FILMOVÁ RECENZE: Labyrint: Útěk

Díky Neoluxoru jsem měla možnost se ve dvou dnech dostat na dvě předpremiéry, přitom obzvlášť z té druhé jsem měla velkou radost. Aby taky ne, když mi potom film podle mého očekávání vzal dech. Dlouho jsem z kina neodcházela s tak silným zážitkem...

Zdroj
 Název: Labyrint: Útěk
Originální název: The Maze Runner 
Režie: Wes Ball
Předloha: kniha Labyrint: Útěk od Jamese Dashnera
Scénář: T.S.Nowlin, Grant Pierce Myers, Noah Oppenheim
Kamera: Enrique Chediak
Hudba: John Paesano
Premiéra: 18. září 2014

Hrají: Dylan O'Brien - Thomas, Aml Ameen - Alby, Hong-Ki Lee - Minho, Thomas Brodie-Sangster - Newt, Will Poulter - Gally, Kaya Scodelario - Teresa, ...

Thomas se probudí v neznámém uzavřeném tmavém prostoru. Je vyděšený a zmatený, nepamatuje si totiž vůbec nic. I své jméno mu vyskočí v mysli až o několik hodin později. Když je z Boxu vytažen, situace se mu vůbec neobjasní. Naopak. Jak později zjistí, obyvatelé onoho neznámého místa jsou pouze kluci, teenageři, kteří žijí na Placu, uzavřeném prostoru uprostřed obrovského a nebezpečného labyrintu. Většina Placerů, jak si kluci žijící na rozlehlém prostranství říkají, se stará o normální chod jejich malé společnosti, hrstka odvážných hochů, běžců, však každý den vbíhá do šerých uliček labyrintu a snaží se najít únikovou cestu.

Zaběhnutá rutina života na Placu se ale s příchodem Thomase změní. První novinkou je dívka, která se v Boxu objeví několik dní po Thomasovi. A vypadá to, že je s Thomasem něco spojuje. Ten však nemá čas o dívce přemýšlet. Snaží se co nejvíce dozvědět o Labyrintu a hlavně o možnostech úniku, kvůli čemuž podstupuje mnoho rizik a stále čelí smrtelnému nebezpečí.

Na filmové zpracování prvního dílu v zahraničí velmi populární tetralogie Jamese Dashnera se těší celý svět. O každé informaci, která byla z natáčení vypuštěna, se vášnivě diskutovalo a fanoušci hádali, zda bude film odpovídat knize. Už po vlně předpremiér po celém světě se dá očekávat, že film bude úspěšný, protože se objevují hlavně pozitivní až nadšené ohlasy. Stejně tak časté jsou i názory, že film může stát na vlastních nohou i bez knihy. 



Proč tomu tak je? Za prvé to bude skvělým zpracováním. Tvůrci si s labyrintem pečlivě pohráli a vás bude mrazit při představě, že se v tom nepřívětivém místě procházíte byť jen ve dne. Masivní zdi porostlé břečťanem se každou noc pohybují a navíc mezi sebou skrývají nebezpečí v podobě rmutů, díky kterým budou některé slečny, které zrovna nemají v lásce pavouky, uvažovat, že návštěvu kina protentokrát vynechají. To by ale byla škoda, když obzvlášť dámské pohlaví bude spokojené s hereckým obsazením. Herci svým vzhledem navíc kopírují danou postavu a její chování.

I když se jedná pouze o další dystopický příběh, mohou se hlavně pánové těšit na spoustu akce bez špetky romantiky, která je dnes už téměř všudypřítomná. Napětí je ale ve filmu opravdu hodně. Nejednou celé kino nadskočí leknutím nebo zatne pěsti, když se společně s Thomasem snaží uniknout nelítostným příšerám. 

K dystopickému filmu také patří vlastní nový jazyk. S tím si autor i překladatel opravdu vyhráli. Pro začátek budete z neznámých názvů stejně zmatení jako nováček Thomas, který netuší, co to znamená rmut (Griever), Placer (Glader) či čón (Shuck). Brzy si ale na tato slova zvyknete a uvědomíte si, že by bez nich ten život na Placu ani nebyl tak uvěřitelný.

Co dělá film filmem jsou ale nakonec stejně hlavně postavy, které celý příběh posouvají kupředu. Na Placu najdete spoustu rozdílných povah, přičemž každá je hodně vyhraněná. Thomas je zpočátku klasický ustrašený nováček, ale časem se z něj vyklube trošku nerozvážný, ale odvážný muž, který chce všechny kolem sebe ochránit a dostat je z Labyrintu. Alby je svérázný vůdce celé skupiny, který se s ničím nepárá. Newt je chytrý, přemýšlivý a přátelský hoch, který dokáže ostatním Placerům vždy pomoci a stojí při nich. Gallyho bude většina diváků v kině nenávidět a doufat, že ho co nejdříve unese rmut. No a největším diváckým mazánkem bude bezpochyby Chuck, který je sice předvídatelnou, ale také vtipnou a věrnou postavou. Navíc v celém filmu obstarává tu emocionálnější část...

Zdroj


A drží se tedy filmové zpracování knižní předlohy? Pouze okrajově. Námět je stejný, to kam příběh směřuje také, ale to je vše. Scény jsou různě promíchané a pospojované, či naopak rozdělené. I chování a vyjadřování některých postav je jiné. To ale neznamená, že je to špatně. Knížku nemusíte číst, abyste vše pochopili a film si vychutnali. Naopak, pokud půjdete do kina ,,s čistým štítem", užijete si film možná ještě o něco víc. 

Já sama vám všem můžu Labyrint: Útěk jedině doporučit. Dlouho se mi nestalo, že bych filmu neměla co vytknout. Velké plus u mě tvoří fakt, že v příběhu není žádná romantika, i když je milostná linka zřejmě otevřena pro další díly ... které mohou být (pozitivní zpráva) ještě tři, pokud se tvůrci budou i nadále alespoň v tomto držet knižních předloh! :) 

Hodnocení filmu: 100%


Posted in . Bookmark the permalink. RSS feed for this post.

3 Responses to FILMOVÁ RECENZE: Labyrint: Útěk

  1. Už jsem o knize i filmu uvažovala a tvá slova na mě působí s velkou intenzitou, budu ti věřit a vzpomínat na tebe, až si jednou (kdoví, kdy se k tomu dostanu) přečtu a zhlédnu Maze Runnera. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Já se čtvrtka snad nedočkám!!! :) Že by po delší době filmová adaptace, u které nebudu přesvědčená, že pokud bych knihu nečetla, tak film nepochopím? :D (Divergence) Aaaaaa!! :D

    OdpovědětVymazat

Předem děkuju za každý komentář :)

Search

Swedish Greys - a WordPress theme from Nordic Themepark. Converted by LiteThemes.com.