ráda za každý tip od vás!
Nemám oblíbeného autora. Zatím. Doposud jsem moc neřešila, od koho knížka je. Stalo se mi mnohokrát, že se mi jedna knížka od daného autora líbila a druhá naopak ne. 
Miluju zvířata a domov bez nich si nedokážu představit. Teď máme doma ,,jen" dva psy a čtyři kočky, dřív k tomu patřila i další havěť jako třeba morče nebo potkan :)
Jeee tak to je těžké, většinou si v každé knížce nějakou najdu. Třeba v Harrym Potterovi mám ráda všechny postavy a zařadila bych je ke svým oblíbeným. Jinak v Hunger Games jsem si oblíbila Peetu, v Hostitelovi třeba Melanie...
Moc filmy nesleduju a pokud se dívám na nějaký podle knižní předlohy (kterou jsem četla), tak počítám s tím, že bude film odlišný, třeba pro mě lehce horší... takže asi ne.
Těch je :) Ale jestli něco nikdy neodmítnu, pak je to pizza :)
Nejsem ,,květinomil" a jejich krásu moc neobdivuji - tím neříkám, že se mi nelíbí. Jen nevím, která je ta nej ...:)

Nominovat už nikoho nebudu, většina z vás už se tím prohrabávala několikrát :))

Jak už jsem psala v minulém článku o knize Hvězdy nám nepřály, který (nečekaně :D) přitáhl největší pozornost v (krátké) historii mého blogu, chtěla jsem dát příběhu Guse a Hazel ještě jednu šanci, tentokrát té filmové verzi. A vyplatilo se...
Film se mi líbil daleko víc, než knížka. Sice jsem nebrečela, tak jako kolem mě všechny moje kamarádky a taky ostatní návštěvnice sálu - a že to občas byly pořádné vzlyky, ale příběh mne zasáhl daleko víc, než ten na papíře. Dokázala jsem se oprostit od toho, jak moc otravná byla knižní Hazel a ve filmu, kde naštěstí vypustili většinu jejích špatných nálad a hlavně přechytralých monologů, jsem ji začala mít i celkem ráda. Filmová Hazel taky vypouštěla na povrch daleko víc emocí, než Hazel knižní, a tak jsem s ní mohla její příběh víc prožívat.
Drobné změny, které ve filmu všichni jistě našli, mi vůbec nevadily. Byly udělány tak, že zkrátily a zjednodušily děj, ale přitom ho nijak neovlivnily. Obsazení herců je podle mě taky skvělé, i když jsem z představitele Guse nebyla tak odvázaná jako ostatní, hodil se do celkového obrázku. 
Přesto nemám potřebu film vidět znovu a ani mě spokojenost po zhlédnutí filmu nedonutila přehodnotit názor na knížku. 
Jak se vám líbil film, zdál se vám lepší než knížka? :)

Zdravím všechny :)
Jak se máte? Já znovu nestíhám, protože jsem už třetí noc dostatečně nespala - konkrétně tu noc na dnešek vůbec. Umíte si představit jak mi je, takže jsem si místo psaní článku šla na chvíli lehnout a teď se tu snažím sesmolit článek alespoň v rychlosti. To ale neznamená, že bych nepsala recenzi se vším všudy právě kvůli nedostatku času. Že nebudu psát recenzi jsem věděla od začátku, protože jsem jich na knihu Hvězdy nám nepřály od Johna Greena četla nespočet a myslím si, že už je zbytečné vám přibližovat děj či postavy. Dnes to tedy bude pouze můj subjektivní názor na tento fenomén.

POZOR, V ČLÁNKU JE ODKRYTA HLAVNÍ DĚJOVÁ LINKA A UDÁLOSTI!!!

Abych ale začala formálněji ... pokud bych knihu hodnotila klasicky pomocí pětihvězdičkové stupnice, dala bych jí ty hvězdičky maximálně tři!
Teď si možná někteří z vás nechápavě klepou na čelo, ale já si za svým názorem budu stát. Možná jsem měla moc vysoké očekávání, ale pravda je, že pro mne to byl pouze průměrný příběh o rakovině. Ty většinou bývají smutné a člověka zasáhnou, v tomto případě se tak ale nestalo.

Od začátku je jasné, že román směřuje ke smrti jednoho z hlavních hrdinů - Hazel nebo Augusta. Abych nebyla jen negativní, tak se přiznám, že mě příjemně překvapilo, když zemřel Augustus. Ne proto, že bych ho měla méně ráda a přála mu to, to určitě ne. Byla jsem totiž překvapená, že nezemřela Hazel, kterou k tomu vlastně tak nějak okrajově autor popostrkával téměř celou první část knihy. To bylo pro mě určitě oživením. Tím pro mě ale veškerá pozitiva končí ...

Nelíbí se mi, že knihu pouze kritizuje, vždyť kdo já jsem, abych mohla kritizovat jednu z nejoblíbenějších knih současnosti? No, jsem bloger, který má také svůj subjektivní názor.
Ze všeho nejvíc mi vadila hlavní hrdinka. Abych musela dokolečka číst úvahy přechytralé šestnáctileté holky, díky nechci. Opravdu mi Hazel lezla krkem od samého začátku. Je sympatické, že bojovala se svou chorobou, ale jak ona vám vlastně několikrát v knize objasní - nebojuje s rakovinou! Oproti tomu jsem měla ráda Guse, jenže ten se ve společnosti Hazel stával úplně jiným člověkem. A rádoby vtipné situace mezi dvěma zamilovanými, které mají dodávat celé knížce šmrnc, mne opravdu nerozesmály. Bohužel ...

Je možné, že jsem se do knížky nedokázala pořádně vžít kvůli nízkému věku hlavních hrdinů. Ještě mi není ani dvacet, ale ta nehynoucí mladá láska mě nijak nenadchla. Možná to zavinil i fakt, jak byla Hazel v popisování svých citů skoupá a nahlas moc nepřipouštěla, jak má Guse ráda.

Taky se přiznám, že mě nebavilo hrdinství obou hlavních představitelů. Nevěřila jsem jim ho. I proto jsem byla ráda, když se Gus těsně před smrtí sesypal a projevil svoji slabost. Protože ji v sobě každý člověk někde skrývá a chápu, že někdo v nemoci fňuká víc a někdo méně (a ty Hazel nemá ráda, přitom je sama jednou z nich), ale v tomto příběhu mi ta síla  postav přišla až uměle vytvořená.

Když se sama zpětně dívám na to, co jsem o této knize napsala, tak mi je jasné, že většinu z vás asi pobouřím. Jenže stejně tak, jako je bez okolků popsán v knize Hvězdy nám nepřály život lidí se zákeřnou nemocí, tak jsem se jednou chtěla bez obalu vyjádřit i já. Na druhou stranu to ale není tak, že bych vám tuto knížku nedoporučila, protože si myslím, že můj názor je postaven i na mých názorech na život, které se s těmi jaké má Hazel a Gus neshodují (nedokážu se stoprocentně vcítit do života lidí s rakovinou, přesto nějaké schopnosti vcítění se do těchto situací určitě mám).  Proto vám s klidem říkám: ,,Sáhněte po tomto fenoménu, ať si o něm sami uděláte obrázek."

Teď vás možná překvapím, ale v úterý se jdeme na film natočený podle této knížky podívat. Zajímá mne, zda mne příběh na plátně, který si budu spojovat s konkrétní tváří zasáhne více...

Mějte se krásně a neukamenujte mě :)))