BlogTour s Dominikem Dánem a Rudým kapitánem

By MishyV | Published úterý 1. září 2015


BlogTour s Dominikem Dánem a Rudým kapitánem

Když mi bylo nabídnuto zúčastnit se Blog Tour, ve které vám já a další vybraní blogeři máme představit jak známého slovenského spisovatele, tak jeho novou detektivku jménem Rudý kapitán, neváhala jsem a souhlasila, i když mě právě v době konání #blogtour čeká nejtěžší zkouška semestru a ostatní nabídnuté knihy jsem odmítala. Proč? Protože mě předchozí ,,dánovka" zaujala natolik, že si chci přečíst nejen knihu následující právě vycházející, ale také všechny předchozí. 

A na co se tedy v následujících 14 dnech můžete u mne na blogu těšit? V prvním článku bych vám ráda představila Dominika Dána a jeho tvorbu. Druhý článek bude trošku oříšek, ale snad zajímavý, protože se rozepíši o hlavní postavě ,,dánovek", Richardu Krauzovi. V dalším článku už se dostaneme k samotné knize Rudý kapitán, ze které si budete moci přečíst ukázku. Pokud budete ještě váhat, zda si knihu koupit, pomůžu vám v rozhodování svou Recenzí knihy. O důvod víc, proč si Rudého kapitána přečíst, je připravovaná Filmová adaptace, o které se rozepíši v předposlední kapitole. Pokud se po tomto článku budete chtít rozběhnout do knihkupectví, počkejte, možná se vám podaří u mne na blogu vyhrát jeden ze dvou výtisků Rudého kapitána v rámci Soutěže, jež vyhlásím v posledním článku!

Já sama už se na tyto dva nadcházející týdny těším a doufám, že vy také! A to si nemyslím, že by #BlogTour byla určena jen pro milovníky knih Dominika Dána, naopak. Já jsem čerstvý fanoušek ,,dánovek" a věřím, že vy se jím můžete stát také velmi rychle! :)

Přiznávám, že u některých pasáží se opravdu jíst nedá...

Pro dnešek je to všechno, zítra ale začínáme naplno! 
Hezký večer

Posted in , | Leave a comment

TAG: Čtecí návyky

By MishyV | Published středa 26. srpna 2015

Ahoj všichni :)
Jak říkám, nemám ráda, když jsou na blogu jen recenze, na druhou stranu teď sedím hlavně nad učením a nemám ani moc nápady, co jiného bych přispívala, takže... je tu bohužel trošku prázdno. Snad se alespoň rádi dozvíte, jaké jsou mé čtecí návyky (protože já vlastně ani ještě nevím, jestli nějaké mám! :D)! Nechte se tedy překvapit společně se mnou :)

Na tenhle TAG jsem narazila na blogu u Katy a doufám, že jí nebude vadit, že jsem si ho od ní takto vypůjčila :)

1. Máš doma určité místo na čtení?
Nemám. Čtu, kde se dá a kde zrovna neleží nějaká kočka :) Nejčastěji si ale doma čtu na gauči nebo venku na zahradě na lehátku. Ráda bych si četla i v teploučku v posteli, ale to se mi poštěstí málokdy, většinou mě i ta nejakčnější kniha po pár stránkách uspí :D

2. Záložka, nebo kousek papírku, který se válí poblíž?
Naprosto cokoli. Od papírového ubrousku po dopis, občas ale najdu jednu ze záložek a to se pak hned cítím patřičně na výši :D Ale ne, opravdu mi jedno, čím knihu založím.

3. Můžeš prostě jen tak přestat číst nebo nejprve dočteš kapitolu?
Můžu, nevadí mi ani nechat knihu rozečtenou uprostřed stránky, pokud od ní ale odcházím na delší dobu, mám raději, když dočtu kapitolu. Jak už jsem ale výše zmínila, když si knihu vezmu večer do postele, většinou nedočtu ani první rozečtenou kapitolu :D

4. Jíš nebo piješ během čtení?
Ano! Čaj mi většinou vystydne, jídlo naopak dlouho nevydrží. Snažím se jídlo u čtení omezovat, ne proto, abych nezašpinila knížku, jen nechci, abych měla zadek ještě větší, než už mám :D

5. Posloucháš u čtení hudbu nebo televizi?
Ne. Obojí mne rozptyluje. Televize obzvlášť, to se nedokážu vůbec soustředit a pořád jen poslouchám, co říkají v televizi. Písničky si občas pustím, ale i ty, které neznám, mne většinou vtáhnou a spíš poslouchám text písničky, než abych se soustředila na řádky v knížce.

6. Čteš vždy pouze jednu knihu nebo několik naráz?
Ještě před půlrokem jsem se hrdě chlubila tím, že vždy čtu jen jednu knížku a další začnu až potom, co tu první dočtu. To se ale změnilo ve chvíli, kdy jsem rozečetla Měděného jezdce a tak ve třetí čtvrtině mne začal nudit. Od té doby ho mám pořád rozečtený, ale ještě jsem ho nedočetla :D Většinou čtu ale jen jednu knížku, víc jsem jich četla snad jen poslední měsíc ve škole, kdy jsem jednu četla při přednáškách na tabletu a doma dočítala druhou, papírovou. Stejně to ale vždy sklouzlo k tomu, že jsem zůstala jen u jedné.

7. Preferuješ čtení doma nebo čteš kdekoliv?
Preferuji čtení doma, protože mám ráda u čtení klid (když neposlouchám televizi, poslouchám - i když nechtěně - rozhovory v tramvajích atd.) a ráda vím, že mě nikdo nebude rušit. Vím, že nemusím za 5 minut vystupovat z vlaku nebo vím, že teď mám čas opravdu jen a jen na čtení. Ve škole o přednáškách se ale čte dobře :)

8. Čteš nahlas nebo pouze ve své mysli?
Čtu pouze ve své mysli. Tohle jsem se naučila opravdu brzy, takže už si ani nepamatuju, kdy naposledy jsem si četla nahlas. Vlastně pamatuju! Na testy z dějepisu na gymplu jsem se učila tak, že jsem si jednou celou látku přečetla nahlas - a vycházelo to :)

9. Čteš některé pasáže dopředu nebo dokonce přeskakuješ kapitoly?
Nepřeskakuji ani nečtu konkrétní pasáže dopředu. Mám ale zlozvyk, že když čtu poslední stránku nějaké napínavé kapitoly, u které vím, že na jejím konci bude důležitá informace, skočím očima na její poslední řádek. Takový malý spoiler, ale vždycky jsem na sebe naštvaná! :D

10. Lámeš hřbet nebo se jej snažíš uchovat jako nový?
Lámu. Lámu, jak je potřeba. Ať je to hardback nebo paperback, lámu, protože mě víc zajímá pohodlí u čtení, než jak kniha vypadá. Mám ráda nové knihy, ale na druhou stranu na těch svých oceňuji, když už jsou poničené, je totiž vidět, že je někdo vážně četl. Třeba takový Harry, ten už je opravdu zničený, ale je to proto, že ho čtu nejraději :)

11. Píšeš do knih?
Ne. Není to ale proto, že by mi to vadilo (i když, pokud by se mi vrátila popsaná kniha, nadšená bych z toho nebyla, takže piště si každý do svých!), jen mě nikdy nenapadlo, do nich psát. Snad bych si i chtěla podtrhávat pasáže, připisovat si poznámky, ale já když čtu, tak mám v mozku prostor jen pro čtení :D

A jaké jsou vaše čtecí návyky? Mě by to vážně zajímalo, takže si ráda přečtu vaše vyplněné TAGy, hoďte mi na ně odkazy do komentářů :)
Mějte se krásně
Míša

Posted in | 2 Comments

RECENZE: Jak funguje Google - Eric Schmidt, Jonathan Rosenberg, Alan Eagle

By MishyV | Published pondělí 17. srpna 2015

Už snad každý ví, co je to Google. Většina z nás tento internetový vyhledávač denně používá. Mnoho z nás využívá i další vymoženosti, které spadají pod velkou a úspěšnou firmu Google. A právě proto mne zajímalo, jak takový výdělečný kolos funguje...

Zdroj

Název: Jak funguje Google
Originální název: How Google Works
Autor: Eric Schmidt, Jonathan Rosenberg s Alanem Eaglem a s předmluvou Larryho Page
Nakladatelství: JOTA
Překlad: Martin Bednarski
Počet stran: 320
Rok vydání originálu: 2014
První vydání v ČR: 2015

*****

Čelní představitelé veleúspěšné firmy Google se rozhodli, že nechají svět nahlédnout pod pokličku své práce. Ale to není všechno... Podle názvu by se mohlo zdát, že se bude buď jednat o nudnou příručku, která bude plná dat a HTML kódů, nebo půjde o knihu, ve které bude stručně popsán chod firmy. Nejde však ani o jeden z případů. Pokud by se kniha jmenovala Jak vést úspěšnou firmu, nedivila bych se tomu a ještě by mi to přišlo jako vhodnější název. 

Stránky jsou totiž plné rad, jak vést firmu, zaměstnance a projekty, aby byli úspěšné, a přitom jsou podloženy zkušenostmi Erica Schmidta (výkonný předseda Googlu), Jonathana Rosenberga (výkonný poradce ředitele), Alana Eagleho (ředitel pro komunikaci), spoluzakladatelů Larryho Page a Sergeye Brina a dalších nejen vysoce postavených představitelů firmy Google. Tyhle rady a příběhy však poslouží nejen čtenářům, kteří by si rádi založili vlastní firmu a rozjeli byznys, ponaučení si odnesou i zaměstnanci či uchazeči o zaměstnání, a to nejen proto, že se autoři dlouze věnují tématu přijímacích řízení. 

Kniha začíná předmluvou spoluzakladatele firmy Google Larryho Page, dál už se s ním ale setkáte pouze očima jednoho ze dvou výkonných ředitelů. Ti se věnují opravdu každému tématu, které vás ve spojení s firmou napadne, od náboru nových zaměstnanců, který je mimochodem možná nejdůležitější složkou řízení firmy, až po kulturu na pracovišti či umožnění vzniku inovací. Všechny poznatky autoři čerpali sami ať už ve firmě Google či při předchozím působení většinou u firem s podobným zaměřením. Rady a tipy jsou však aplikovatelné na jakoukoli firmu v jakémkoli tržním odvětví a pokud ne, Eric a Jonathan radu poupraví tak, aby byla přinejmenším univerzální. Dalo by se tedy říct, že je kniha spíše takovou příručkou managementu. 

Čtenáře, kteří si ale koupili knihu s názvem Jak funguje Google asi nejvíc zaujmou příběhy z chodu firmy Google, které dokládají jednotlivé rady, jak může být vedena úspěšná firma. Ty se zdají být opravdu reálné, autoři totiž Google a jeho působení nevykreslují jen pozitivně a růžové brýle raději nechávají snílkům. Čtenáři se tak dozví nejen o úspěšných kampaních Google, ale také o neúspěších jak na trhu tak uvnitř firmy. Někdy si navíc autoři umí nejen ze sebe udělat legraci, o to příjemněji se kniha čte. 

*****

V polovině 90. let, když Larry a Sergey začali pracovat na doktorandském projektu, z něhož se pak vyvinul Google, řadily přední vyhledávače výsledky na základě obsahu webových stránek. Když jste napsali dotaz jako ,,univerzita", mohl se vám kromě odkazu na skutečnou univerzitu stejně tak zobrazit odkaz na knihkupectví nebo prodejnu kol. Při návštěvě jedné z vyhledávacích firem si tedy Larry postěžoval na špatné výsledky, které mu jejich produkt při použití dotazu ,,univerzita" nabídl. Řekli mu, že chyba byla na jeho straně. Měl zadat přesnější dotaz.
Larry se Sergeyem tak objevili lepší způsob. Přišli na to, že můžou určit kvalitu webové stránky - jak relevantní by její obsah byl k zodpovězení uživatelova dotazu - podle toho, které další stránky na ni odkazují. Najděte stránku, na níž odkazuje spousta jiných stránek, a pravděpodobně jste nalezli stránku s kvalitnějším obsahem (Tento způsob vychází z algoritmu PageBank, na němž je vyhledávání Google založeno a který byl pojmenován po Larrym Pageovi).

*****

Kniha Jak funguje Google mne opravdu bavila, nejedná se o žádnou učebnici, i když na druhou stranu, nejjednodušší čtení to také nebylo. Přesto se v ní dozvíte mnoho zajímavého jak o Googlu tak ze světa managementu. Navíc věřím, že i když nechci v budoucnu zakládat celosvětově úspěšnou firmu, rady a tipy můžu obrátit a aplikovat je na sebe - na budoucího, snad právě i díky této knize úspěšného, zaměstnance. Plný počet nedávám jen proto, že bych uvítala ještě o maličko víc informací ze zákulisí firmy. Knihu tak doporučuji nejen těm, koho zajímá Google samotné, ale také lidem, kteří se zajímají o management (či ho dokonce studují), věřím, že v ní totiž najdete užitečné a zajímavé informace, které v budoucnu využijete. 

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji internetovému knihkupectví KNIHCENTRUM.
Knihu najdete ZDE.

Posted in | 1 Comment

RECENZE: Galgad - Ergall

By MishyV | Published pondělí 3. srpna 2015

O knize jsem vůbec nic neslyšela, a tak když mi byla nabídnuta k recenzi a já na nabídku kývla, neměla jsem před čtením vysoká očekávání. Ale mohla jsem. Kniha by mne nezklamala...

Zdroj

Název: Galgad
Autor: Ergall
Nakladatelství: vlastní náklad
Počet stran: 232
Rok vydání: 2015

Galgad, strážce Země, se po staletích probudí a velmi rychle zjistí, že svět už není takový, jaký býval. Nerovnováha v přírodě, za kterou mohou lidé, je znát na každém kroku. O to horší je však fakt, že nerovnováha panuje i mezi jednotlivými lidskými kmeny. Obyvatelé Imrihu spolu s dalšími kmeny stojí proti hrozbě Órmanů, kteří jsou v přesile a v dobývání území a ničení přírody je nezastaví opravdu nikdo. Alespoň to tak vypadá, dokud se do záchrany Země nezapojí její strážce Galgad...

Malá knížka, která však v sobě skrývá zajímavý fantasy příběh. Zpočátku budete mít možná zamotanou hlavu a budete se chvíli do děje dostávat, tak jako tomu ostatně u příběhů v neobvyklém prostředí či s neobvyklými postavami bývá. Po počátečním tápání už však příběh plyne nenásilně a rychle.

Přestože je hlavní zápletka, k jejímuž vyvrcholení se děj ubírá, známá od začátku, začtete se i do dalších vedlejších příhod, které s dějem bezprostředně souvisí a napomáhají hlubšímu pochopení celé situace. K tomu pomáhá i velmi dobré vykreslení charakterů jednotlivých postav. Hlavně ty a jejich činy vás nenechají chladnými. 

Většinu knihy zabírá děj, který je plný akce. Popisy jsou krátké, postačují ale k tomu, aby si čtenář uvědomil krásu a fungování přírody. Je pravda, že jsem si však hlavně v popisných pasážích dlouho zvykala na autorův osobitý styl psaní, je totiž vidět, že by každý z nás použil jiná slovní spojení či věty, k vyjádření stejné věci či skutečnosti. To je ale jen můj subjektivní názor, který souvisí s mým vyjadřováním, mnoho z vás se určitě nad autorovým stylem psaní ani nepozastaví.

*****

Knihu bych doporučila nejen milovníkům klasické fantasy, ale hlavně čtenářům, kteří chtějí při čtení přemýšlet. Fantasy prvky v příběhu samozřejmě jsou, ale pro mne je přebily ony podněty k přemýšlení. Autor dává jasně najevo, že se mu změny, které lidé v přírodě provedli, nelíbí. Navíc nám i nenásilně ukazuje, proč jsou tyto změny špatné a jak špatní dokáží být sami lidé. Nechává už ale jen na nás, co si o tom všem myslíme my. 

*****

Začalo mu svítat, zubři, prasata, losi, bažanti, tetřívci, lišky, zajíci. Jak to, že nenašel i jiné stopy? Kde jsou vlci, medvědi, rysové?
,,Šelmy, šelmy, to opakoval Algyr," uprostřed ticha mu přejel mráz po zádech. ,,Liška zubra neuloví, ani jelena neskolí. Kde jsou zbylé šelmy?"
V tu chvíli si uvědomil vážnost Algyrových slov. Harmonie, vyvíjená po miliardy let, je narušena. Zvěř pasoucí se na rostlinách se bez predátorů přemnoží, sežere všechnu zeleň, promění zem v pustinu, pak hlady zemře. Koloběh života a smrti je narušen. 

*****

Vlastní hodnocení:


Fantasy, která má i zajímavý výchovný nádech, jež nás nutí přemýšlet, si mne získala. Získala si mne právě onou stránkou vybízející mě k zamyšlení. Samotný příběh je povedený, i když mě díky předvídatelnosti některých událostí do kolen přímo nedostal. Kniha jako celek se mi ale líbila a myslím si, že by si v ní každý čtenář našel to své - prvky fantasy, zajímavý příběh, historické prvky i apel na čtenáře. Podle informace na zadní straně knihy to vypadá, že je Galgad prvním takovýmto příběhem, ne však posledním. Sama se už na ty další těším!

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji autorovi. 
Více o knize naleznete ZDE.

Posted in | 1 Comment

RECENZE: Město z popela - Cassandra Clareová

By MishyV | Published neděle 2. srpna 2015

Recenze obsahuje spoilery k událostem v prvním díle série Nástroje smrti.


První díl mne rychle vtáhl do děje a druhý mě z něj už nepustil. 

Zdroj

Název: Město z popela
Originální název: City of Ashes
Autor: Cassandra Clareová
Série: Nástroje smrti
Nakladatelství: Knižní klub
Překlad: Eva Maršíková
Počet stran: 392
Rok vydání originálu: 2008
První vydání v ČR: 2013

Clary ví, že pokud se jednou připletla mezi lovce stínů, mezi které, aniž by to věděla, patří, není cesty zpět. Nadšená z toho není a nejraději by byla, kdyby ona i všichni její kamarádi a blízcí byli v bezpečí a v klidu doma. To však půjde těžko, když její matka leží v kómatu, zatímco ona se svými přáteli a potažmo i Spolkem stojí proti hrozbě jménem Valentýn. Do toho se navíc připletou rodinné záležitosti, protože Clary má najednou jak bratra, tak otce. A Simon by nerad zůstal jen kamarád... Clary z toho jde hlava kolem, ale nemá čas o všem přemýšlet. Valentýn na nic nečeká.

Druhý díl série Nástroje smrti bezprostředně navazuje na díl první, a tak nečekejte žádné nové uvádění do děje či pár stránek potažmo kapitol na rozjezd, naopak. Autorka na nic nečeká a všechny postavy okamžitě vrhá do dalšího dobrodružství a nebezpečí. Určitě bych tak knihu nikomu nedoporučovala bez přečtení předchozího dílu, jen díky němu budete chápat jak děj, tak vztahy mezi jednotlivými postavami.

Nadále můžeme sledovat hned několik příběhů hlavních postav, které se ale čím dál tím úžeji prolínají. Na povrch vyvstávají dávné pravdy ale i nové záležitosti. Autorka tentokrát sáhla po oblíbeném milostném trojúhelníku, do kterého ještě vložila zakázanou lásku. O emocionální náboj tedy není nouze. A to ani nemluvím o nenávisti, která se mezi jednotlivé postavy často staví.

Děj má díky velkému množství dialogů rychlý spád a kniha se tak velmi dobře čte. Příběh po celou dobu směřuje k velkému vyvrcholení, po cestě se však vyskytne i mnoho malých, zato důležitých odboček. Spisovatelka Cassandra Clareová navíc umí děj okořenit nečekanými a důležitými informacemi, přičemž si tu nejdůležitější znovu ponechala až nakonec. Čtenáři tak nenechává prostor k nadechnutí, a ten nemá jinou možnost, než se co nejdříve pustit do dalšího dílu...

*****

Knihu bych doporučila všem čtenářům, kterým se líbil první díl, protože pak je tato kniha určitě nezklame, autorka totiž standard drží stále vysoko.

*****

Podíval se někam za ni a pak zase rychle zpět. ,,Nezdám se ti jinej?" zeptal se. 
Zvedla pohled a podívala se mu do očí. Měly barvu černé kávy - ne úplně černou, ale sytě hnědou s nádechem šedé nebo oříškové. Zdá se jí jiný? Možná byla z toho chování od chvíle, kdy zabil vyššího démona Abaddona, cítit větší sebejistota. Ale také na něm byla znát určitá ostražitost, jako by na něco čekal nebo něco vyhlížel. Toho si předtím všimla i na Jaceovi. Možná to bylo jen vědomí smrtelnosti. ,,Pořád jsi Simon."
Přivřel oči, jakoby úlevou, a když spustil řasy dolů, všimla si, jak má najednou vystouplé lícní kosti. Určitě musel zhubnout, pomyslela si a chystala se to i říct, když tu se najednou Simon sklonil a políbil ji.

*****
Vlastní hodnocení:
Předchozímu dílu jsem dala plný počet. Možná jsem si měla nechat maličkou rezervu na posun. Tentokrát jsem si tu rezervičku nechala. Ne proto, že by mi druhý díl přišel nějak znatelně horší, vůbec ne, jen mám pocit, že to autorka mohla trošku vygradovat. Věřím však, že si to nechává do dalších dílů...

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji internetovému knihkupectví MegaKnihy.cz
Knihu naleznete ZDE.

Posted in | Leave a comment

Rozbaleno #24

By MishyV | Published pondělí 20. července 2015

Ahoj všichni :)

Dlouho jsem nepřidala žádné rozbaleno, protože jsem byla moc líná a zároveň na knížk moc natěšená :) Teď jsem si ale řekla, že vám své dva přírůstky z minulého týdne ukážu :)

Nejdřív se pochlubím knihou, jejíž rozbalování jsem ale nevyfotila. Jde o knihu Galgad, o které jsem neslyšela až do chvíle, kdy se mi ozval sám autor (ani to jsem nepoznala O:)) s tím, jestli nechci knihu zrecenzovat. Potom, co jsem si o knize něco málo přečetla, jsem nadšeně souhlasila a už teď se na těsím, až se vrhnu do čtení :)
Jako milovník pevných vazeb bych čekala, že se mi obal knihy nebude moc líbit, ale opak je pravdou. Kniha je neobvyklého - malého - formátu a díky paperbacku je i skvěle ohebná, takže je ideální třeba do tašky na cesty, protože se nejen pohodlně skladuje ale dobře se s ní i manipuluje :))

Druhým přírůstkem, kterým se pochlubím, je kniha, kterou mám na zrecenzování od internetového knihkupectví knihcentrum a opravdu se na ni těším. Znáte mě, nejsem typický knižní bloger, který čte jen beletrii, nejlépe Young Adult. Naopak si moc ráda přečtu skutečné příběhy a informace. A na ty se v této knize těším...




Kdo z vás by si chtěl přečíst knihu Jak funguje Google? Společnost, která ovlivňuje nejen internetový život většiny z nás nechává čtenáře nahlédnout pod svou pokličku a já jsem více než zvědavá, co všechno se dozvím :)


Tohle jsou tedy mé dva nové přírůstky do knihovničky, na které brzy čekejte recenzi :)
Jaké nové knížky máte doma vy? Četli jste Galgad či Jak funguje Google? 
Hezký den
Míša

Posted in | 6 Comments

Hipsterský TAG

By MishyV | Published čtvrtek 9. července 2015

Ahoj všichni :)
Protože v poslední době přidávám málo článků a jsou to výhradně recenze, myslela jsem si, že by se vám líbil nějaký TAG. Na blogu u Lucy jsem jeden našla a protože se mi líbil, vypůjčila jsem si ho :) Abych ale řekla pravdu, u poloviny otázek naprosto netuším, co odpovím, takže... Jdeme na to? :D

1. Populární kniha nebo série, kterou nemáš ráda
Tak tohle je jednoduché, nad odpovědí nemusím vůbec přemýšlet. Hvězdy nám nepřály je kniha, která mne vůbec neoslovila, většinu času jsem měla chuť Hazel propláchnout pusu i mozek. Maličko si u mne tento příběh vylepšil reputaci díky filmovému zpracování, kde naštěstí Hazel nebylo vidět do hlavy :D

2. Populární kniha, kterou miluješ a druzí ji nemají rádi
Nevím, jestli to pak je až tak populární kniha? Druhá šance, lásko byla kniha, která se mi velmi líbila a přitom jsem zaznamenala spoustu spíš negativních ohlasů či rovnou odsuzujících slov, že lidé tuhle knihu vůbec nebudou číst... Já ji ale můžu jedině doporučit, pokud se chcete odreagovat :)

3. Milostný trojúhelník, ve kterém hlavní postava skončila s někým jiným, než jsi chtěla
Určitě se to stalo už mnohokrát, já si v tuhle chvíli vybavuju jen Bellu a Jacoba. I když celá série nepatří k mé ani trochu oblíbené, jako puberťačka jsem ji četla a když už jsem měla někomu držet palce, vždycky to byl Jacob!

4. Populární žánr, který stále nechápeš a nemáš ráda
Jsem čtenář, který si podle žánrů moc nevybírá. Dokážu si zamilovat knihu jakéhokoli žánru, a tak tu otázku tak trochu otočím - žánr, který máš ráda, i když to ostatní moc nechápou: biografie nebo nejlépe autobiografie. Pokud to bude autobiografie nějakého sportovce, na 110% se od ní neodtrhnu, dokud ji nedočtu :)

5. Oblíbená postava, kterou nemáš ráda
Taková Mia z Jestli zůstanu mi k srdci vůbec nepřirostla, i když ostatní ji v knize měli celkem rádi. O Edwardovi ze Stmívání ani nemluvím. A co třeba taková Tris z Divergence mi taky moc nešla pod vousy (vždyť taky žádné nemám, žejo...).

6. Populární autor, jehož stále nemáš rád
Tady přichází na řadu moje averze vůči Johnu Greenovi, i když si to chudák vysloužil jednou (pro mě) nepovedenou knihou a velkým humbukem, který se kolem něj strhl... Hodlám ale dát jemu i dalším jeho knihám šanci :)

7. Populární série, kterou si vůbec nechceš přečíst
Vůbec si nevybavuji populární sérii, která by mne nelákala. Teď snad ani nevím, jaké jsou populární série :D Když bych si to ale poupravila na populární knihu, kterou si nechci přečíst, byl by to Muž jménem Ove nebo takový Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel.

 8. Filmové zpracování, které máš raději než knihu
Tady znovu jednoznačně odpovím Hvězdy nám nepřály. Opravdu v nich Hazel nebyla tak nesnesitelná, asi proto, že jsme neměli možnost vidět do její hlavy a poslouchat tu její přechytralost ;)

Jak byste odpověděli vy? Nikoho nenominuji, ale ráda bych si vaše odpovědi přečetla, tak mi kdyžtak hoďte odkaz do komentářů :))
Hezký den
Míša

Posted in | 2 Comments

RECENZE: Norsko v noci - Derek B. Miller

By MishyV | Published středa 8. července 2015

Jako milovník všeho, co je jakkoli spojené s Norskem, jsem si tuhle knihu chtěla přečíst už jen kvůli názvu. A zklamaná jsem rozhodně nebyla, i když nešlo jen o Norsko, ale také o židovství či Kosovo...

Zdroj

Název: Norsko v noci
Originální název: Norwegian by Night
Autor: Derek B. Miller
Nakladatelství: KNIHA ZLIN
Překlad: Pavel Černovský
Počet stran: 330
Rok vydání originálu: 2013
První vydání v ČR: 2015

*****

Sheldon Horowitz se na stará kolena na popud své vnučky přestěhuje do Osla. Rhea, vnučka, ho chce mít pod dohledem, protože starý Sheldon už vykazuje známky pomatenosti a Rhea ho tak chce mít pod dohledem. To ale netuší, že se její dědeček velmi brzo po příjezdu připlete k vraždě sousedky. Nepodaří se mu zachránit ji, a tak alespoň uteče s jejím synem a snaží se ho podle jeho nejlepšího vědomí a svědomí udržet naživu a v bezpečí. Společně překonají mnoho překážek a Sheldon navíc nám i chlapci odvypráví svůj životní příběh. Příběh židovského Američana, který který chce zlepšit svět i sebe.

Kniha Norsko v noci by se dala označit za román s prvky thrilleru. Čtenář si přečte o velkém množství životních příběhů, které se navzájem úzce prolínají. Nejdůležitější je však ten, který vypráví sám Sheldon Horowitz. Jeho příběh je plný mnoha životních tragédií, přičemž Sheldona tíží i tragédie světové. A za mnoho z nich si Sheldon klade vinu. Často přemítá, co mohl udělat jinak, nebo si jen situace stále dokola přehrává. A to silně ovlivňuje jeho chování. Román má tak silně psychologický nádech. 

Velkou roli v celém příběhu hrají i sociální faktory. Sheldonovo židovství, srbská a kosovská národnost, ale také národnost americká a norská. Když se k těmto hnacím motorům, které jednotlivé postavy pohánějí, přidá i nenávist a vina, vzniknou silné emoce a konají se často až nepochopitelné činy. Rozdíly mezi jednotlivými národnostmi autor, Sheldon i jiné postavy často rozebírají, a tak čtenář vidí, co si asi Američan myslí o Norech, či Srbové o Kosovanech.

Detektivní a thrillerové prvky jsou v ději důležité, dodávají mu totiž spád a vyvažují tak delší pasáže, kdy se Sheldon vrací hlavně ke své minulosti, přesto bych řekla, že hrají až druhé housle. Životní trable Sheldona a jeho blízkých autor vypráví zdá se náhodně, přesto vždy záhy poznáte, proč se Sheldon, ať už v mysli či slovem, k dané epizodě svého života nebo života někoho jiného, vrací. Jedna věc vás ale bude při čtení udržovat na vážkách, a to Sheldonova údajná demence. Díky ní budete stále hádat, zda si Sheldon jen vymýšlí a přikresluje tak svůj život, který sám považuje spíše za obyčejný.

Obyčejný ale opravdu není, už jen proto, že Sheldon nepřemýšlí, jako ,,obyčejný člověk". Nejen, že vidíte do hlavy člověka, který má pořád pocit, že dělá pro svět i své okolí málo, ale také vidíte do hlavy člověku, jež má za sebou vojenský výcvik, a tak přemýšlí i ve svém pokročilém věku jako voják, který stále čelí nebezpečí.

*****

Rhea má potřebu věci vyjadřovat a vykládat a snaží se učinit svět pochopitelným, třebas by to bylo pouze pro ni samotnou.
Nechat něco být, přejít to a vydat se dál, odevzdat se mlčení - to není její styl.
Avšak Larsův ano. Lars dokáže přijmout lidstvo takové, jaké je vidí. Neprojevuje se přívalem slov, myšlenek a zkratů, náhlých prozření a nečekaných propadů, ale schopností čelit tomu, co přichází. Vidět to jasně. Říct pouze to, co je nutné říct, a skončit. Co je pro Rheu akt vůle, to je pro Larse běh života.

*****


Knihu Norsko v noci bych doporučila lidem, kteří mají chuť při čtení přemýšlet a zamýšlet se nad životem Sheldona, životem svým i nad mezinárodními problémy. Samotné se mi kniha líbila, nejde však o knihu, kterou bych přečetla jedním dechem. Právě kvůli tomu, že před dějem má přednost psychologická, sociologická a politická stránka příběhu, četla jsem pasáže s myšlenkami, názory a jednotlivými životními příběhy déle, snažila jsem se myšlenky vstřebat a sama si z nich něco vzít. Člověk si ani neuvědomí, kolik se toho může od židovského Američana či kosovského migranta naučit. Čtenář navíc pozná, že je autor odborníkem na mezinárodní politiku. Děj pro mne byl až druhořadý, i když je sám o sobě také zajímavý, hlavně díky Sheldonovi a jeho netradičním záchranným postupům. 

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji internetovému knihkupectví KNIHCENTRUM.
Knihu naleznete ZDE.

Posted in | 2 Comments

RECENZE: Básník - Dominik Dán

By MishyV | Published neděle 28. června 2015

Dostala jsem do ruky první ,,dánovku" a  hodně jsem se na ni těšila, protože jsem o tomto autorovi a jeho detektivkách hodně slyšela. Rovnou prozradím, že zklamaná jsem rozhodně nebyla.

Zdroj

Název: Básník
Autor: Dominik Dán
Nakladatelství: slovart
Překlad: Josef Šmatlák
Počet stran: 326
Rok vydání originálu: 2013
První vydání v ČR: 2015

*****

Richard Krauz je mladý začínající detektiv, který pracuje na oddělení vražd s kolegy a také kamarády Burgerem a Hanzelem. Píše se rok 1988 v Československu, a tak kriminalisté musí víc řešit problémy politického rázu, a to i když mají zrovna vyšetřovat vážný případ. Tento případ  je závažný a zároveň zajímavý, protože nejde o pouhou vraždu. Tělo mrtvé je vlastně vzkaz. O to zajímavější vzkaz je, když je vlastně adresován Krauzovi...

Detektivka Básník je již 18. knihou v sérii,ve které je hlavní postavou právě Richard Krauz. Přestože mají knihy jednu ústřední postavu, okolo které se všechny příběhy točí, můžete stejně jako já sáhnout po jakékoli knize, aniž byste se v ní ztráceli či přišli o pořádný krimi zážitek. Každá kniha je totiž samostatný příběh. Přesto budete možná na začátku trošku zmatení, protože vás Dominik Dán vrhne do zatím spíše líného děje, kdy však každou kapitolu popisuje z pohledu jiné postavy. Postupně ale budete stále více poznávat prostředí a příběh samotný a uvidíte, proč byl některý úhel pohledu důležitý. V závěru už do sebe všechny díly skládačky perfektně zapadají.

Jako milovník severských detektivek jsem povětšinou zvyklá na mrazivé prostředí severu, v tomto případě jsem ho však velmi ráda vyměnila za nám všem blízké Československo a rok 1988. Přestože v knize není ústředním tématem politika a komunistický režim, dějem se prolíná a nejednou udává směr. Čtenáři, kteří si toto období pamatují, si ho tak připomenou, my mladší si o něm alespoň uděláme obrázek. Právě zasazení děje bylo jednou z věcí, proč na mne kniha tak zapůsobila.

Druhou věcí, díky které se mi Básník tak líbil, byly hlavní postavy. Všechny tři detektivy z oddělení vražd jsem si oblíbila pro jejich upřímnost, smysl pro humor a schopnost postavit se za své přátele. I proto v knize najdete mnoho sprostých slov, sexuálních narážek apod., které ale k ději neodmyslitelně patří. Celkově v příběhu najdete hned několik, jak se říká, správných chlapů, kteří vás utvrzují v tom, že lidé nejsou jen špatní a za spravedlnost je potřeba bojovat. Na druhou stranu sami uvidíte, že lhát mohou opravdu všichni. 

Co se mi však na knize líbilo opravdu nejvíce je, že Dominik Dán drží čtenáře po celou dobu daleko od rozluštění hlavní zápletky. Můžete tedy víceméně pátrat a hádat společně s detektivy. Přestože v knize není žádný velký zvrat, který by všechno obrátil naruby, a příběh by se mohl zdát předvídatelný,  budete v závěru překvapeni nejen tím, jak do sebe všechno zapadá a jak měl nejen autor všechno do detailu promyšlené.

*****

,,No... nějak mi začalo rachtat kolo, tak jsem zajel stranou, abych se na něj mrknul."
Oba dva dopraváci naráz stočili své pohledy k pohledné sekretářce v autě. Mladší vyprskl smíchy, starší se ovládl.
,,Tak vy říkáte, že vám rachtalo kolo?"
,,Jo."
,,A už jste v pořádku?"
,,Jo."
Muži od VB se po sobě podívali.
,,Tak v tom případě můžete pokračovat," zasalutovali a jako na povel se oba otočili čelem vzad. 
Vladovi se ulevilo, otevřel dveře a chystal se usednout za volant. Neusedl, vzpomněl si, co si s Vierkou předtím řekli. 
,,Ale poslyšte..."zvolal za dopraváky.
Zastavili se a ohlédli.
,,Já ale nechci pokračovat, já jsem vlastně jel za váma."
,,Za náma?"
,,Za váma. Chci vám říct, že jsem našel mrtvolu."
Starší příslušník se vrátil k Vladovi. 
,,Tak vám rachtalo kolo..."
,,Jo."
,,... a našel jste mrtvolu."
,,Jo."
Starší dopravák mávl na mladšího kolegu.
,,Tak přece jen si fouknem! Podej mi ten vercajk."

 *****


Jak už jsem v úvodu zmiňovala, Básník byl moje první ,,dánovka". Už teď vím, že nebyla poslední, protože si příběhů s hlavní postavou Krauzem ráda přečtu víc. Pokud po přečtení mojí recenze stále ještě váháte, máte rádi detektivky, kde má vrah zajímavý motiv, nebo máte rádi příběhy zasazené do komunistického Československa, dál už neváhejte. Básník je pro mě dobře napsaná a do posledního detailu promyšlená krimi, která vás navíc pobaví. O Dánově básnění, co se vražd, pitev, erotiky a pití týká, ani nemluvím. 
 
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji týmu Dominika Dána. 
Více naleznete na facebooku Dominika Dána.

Posted in | 3 Comments

RECENZE: Krev na sněhu - Jo Nesbø

By MishyV | Published pátek 5. června 2015

Nedovedete si představit knihu Joa Nesbøho bez Harryho Holea? A co takhle Olav Johansen?

Zdroj
Název: Krev na sněhu
Originální název: Blod på snø
Autor: Jo Nesbø
Nakladatelství: Kniha ZLIN
Překlad: Kateřina Krištůfková
Počet stran: 151
Rok vydání v originálu: 2015
První vydání v ČR: 5. 6. 2015

*****

Olav Johansen je nájemný vrah. Sám o sobě říká, že se na nic jiného ani nehodí. Se svou prací je spokojený a dělá, co se od něho žádá. To však neznamená, že by neměl city. Je zamilovaný do němé Marie, kterou zachránil před životem prostitutky, očividně ho přitahují alespoň zdánlivě slabé a bezmocné ženy, jež má potřebu chránit. A tak nastane problém, když po něm šéf chce, aby zabil jeho ženu. Při pozorování před vraždou totiž Olav objeví ženin problém...

Je zřejmé, že hlavní postavou knihy Krev na sněhu je Olav Johansen a celý příběh se točí právě kolem něj. Mohlo by se zdát, že jde o jednoduchou postavu, která si žije svůj spokojený přízemní život, to vám ale Olav svou nenápadnou zpovědí vyvrátí a vy nahlédnete do jeho vlastního světa, který se občas může od reality dost lišit. 

Právě ona jednoduchost celého příběhu dává ději spád a navíc čtenáře dokonale zmate, což však zjistí až na samém konci. Jo Nesbø bravurně tahá za nitky ve vaší hlavě a dostane vás přesně tam, kam chce - do pohodlné důvěřivosti. A poté nejen vám sundá růžové brýle...

Dějová linka sama o sobě není nijak složitá, často také snadno předvídatelná. Všechno ale Nesbø čtenáři vynahradí psychologickou stránkou celého díla. Olav se vám společně s jeho způsobem uvažování a cítění dostane i na těch - chtělo by se říci - pár stránkách pod kůži a vy budete vše prožívat společně s ním. 

Mrazivé prostředí Osla v 70. letech dodává příběhu ten správný nádech a hlavně po dočtení poslední stránky vám i v nynějších u nás tropických teplotách bude běhat mráz po zádech. A dost možná si ani nevzpomenete na charismatického Harryho Holea...


*****
Knihu Krev na sněhu bych doporučila všem čtenářům, kteří se rádi nechají překvapit a stejně tak rádi se ponoří do zajímavého světa jednoho (ne)obyčejného vraha. Pokud se vám líbila série Harryho Holea od Joa Nesbøa, ani nový hlavní hrdina Olav vás nezklame, připravte se ale na naprosto odlišný typ příběhu, který má s těmi předchozími společné snad jen to, že je z kriminálního prostředí. A možná také to, že si vás hlavní hrdina, i když zrovna u Olava by to nikdo nečekal, omotá kolem prstu...

*****

Takže si to shrneme: Nedokážu jezdit pomalu, jsem měkký jako máslo, příliš snadno se zamilovávám, když se rozčílím, ztrácím hlavu, a nejde mi matika. Sem tam jsem něco přečetl, ale nemám žádné extra znalosti, rozhodně ne žádné použitelné. A píšu pomaleji, než roste stalaktit. 
K čemu proboha může teda chlap jako Daniel Hoffmann využívat člověka, jako jsem já?
Asi už jste si spočítali, že odpověď zní: Jako zabijáka. 

*****


Musím přiznat, že jsem se na knihu od Joa Nesbøho bez Harryho Holea těšila a zároveň mi to přišlo až nereálné. Očekávání však byla vysoká a tahle kniha je naplnila, i když úplně jiným způsobem. Zvláštním způsobem jsem si třeba oblíbila Olava, který se sám považuje za prostého a skoro až hloupého člověka, čtenář si ale rychle uvědomí, že to není tak úplně pravda. Ráda jsem například četla vsuvky z toho, co si Olav pamatuje z přírodovědných knížek. Čtení jsem si užívala, jde o jednohubku, která vás díky charismatu hlavní postavy rychle vtáhne do děje a vyplivne vás až poslední řádek, který teprve dodá knize ten správný význam a nádech. Pokud bych něco maličko mohla vylepšit, byla by to ona předvídatelnost, která většinu knihy provází. Ale ani ta není konečná a na konci se vsadím, že většina z vás bude kroutit hlavou nad tím, co všechno vám uniklo.

Pokud jsem vás nenavnadila já, třeba vám k tomu pomůže oficiální trailer knihy.


Za e-knihu k recenzi děkuji nakladatelství KNIHA ZLIN
Knihu najdete ZDE.

Posted in | 1 Comment

Search

Swedish Greys - a WordPress theme from Nordic Themepark. Converted by LiteThemes.com.