RECENZE: Básník - Dominik Dán

Dostala jsem do ruky první ,,dánovku" a  hodně jsem se na ni těšila, protože jsem o tomto autorovi a jeho detektivkách hodně slyšela. Rovnou prozradím, že zklamaná jsem rozhodně nebyla.

Zdroj

Název: Básník
Autor: Dominik Dán
Nakladatelství: slovart
Překlad: Josef Šmatlák
Počet stran: 326
Rok vydání originálu: 2013
První vydání v ČR: 2015

*****

Richard Krauz je mladý začínající detektiv, který pracuje na oddělení vražd s kolegy a také kamarády Burgerem a Hanzelem. Píše se rok 1988 v Československu, a tak kriminalisté musí víc řešit problémy politického rázu, a to i když mají zrovna vyšetřovat vážný případ. Tento případ  je závažný a zároveň zajímavý, protože nejde o pouhou vraždu. Tělo mrtvé je vlastně vzkaz. O to zajímavější vzkaz je, když je vlastně adresován Krauzovi...

Detektivka Básník je již 18. knihou v sérii,ve které je hlavní postavou právě Richard Krauz. Přestože mají knihy jednu ústřední postavu, okolo které se všechny příběhy točí, můžete stejně jako já sáhnout po jakékoli knize, aniž byste se v ní ztráceli či přišli o pořádný krimi zážitek. Každá kniha je totiž samostatný příběh. Přesto budete možná na začátku trošku zmatení, protože vás Dominik Dán vrhne do zatím spíše líného děje, kdy však každou kapitolu popisuje z pohledu jiné postavy. Postupně ale budete stále více poznávat prostředí a příběh samotný a uvidíte, proč byl některý úhel pohledu důležitý. V závěru už do sebe všechny díly skládačky perfektně zapadají.

Jako milovník severských detektivek jsem povětšinou zvyklá na mrazivé prostředí severu, v tomto případě jsem ho však velmi ráda vyměnila za nám všem blízké Československo a rok 1988. Přestože v knize není ústředním tématem politika a komunistický režim, dějem se prolíná a nejednou udává směr. Čtenáři, kteří si toto období pamatují, si ho tak připomenou, my mladší si o něm alespoň uděláme obrázek. Právě zasazení děje bylo jednou z věcí, proč na mne kniha tak zapůsobila.

Druhou věcí, díky které se mi Básník tak líbil, byly hlavní postavy. Všechny tři detektivy z oddělení vražd jsem si oblíbila pro jejich upřímnost, smysl pro humor a schopnost postavit se za své přátele. I proto v knize najdete mnoho sprostých slov, sexuálních narážek apod., které ale k ději neodmyslitelně patří. Celkově v příběhu najdete hned několik, jak se říká, správných chlapů, kteří vás utvrzují v tom, že lidé nejsou jen špatní a za spravedlnost je potřeba bojovat. Na druhou stranu sami uvidíte, že lhát mohou opravdu všichni. 

Co se mi však na knize líbilo opravdu nejvíce je, že Dominik Dán drží čtenáře po celou dobu daleko od rozluštění hlavní zápletky. Můžete tedy víceméně pátrat a hádat společně s detektivy. Přestože v knize není žádný velký zvrat, který by všechno obrátil naruby, a příběh by se mohl zdát předvídatelný,  budete v závěru překvapeni nejen tím, jak do sebe všechno zapadá a jak měl nejen autor všechno do detailu promyšlené.

*****

,,No... nějak mi začalo rachtat kolo, tak jsem zajel stranou, abych se na něj mrknul."
Oba dva dopraváci naráz stočili své pohledy k pohledné sekretářce v autě. Mladší vyprskl smíchy, starší se ovládl.
,,Tak vy říkáte, že vám rachtalo kolo?"
,,Jo."
,,A už jste v pořádku?"
,,Jo."
Muži od VB se po sobě podívali.
,,Tak v tom případě můžete pokračovat," zasalutovali a jako na povel se oba otočili čelem vzad. 
Vladovi se ulevilo, otevřel dveře a chystal se usednout za volant. Neusedl, vzpomněl si, co si s Vierkou předtím řekli. 
,,Ale poslyšte..."zvolal za dopraváky.
Zastavili se a ohlédli.
,,Já ale nechci pokračovat, já jsem vlastně jel za váma."
,,Za náma?"
,,Za váma. Chci vám říct, že jsem našel mrtvolu."
Starší příslušník se vrátil k Vladovi. 
,,Tak vám rachtalo kolo..."
,,Jo."
,,... a našel jste mrtvolu."
,,Jo."
Starší dopravák mávl na mladšího kolegu.
,,Tak přece jen si fouknem! Podej mi ten vercajk."

 *****


Jak už jsem v úvodu zmiňovala, Básník byl moje první ,,dánovka". Už teď vím, že nebyla poslední, protože si příběhů s hlavní postavou Krauzem ráda přečtu víc. Pokud po přečtení mojí recenze stále ještě váháte, máte rádi detektivky, kde má vrah zajímavý motiv, nebo máte rádi příběhy zasazené do komunistického Československa, dál už neváhejte. Básník je pro mě dobře napsaná a do posledního detailu promyšlená krimi, která vás navíc pobaví. O Dánově básnění, co se vražd, pitev, erotiky a pití týká, ani nemluvím. 
 
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji týmu Dominika Dána. 
Více naleznete na facebooku Dominika Dána.

Posted in | 3 Comments

RECENZE: Krev na sněhu - Jo Nesbø

Nedovedete si představit knihu Joa Nesbøho bez Harryho Holea? A co takhle Olav Johansen?

Zdroj
Název: Krev na sněhu
Originální název: Blod på snø
Autor: Jo Nesbø
Nakladatelství: Kniha ZLIN
Překlad: Kateřina Krištůfková
Počet stran: 151
Rok vydání v originálu: 2015
První vydání v ČR: 5. 6. 2015

*****

Olav Johansen je nájemný vrah. Sám o sobě říká, že se na nic jiného ani nehodí. Se svou prací je spokojený a dělá, co se od něho žádá. To však neznamená, že by neměl city. Je zamilovaný do němé Marie, kterou zachránil před životem prostitutky, očividně ho přitahují alespoň zdánlivě slabé a bezmocné ženy, jež má potřebu chránit. A tak nastane problém, když po něm šéf chce, aby zabil jeho ženu. Při pozorování před vraždou totiž Olav objeví ženin problém...

Je zřejmé, že hlavní postavou knihy Krev na sněhu je Olav Johansen a celý příběh se točí právě kolem něj. Mohlo by se zdát, že jde o jednoduchou postavu, která si žije svůj spokojený přízemní život, to vám ale Olav svou nenápadnou zpovědí vyvrátí a vy nahlédnete do jeho vlastního světa, který se občas může od reality dost lišit. 

Právě ona jednoduchost celého příběhu dává ději spád a navíc čtenáře dokonale zmate, což však zjistí až na samém konci. Jo Nesbø bravurně tahá za nitky ve vaší hlavě a dostane vás přesně tam, kam chce - do pohodlné důvěřivosti. A poté nejen vám sundá růžové brýle...

Dějová linka sama o sobě není nijak složitá, často také snadno předvídatelná. Všechno ale Nesbø čtenáři vynahradí psychologickou stránkou celého díla. Olav se vám společně s jeho způsobem uvažování a cítění dostane i na těch - chtělo by se říci - pár stránkách pod kůži a vy budete vše prožívat společně s ním. 

Mrazivé prostředí Osla v 70. letech dodává příběhu ten správný nádech a hlavně po dočtení poslední stránky vám i v nynějších u nás tropických teplotách bude běhat mráz po zádech. A dost možná si ani nevzpomenete na charismatického Harryho Holea...


*****
Knihu Krev na sněhu bych doporučila všem čtenářům, kteří se rádi nechají překvapit a stejně tak rádi se ponoří do zajímavého světa jednoho (ne)obyčejného vraha. Pokud se vám líbila série Harryho Holea od Joa Nesbøa, ani nový hlavní hrdina Olav vás nezklame, připravte se ale na naprosto odlišný typ příběhu, který má s těmi předchozími společné snad jen to, že je z kriminálního prostředí. A možná také to, že si vás hlavní hrdina, i když zrovna u Olava by to nikdo nečekal, omotá kolem prstu...

*****

Takže si to shrneme: Nedokážu jezdit pomalu, jsem měkký jako máslo, příliš snadno se zamilovávám, když se rozčílím, ztrácím hlavu, a nejde mi matika. Sem tam jsem něco přečetl, ale nemám žádné extra znalosti, rozhodně ne žádné použitelné. A píšu pomaleji, než roste stalaktit. 
K čemu proboha může teda chlap jako Daniel Hoffmann využívat člověka, jako jsem já?
Asi už jste si spočítali, že odpověď zní: Jako zabijáka. 

*****


Musím přiznat, že jsem se na knihu od Joa Nesbøho bez Harryho Holea těšila a zároveň mi to přišlo až nereálné. Očekávání však byla vysoká a tahle kniha je naplnila, i když úplně jiným způsobem. Zvláštním způsobem jsem si třeba oblíbila Olava, který se sám považuje za prostého a skoro až hloupého člověka, čtenář si ale rychle uvědomí, že to není tak úplně pravda. Ráda jsem například četla vsuvky z toho, co si Olav pamatuje z přírodovědných knížek. Čtení jsem si užívala, jde o jednohubku, která vás díky charismatu hlavní postavy rychle vtáhne do děje a vyplivne vás až poslední řádek, který teprve dodá knize ten správný význam a nádech. Pokud bych něco maličko mohla vylepšit, byla by to ona předvídatelnost, která většinu knihy provází. Ale ani ta není konečná a na konci se vsadím, že většina z vás bude kroutit hlavou nad tím, co všechno vám uniklo.

Pokud jsem vás nenavnadila já, třeba vám k tomu pomůže oficiální trailer knihy.


Za e-knihu k recenzi děkuji nakladatelství KNIHA ZLIN
Knihu najdete ZDE.

Posted in | 1 Comment

RECENZE: Nestydaté plavky - C. D. Payne

Kniha, která vypadá velmi nenápadně, ale po jejím přečtení tuším, že může zaujmout každého čtenáře!

Zdroj
Název: Nestydaté plavky
Originální název: Cheeky Swimsuits of 1957
Autor: C. D. Payne 
Nakladatelství: JOTA
Překlad: Naďa Funioková
Počet stran: 312
Rok vydání v originálu: 2014
První vydání v ČR: 2015

*****

Colm Moran je syn zámožných rodičů, a tak si prošel bezstarostným mládím, kdy jeho jedinou starostí bylo, aby dostudoval univerzitu. To se mu nakonec povedlo, a tak přemýšlí, co bude dělat dál. Chtěl by v Hollywoodu točit filmy, ale pro začátek by od otce potřeboval finanční podporu. Ten už však synovi dal spoustu peněz na různé rozmary a Colmův nápad se mu moc nezdá. Slíbí mu ale, že mu peníze dá, pokud zvládne rok pracovat ve firmě po jeho zesnulém strýci, která vyrábí plavky pro otylé ženy. Colm není nadšený, že se bude muset přestěhovat do malého městečka na západním pobřeží přes celé Státy. Nakonec na to ale kývne... 

Hlavní postavou je mladý a chytrý Colm, přesto je tato kniha díky jeho naivitě, neobratnosti ale i vtipu velmi zábavná. Nudit se nebudete ani s jeho hospodyní Jean, se kterou se snaží seznámit, i když to jde velmi ztuha. Colm je v příběhu pořád obklopen ženami (a boubelky v plavkách to většinou nejsou) a většině se snaží dostat do přízně. Ne vždy to ale funguje, jindy zas jde naopak všechno moc rychle. A tak se Colm do všech vztahů tak zamotá, že se vám občas bude zdát, že již není cesty ven, jenže Colm se života nebojí...

Příjemnou změnou je prostředí a čas, ve kterém se celý příběh odehrává. Padesátá léta, západní pobřeží USA. Payne čtenáře nechává do tohoto prostředí nahlédnout, čtenář si tak snadno představí život v tehdejší Kalifornii a hlavně způsob myšlení lidí. Přece jen v knize stojíme u zrodu dvoudílných plavek, konkrétně miniaturních bikin. Dnes se již nad těmito plavkami nikdo nepozastaví, tehdy se však jednalo o přelom, který byl obdivován i zatracován, kontroverzní kus (nebo kousek?) oblečení. 

Děj se může čtenáři zdát občas líný, autor ale vtipně popisuje zaučování Colma do všech úseků výroby plavek, jeho nemotornost, ale i chytré a inovativní nápady. Vývoj dvoudílných plavek je také zajímavým zpestřením celého příběhu, nejpodstatnější je však Colmův osobní život, kde se odehrává jedna zápletka za druhou, aniž by se ta první byť jen vzdáleně vyřešila. 

*****

Knihu bych doporučila opravdu všem. Ať podobný žánr čtete nebo ne věřím, že vás kniha zaujme, pobaví vás a skvěle se u ní odreagujete. Zajímavý příběh vývoje bikin a k tomu životní příběh nezkušeného mladíka vás zaručeně zaujmou.

*****

,,A jak by podle vás taková hospodyně měla vypadat?" zeptala se a konečně ke mně zvedla obličej. Její oči měly úchvatnou světle oříškovou barvu.
,,Jako Agnes Mooreheadová. takové si obvykle vybírají v Hollywoodu. Nebo seberou nějakou tlustou černošku, pokud to má být legrace."
,,Budete se muset spokojit se mnou. Jmenuji se Jean Vallandová. Vařím večeře, ale žádné snídaně ani obědi, takže v tomhle ohledu se o sebe musíte postarat sám. Kromě toho umývám nádobí, obstarávám nákupy, peru a vysávám. Pokud nemáte nějaké nechutné osobní návyky, možná vám taky uklidím koupelnu. Dotazy?"
,,A co ještě neděláte?"
,,To nechám na vaší fantazii. Posaďte se do jídelny a já hned přinesu večeři."

*****


Sama jsem si nějak nedovedla představit, že bych podobné knihy četla a líbily se mi, ale řekla jsem si, že dám zrovna této knize šanci a jsem za to opravdu ráda. Dlouho mě žádná kniha tolik nepobavila, aniž by to bylo opravdu nuceným a přehnaným způsobem. Plný počet bodů knize neuděluji snad jen proto, že bych uvítala maličko méně předvídatelný děj. Všechno ostatní mi ale vynahradilo prostředí a čas, ve kterém se příběh odehrává, stejně jako milý a občas trochu nemotorný hlavní mužský hrdina. Mládí v hajzlu od stejného autora si tedy plánuji co nejdříve přečíst, protože doufám, že si u této knihy oddychnu stejně, jako u Nestydatých plavek.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji internetovému knihkupectví KNIHCENTRUM.
Knihu najdete ZDE.

Posted in | 2 Comments

RECENZE: Město z kostí - Cassandra Clareová

Série, kterou jsem si chtěla už dlouho přečíst a vlastně ani nevím proč. Očividně mě to ale táhlo správným směrem, protože se mi první díl opravdu líbil a už se plánuji vrhnout po tom druhém...

Zdroj
Název: Město z kostí
Originální název: City of Bones
Autor: Cassandra Clareová
Série: Nástroje smrti
Nakladatelství: Knižní klub
Překlad: Eva Maršíková
Počet stran: 416
Rok vydání originálu: 2007
První vydání v ČR: 2013

*****
Clary Frayová je se svým nejlepším kamarádem v klubu, když zahlédne dva mladíky, kteří pronásledují jiného muže. Protože se jí celá situace nezdá, jde se za nimi podívat. Když je najde ještě spolu s nějakou dívkou ve skladu, kde se chystají muže zabít, pokusí se je zastavit. Neúspěšně. Mladíci společně s dívkou se ale diví, že je Clary vidí. Jak je možné, že civil, Clary, může vidět lovce stínů a upíry? Vždyť Simon stojící u ní si nikoho nevšiml. Clary nemá ani tušení, jak moc tento večer a první setkání s Jacem a jeho přáteli obrátí její život naruby. 

Jak se v knize dozvíte, každá báchorka má reálný základ. A o tom se sami přesvědčíte, když v příběhu narazíte na každou nadpřirozenou bytost, kterou si jen dokážete představit. Ani tak se ale nemusíte bát, že by se jednalo o něco přehnaného, přitaženého za vlasy, naopak. Opravdu budete věřit, že takto možná svět kolem vás funguje. Děj je zasazen do reálného světa, většina se odehrává konkrétně v New Yorku. Proti světu civilů však existuje i podsvět a mezi nimi stojí lovci stínů.

Nemusíte se bát, že se budete muset prokousávat úvodním popisem jednotlivých světů, jejich fungování a poměrů mezi nimi, protože se všechno dozvíte za pochodu stejně jako hlavní hrdinka Clary. Většinu děje tak zabírají dialogy, které čtení velmi usnadňují a zrychlují.

Autorka dokázala do příběhu vložit stejnou měrou city i akci. Každý si tak v knize nalezne to své, ať už čeká boje mezi nadpřirozenem či nějakou tu lásku nebo zhrzenost. Nečekejte přehnané dokazování odvahy a zdlouhavé bitky, stejně tak ani věčnou lásku nebo srdceryvné scény.

To však neznamená, že by příběh postrádal emocionální náboj. Naopak. Různé emoce ve vás budou vyvolávat už samotné postavy, protože je každá jiná a svým přístupem k životu a nadpřirozenu jedinečná. Velmi jsem také ocenila, že Clary, hlavní hrdinka, není moc vysunuta do popředí a naopak dává autorka téměř stejný prostor příběhům všech postav, které jsou navíc velmi úzce propleteny.

Co jsem ale já na příběhu ocenila nejvíc byl fakt, že přestože se ubírá očekávaným směrem, vždy vás autorka něčím překvapí. Nejčastěji nějakou novou informací, která všechno buď dokonale zamotá, nebo rozlouskne. Očekávejte tak, že vaše domněnky budou často úplně mylné, ale autorka pro vás bude mít dokonalé vysvětlení, proč tomu tak je. 

*****
Knihu bych doporučila hlavně čtenářům, kteří mají rádi nadpřirozeno a dokážou se do neznámého světa ponořit. Přesto to neznamená, že pokud vás nebaví klasické upířiny, nebude se vám líbit ani Město z kostí. Může to být právě naopak, protože v poslední době se autoři zaměřovali hlavně na lásku mezi nadpřirozenou bytostí a lidmi, to však není případ Cassandry Clareové. 

*****
Clary už to nevydržela. Vykročila ze své skrýše za sloupem. ,,Ne!" vykřikla. ,,To nemůžeš."
Překvapený Jace se otočil tak prudce, že mu nůž vyklouzl z ruky a s řinčením přistál na betonové podlaze. Isabela a Alek se otočili společně s ním. Oba měli ve tváři stejný výraz údivu. Modrovlasý chlapec se ve svých poutech trochu uvolnil a ohromeně na ni zíral.
První promluvil Alek. ,,Co je tohle?" zeptal se a pohledem přejel od Clary ke svým společníkům, jako by snad oni měli vědět, co tu Clary dělá.
,,To je holka," opáčil Jace, když se vzpamatoval. ,,Určitě už jsi předtím nějakou viděl, Aleku. I tvoje sestra Isabela je holka." Udělal krok směrem ke Clary a mhouřil oči, jako by nevěřil tomu, co vidí. ,,Ona je civil," řekl, napůl pro sebe. ,,A vidí nás."

*****
Vlastní hodnocení:
Nemůžu dát knize jinak než plné hodnocení. Nejednalo se o jednu z těch knih, ze kterých si člověk sedne na zadek, přesto jsem v příběhu nenašla jedinou chybu a velmi se mi líbil. Nejvíc jsem ocenila celkovou propojenost všech dílčích příběhů a překvapivé momenty a zvraty. 

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji internetovému knihkupectví megaknihy.cz
Knihu najdete ZDE.

Posted in | 4 Comments

RECENZE: Nezbytná smrt Lewise Wintera - Malcolm Mackay

Máte rádi detektivky a chcete lépe vidět jak pod pokličku vyšetřování tak pod přípravy vraždy? První díl glasgowské trilogie vám nabídne obojí a ještě mnohem víc.

Zdroj



Název: Nezbytná smrt Lewise Wintera
Originální název: The Necessary Death of Lewis Winter
Autor: Malcolm Mackay
Nakladatelství: Panteon
Překlad: Ivan Němeček
Počet stran: 240
Rok vydání originálu: 2013
První vydání v ČR: 2015

*****

Calum MacLean je devětadvacetiletý nájemný vrah na volné noze. Když se mu ale s nenápadnou nabídkou práce ozve jeden z velikánů glasgowského podsvětí, je mu jasné, že by spolupráce u jedné zakázky končit nemusela. Calum později práci přijme a ujme se jí jako profesionál, nechce za sebou zanechat žádné stopy a dostat tak do potíží sebe či své zaměstnavatele. A to nedokáže každý...

Hned na začátku knihy najdete přehled postav, který vám doporučuji si pozorně přečíst, autor Malcolm Mackay se totiž rovnou pouští do příběhu a s popisováním všech vztahů a spojitostí se nadále moc nezdržuje. Vypravěči se po kapitolách střídají, a tak od samotného počátku máme možnost příběh sledovat hned z několika velmi rozdílných pohledů, kterými jsou pohledy nájemného vraha (a ne jednoho), lidí stojících v pozadí vraždy, detektiva, svědků i oběti. 

Díky různým pohledům se čtenář hlouběji ponoří do uvažování všech výše zmíněných postav, a protože se autor nebál poodhalit tajemství glasgowského podsvětí a způsob uvažování jeho jednotlivých členů, Chvílemi se vám tak může zdát, že čtete knihu: ,,Jak správně uvažuje nájemný vrah", která je sama o sobě velmi zajímavá a vlastně i poučná. Autor vás také naučí jak se chovat při domlouvání špinavé práce či spojenectví, nebo jak číst životní rutinu ostatních lidí. 

Pokud si však myslíte, že nejdůležitější zápletkou celé knihy je vražda Lewise Wintera, mýlíte se. Samotná vražda pouze rozpoutá další vlnu zápletek, které jsou daleko významnější. Každá postava se potýká se svými vlastními problémy a jak se v závěru dozvíme, v dalších dílech jich zřejmě bude ještě víc. 

Velmi jsem ocenila strohý jazyk, který dodává příběhu na syrovosti a reálnosti. Většina z nás přece jen nepřemýšlí ve zbytečně přezdobených větách, o to víc to platí pro nájemné vrahy a další zločince. 

Nakladatelství Panteon znovu vsadilo na v České republice méně známého autora a věřím, že touto sázkou znovu získá, protože příběh ze skotského Glasgow velmi nenuceně spojuje městské podsvětí se životem nic netušících lidí. Nejzajímavější je pohled do života nájemného vraha, který v této knize způsobuje, že vám vrah vlastně ani nebude připadat jako záporná postava.

*****

Nemusíte být milovník klasických detektivek, aby se vám kniha Nezbytná smrt Lewise Wintera líbila. Jde totiž o velmi netypickou detektivku. V tomto příběhu jde hlavně o detaily, které do sebe v závěru musí zapadat, protože čtenáři díky různým vypravěčům pachatele i všechny ostatní podrobnosti zločinu znají. Nejdůležitější a nejzajímavější je však pohled do života jednotlivých postav a celého glasgowského podsvětí. 

*****

Začátek je snadný. Zjistíte, kde vaše oběť bydlí, a sledujete ji. Když toho člověka dobře znáte, ušetříte si spoustu času. Mnozí lidé nakonec zabijí někoho, koho dobře znají. Lidi, se kterými pracovali, s kterými se v branži mnohokrát setkali. Mohli s nimi chodit na večírky. Mohli to dokonce být jejich přátelé. Ale stejně to uděláte, protože je to práce. Oběti to vědí, stejně jako útočníci. Když nevstoupíte do branže s otevřenýma očima, někdo vám je brzy otevře. Brzy poznáte, jak to chodí. Sledujete je, abyste poznali jejich rutinu. Každý má nějakou rutinu. Někdy je to složité, někdy v tom chaosu najdete jen zlomek rutiny. Jakmile proniknete do rutiny, máte je. 

*****

Vlastní hodnocení: 
Detektivka z glasgowského podsvětí se mi velmi líbila. Pokud bych jí měla něco vytknout, chybělo mi snad nějaké větší vyvrcholení v závěru, které by více vyčnívalo z celkového dojmu, který ve mně kniha zanechala. Všechno mi však vynahradily neotřelé úvahy jednotlivých postav, se kterými jsem se v jiné detektivce nesetkala. Pokud vás tedy zajímá, jak to chodí mezi nájemnými vrahy a dalšími zločinci, Malcolm Mackay vám to velmi jednoduše, srozumitelně a poutavě vysvětlí.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Panteon.
Knihu naleznete ZDE.

Posted in | Leave a comment

Rozbaleno #23

Ahoj všichni :)

Posledních pár dní, možná týdnů, jsem ,,such a mess" :) Zapomínám, nestíhám, mozek mi naprosto stávkuje atd atd atd... Jedno pozitivum to ale má, když zapomenete, že vám má přijít knížka (i když jste ji vyjednávali před dvěma dny!) a pak je to pořádné překvapení :) Takové, jaké bude teď pro vás :)
Takže? :))
PS: Vážně mám v příjmení krátké I!!! :D 




Uź tušíte? Ještě tak před půl rokem bych si takovou knihu určitě neobjednala, teď se na ni ale vážně těším. Hlavne potom, co jsem si znovu přečetla anotaci :))


Kdo z vás knihu četl? Chcete si ji přečíst nebo vás vůbec neláká? :)
Čtenářské chutě se očividně mění :))

Posted in | 3 Comments

Rozbaleno #22

Zdravím :)

Myslela jsem si, jak si už žádnou knihu na recenzi poslat nenechám, této knize jsem ale nemohla odolat! 




Kombinace detektivky a skotského prostředí mi nemohla uniknout :) Velmi děkuji nakladatelství Panteon za zaslání recenzního výtisku (bohužel poště to trvalo trošku déle) i za pozdrav :)) Recenzi očekávejte brzo! :)

Posted in | 5 Comments

Padesát odstínů šedi - násilí nebo erotika?

Zdroj
Už je tomu měsíc, co jsem se díky knihkupectví NEOLUXOR dostala na předpremiéru dlouho očekávaného filmu Padesát odstínů šedi. Protože mi to trvalo právě měsíc, než jsem se dostala k sepsání nějakého svého názoru na tento film, asi vám došlo, že jsem z něj nebyla zas tak nadšená ... Neviděla bych všechno ale zase tak černě, nebo spíš šedě?

Nestydím se přiznat, že jsem film opravdu vidět chtěla, prostě mě to zajímalo, i když jsem knihu před dvěma lety nedočetla (v půlce už mě to vážně nebavilo, jak jsem ale poslouchala ostatní, zřejmě jsem přišla o to nejlepší :D). Do kina jsem se tak vydávala s velmi nízkým očekáváním, což možná filmu v mých očích nakonec pomohlo.

Dlouho předtím, než se začalo natáčet, se spekulovalo, kdo bude hrát hlavní postavy. Každý měl svého favorita, Jamieho Dornana a Dakotu Johnson ale asi očekával málokdo. Možná i proto se o nich tak pochybovalo. Ani já nebyla výjimka a z obsazení jsem byla spíš na rozpacích. Bezdůvodně. Musím totiž uznat, že se oba dokázali do svých rolí vžít a jejich výkony jsem jim věřila.

Bohužel už jsem nebyla tak nadšená z děje, který mi trošku připomíná celosvětově známé seriály na způsob Ošklivky Betty. Nebo... mělo to vlastně nějaký děj? Asi tak bych to mohla taky vyjádřit. Nejvíc mne zklamal konec, ale třeba se ještě najde někdo, kdo neví, jak kniha/film končí, a tak nebudu spoilerovat. Snad jen ... Anastasia vážně neví co chce...

Zdroj
 Taky bych se ráda pozastavila nad označením erotický román. Možná to platí pro knihu (i když já přečetla 200 stran a dostala jsem se jen k prvnímu - lehce nereálnému - sexu), ve filmu se ale erotiky nedočkáte. Dakota občas ukáže poprsí, Jamie většinou jen záda, oba vzdychají = všechna erotika. Pokud tedy čekáte pořádnou erotiku, pusťte si raději doma ,,nějaké video", jestli vám tohle stačí, může s vámi jít na film i vaše mladší (dvanáctiletá) sestra.

Hodně musím ale pochválit hudbu. S tou si tvůrci opravdu vyhráli a dokazuje to i fakt, že písničky z filmu teď poslouchá celý svět, i když film takový úspěch zdaleka neměl.

Jak bych tedy film celkově zhodnotila? Průměrně. Jak říkám, bez děje (a u erotického románu i bez erotiky) to jde těžko, hlavně za ten příběh ale tvůrci filmu nemůžou (pokud se hodlali držet knižní předlohy, což prý celkem dodrželi). Na druhou stranu bych z filmu nedělala žádný propadák, pokud očekáváte oddychovku, pak jednu dokonalou dostanete, navíc se u některých vtipných či trapných scén i zasmějete. Myslím si, že je i zbytečné psát po internetu ,,hejty", které plynou jen z předem daného postoje (který vás nesmí shodit v očích vašich kamarádů). Odhoďte tedy předsudky a jděte si v klidu užít film, který vám dá sice stejně zajímavých zážitků, jako klasické americké románky ze střední, s popcornem, dobrou společností a hudbou to ale přežijete a zapomenete na okolní starosti.


Posted in , | 4 Comments

RECENZE: Šaraf - Raj Kumar

O islámu se v poslední době mluví opravdu hodně, většinou v negativních souvislostech. Tato kniha vám umožní nahlédnout do každodenního života v Saúdské Arábii a nahlédnout pod šátky muslimských žen...

Zdroj

Název: Šaraf
Originální název: Sharaf
Autor: Raj Kumar
Nakladatelství: Alpress
Překlad: Zdík Dušek
Počet stran: 320
Rok vydání originálu: 2011
První vydání v ČR: 2014

*****

V den, kdy Marjam slavila dvacáté narozeniny, jí podle tradice její otec Farhan oznámil jméno jejího budoucího muže, kterého si přesně o rok později musí vzít. Nečekaně je to překvapení i pro Marjaminu matku, která by se za normálních okolností na výběru manžela pro svou dceru mohla podílet. Jenže otec svou prvorozenou dceru před třiceti lety přislíbil synovi svého nejlepšího přítele, který ho tehdy zachránil před téměř jistou smrtí v poušti. Nader, jak se Marjamin budoucí manžel jmenuje, se zdá být dobrou partií a Marjam si nestěžuje, přesto si ale všimne, že její matku tato zpráva krajně rozrušila a se sňatkem nesouhlasí. Což platí i pro matku Nadera, nikdo však netuší proč. 

Marjam se už také nějakou dobu stará o svého synovce Turkiho, kterému zemřeli rodiče. Jednoho dne s ním musí k zubaři, americkému doktorovi, který si očividně všiml Marjaminy krásy. Jenže muslimky si nemohou vybírat, s kým se budou stýkat, koho budou milovat a už vůbec ne, pokud se jedná o muže, který nevyznává islám. Může se na tom něco změnit?

V knize Šaraf se objevuje velké množství postav, které jsou spolu ale často až nečekaně úzce propojené. Přestože je Marjam hlavní postavou, ke které se všechny životní události a příběhy ostatních postav vztahují, nejedná se pouze o klasický příběh zakázané lásky, který by jen byl zasazen do muslimské země. 

Autor Raj Kumar dokázal napsat velmi věrohodně vypadající děj, který se vám bude pod kůži dostávat jen nenápadně. Já sama jsem se do knihy začetla velmi jednoduše, přesto jsem většinou při čtení zůstávala klidná, příběh ve mne nevyvolával žádné velké emoce, které by mne upozorňovaly na to, že je tahle kniha opravdu dobrá, jak se mi to stává u jiných knih. Naopak, čtením jsem proplouvala, aniž bych věděla jak. Vlastně jsem si ani pořádně neuvědomila, že jsem otočila na poslední stránku. Přesto ve mne zanechala pozitivní pocity, se kterými teď píši tuhle recenzi...

Největším přínosem může být pro čtenáře bližší pohled do života muslimů, i když samozřejmě nemohu určit, kolik je v této knize pravdy. Ano, ženy mají v islámských zemích nižší postavení než muži, o demokracii v těchto státech nemůže být ani řeč, počínání náboženské policie vám také bude zvedat mandle, přesto si myslím, že vám může kniha pomoci lépe pochopit islám, a to hlavně díky chytré Marjam, která často vysvětluje, co je vlastně v Koránu napsáno a hlavně zdůrazňuje, že Bůh je jen jeden a je jedno, jestli ho nazýváte Alláhem nebo jinak. V knize jsou také zřetelně vidět rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, kde se vyznávání Koránu často liší, stejně tak jako rozdíly mezi jednotlivými rodinami a lidmi, hlavně tedy mezi mírumilovnými vyznavači islámu a fundamentalisty. 

*****

Knihu Šaraf bych doporučila hlavně lidem s otevřenou myslí, kteří se v těchto dnech nenechali strhnout nenávistnou vlnou vůči islámu a naopak se chtějí o tomto náboženství nenásilnou formou něco dozvědět. Stejně tak můžete zjistit mnoho o životě v Saúdské Arábii a podobných zemích, kde vládne jak stát, ale i náboženská policie a všem známé úplatkářství. Věřím, že si opravdu každý čtenář v knize najde něco, čím bude obohacen, i když také bude nad spoustou dalších faktů kroutit nechápavě či bezmocně hlavou.

*****

,,Co se děje, mami? Proč si nemůžu vzít Nadera?" zeptala se Marjam. 
Aiša se podívala na Farhana a stiskla rty.
,,O nic nejde, habibi," odpověděla nakonec a mávla rukou.
,,O nic nejde," zopakovala potichu a rozplakala se.
Farhan zmateně přihlížel. Kvůli čemu dělala takový povyk? Nader pocházel z dobré rodiny, zastával odpovědnou funkci ve Vojenské nemocnici krále Abdulazize a především byl dobrý muslim. Nepřidal se snad k mudžáhidům při svaté válce proti Sovětům v Afghánistánu, když ostatní včetně jeho vlastního syna Nabíla raději uprchli do Ameriky? A navíc on, generálmajor Farhan bin Mohmúd al-Baláwi, velitel Severozápadní pohraniční provincie, přislíbil dceřinu ruku synovi muže, který mu zachránil život, a slib se nedal vzít zpátky. Závisela na tom jeho šaraf, čest. Jak by mohl žít s hanbou, kterou by mu přineslo porušení slibu? Inšalláh, Aiša se za pár dní vzpamatuje.

*****

Vlastní hodnocení:

Kniha hodnotím velmi pozitivně, protože většina příběhu působí opravdu věrohodně a hlavně jsem si mohla udělat obrázek o životě v zemi, kde většina obyvatel vyznává islám. Uvědomila jsem si také, jak moc muslimy ovládá šaraf, jejich čest, které je zřejmě základním a nejdůležitějším pilířem všeho. Pokud mne v knize něco trochu zklamalo, byl to závěr, který podle mě mohl být trošku delší a snad i jiný, ale to už je otázka vkusu a preferencí. Na knihu jsem se těšila, protože mě islám zajímá, a musím říct, že kniha má očekávání zcela naplnila, a tak ji můžu s klidným svědomím doporučit i vám. 

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji internetovému knihkupectví KNIHCENTRUM.
Knihu najdete ZDE.

Posted in | 2 Comments

Recenze: Marťan - Andy Weir

Dovolte Markovi Whatneymu, aby vám díky svým deníkovým záznamům popsal, jak strávil 549 solů na Marsu...

Zdroj

Název: Marťan
Originální název: The Martian
Autor: Andy Weir
Nakladatelství: Knižní klub
Překlad: Michal Prokop
Počet stran: 344
Rok vydání originálu: 2014
První vydání v ČR: 2015

Šestý sol se pro výpravu Ares 3 stal zlomový. Písečná bouře byla silnější, než na jakou byla šestičlenná posádka a jejich zázemí připravena, a tak se původně více než měsíční mise na Marsu musí ukončit už takto brzo. Shodou nešťastných okolností však planetu opouští pouze pět lidí. Mark Whatney se zanedlouho po startu probouzí zraněný ve svém skafandru. Stále na rudé planetě. Dokáže přežít, když další mise na Marsu přistane až za více než čtyři roky? 

Marťan je sci-fi příběh, který vám ale bude připadat velmi reálný. Věřím, že se stejně jako já budete u čtení ptát, proč se vlastně takovéto mise na Mars už dávno nepodnikají. Andy Weir na každé stránce dokazuje, že tématu vesmírných výprav rozumí, stejně tak jako biologii, chemii, softwarovému inženýrství a technice. 

Občas ale přílišná detailnost může být nudná. Alespoň mě některé popisné části plné vysvětlování nebavily. Na druhou stranu přidávají celé knize na uvěřitelnosti už jen proto, že takhle nějak opravdu může vypadat deník člověka, který tráví dlouhé dny, týdny a měsíce sám, a jeho jediným kontaktem s lidmi jsou často pouze tyto zápisky, u kterých věří, že je jednou bude někdo číst. Ať už svůj pobyt na Marsu přežije, nebo ne...

Pokud se bojíte, že nepatříte do cílové skupiny fanoušků sci-fi, a tak není příběh určen pro vás, jsou vaše obavy zbytečné. V knize Marťan naleznete mnoho vtipných momentů, o které se nejčastěji postará sám Mark. Ten totiž nefňuká nad tím, že mu život a vesmír hází klacky pod nohy, místo toho vždy přijde s nějakým, i když často až nemožným, řešením a rád si u toho vystřelí i sám ze sebe.

Celý Markův příběh je proložen pasážemi, které ukazují, co se děje na Zemi či v jeho původní vesmírné lodi. Ty do děje vnáší potřebné napětí, které se u Marka občas s jeho klidným přístupem ztrácí. Strach všech obyvatel Země o život jednoho človíčka na Marsu je přímo hmatatelný a snaha o jeho záchranu nekončící. Často se tak z relativně poklidného sci-fi románu stává předvídatelný americký akční trhák. 

Sama jsem se do děje zpočátku nemohla začíst, po překonání počátečních kapitol jsem však dovolila Markovi proniknout do mého podvědomí a řešila jsem všechny překážky společně s ním (vždy je vyřešil první...). Jak jsem již zmínila, někdy mi přišly dlouhé popisy zbytečné a některé závěry trochu naivní, na druhou stranu jsem si zamilovala Markův smysl pro humor či jsem se nemohla odtrhnout od čtení ve chvílích, kdy se v ději setkává Země, vesmírná stanice i Mars. Věřím, že si tato kniha může díky své rozmanitosti najít velké množství fanoušků.

Hodnocení: 80%

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji knihkupectví Neoluxor.
Knihu naleznete ZDE.

Posted in | 3 Comments

Search

Swedish Greys - a WordPress theme from Nordic Themepark. Converted by LiteThemes.com.